Potřebujete účtenku? Na typickou otázku si Češi zvykli hlavně u řemeslníků, kteří nepřiznáním tržby dokázali zákazníkovi „zlevnit“ službu o daň z přidané hodnoty a snížit si daňovou povinnost. V poslední době se však otázka rozšířila i do hospod a obchodů.
Každému, kdo chodí na pivo nebo na nákup, je po půl roce fungování EET jasné, že opatření samo o sobě nezabralo stoprocentně.
„Kontroloři se často setkávají s případy, kdy je účtenka tištěna a předána zákazníkovi teprve poté, co si o její vystavení požádá,“ říká Petra Petlachová, mluvčí finanční správy. Jde nicméně o porušení zákona, obchodník ji má vystavovat automaticky. „Specialitou hostinských zařízení je potom vydávání takzvaných předúčtenek, na kterých je uvedeno, že účtenku s náležitostmi dle zákona o evidenci tržeb si zákazník může vyzvednout u pultu,“ dodává.
Vydávání účtenek bez kódu nebo jejich tisknutí až po upozornění zákazníka jsou nejčastější prohřešky proti zákonu o EET. Každá šestá kontrola ze strany finanční správy najde pochybení. I když se Generální finanční ředitelství ohání hrozbou pokuty až půl milionu, v praxi se zatím kontroloři mírní. Přímo na místě udělili pokuty za necelé tři miliony korun, což vychází zhruba na šest tisíc korun za jeden případ.
Dalších 4 240 pochybení se řeší ve správním řízení. Tam jsou pokuty větší – ty pravomocně rozhodnuté vycházejí v průměru na 15 300 korun. Ne vždycky znamená nevydání účtenky s kódem úmysl tržbu zatajit a kontroloři proto prohřešek posuzují individuálně – zjišťují například, jestli tržba do systému v daném čase byla, nebo nebyla nahlášena. „Někdy to podnikatelé odůvodňují například tím, že se jedná o pochybení personálu, který se zaučuje, nebo že šlo o jednorázové opomenutí,“ vysvětluje Petlachová.
Kontrolní účtenky bez kódu přitom umožňují tisknout prakticky všechny EET pokladny, číšníci tento postup používají pro rozpočítávání tržeb mezi zákazníky u jednoho stolu. „Je to praktičtější, než již evidované účtenky s chybnou částkou stornovat a vystavovat znovu,“ říká Michal Wantulok ze společnosti Dotykačka prodávající pokladny.
Účtenky s kódem někdy chybějí iu prodejců v maloobchodě. „V naší večerce dostává účtenku z pokladny jen ten, koho obchodník nezná. Těm ostatním nákup spočte na kalkulačce a do pokladny ho vůbec nezaeviduje,“ všímá si Eva P. z Prahy.
Kontroloři už si takových případů všimli. „Někdy podnikatel oznámí, že se zařízení zrovna rozbilo. Kontroloři se setkali dokonce s tím, že podnikatel disponoval dvěma pokladnami,“ popisuje mluvčí Petlachová. Účtenku s kódem pak kontrolor dostal, až když prodejce upozornil, že účtence něco chybí.
Chceš účtenku, jsi bonzák
Obchodníci tak navzdory hrozbě pokuty sázejí na to, že zákazníkům bude nepříjemné si o účtenku říct. „V naší vesnické hospodě by nikoho ze štamgastů ani nenapadlo něco takového chtít a cizí do ní nechodí,“ říká Jolana N. ze středních Čech.
Část klientů pak má k EET vyloženě averzi. „Dost často slýchávám v Bělohradě zákazníky, jak v malých obchodech říkají: Chci to bez Babiše,“ říká tamní obyvatelka Lenka V.
Možností, jak se EET vyhnout, je však víc. Zejména v pohostinství se využívá nejasností ohledně toho, jaký druh živnosti pod EET spadá a na jaký se zatím vztahuje odklad.
„Nejčastěji se snaží své podnikání upravit a ‚napasovat‘ na výjimku o stánkovém prodeji či prodeji jídla s sebou,“ říká Zbyněk Švec, zakladatel pokladního systému Septim.cz. Příkladem je přelévání lahvového piva do kelímku, jinak by prodej spadal do maloobchodního prodeje.
Na prodeje jídla a pití s sebou a na maloobchodní prodej vlastních výrobků se EET začne vztahovat až od 1. března příštího roku. Ostatní podnikatelé – řemeslníci a poskytovatelé různých služeb – pak spadnou pod EET od 1. června 2018.