Extrémní hodnoty vysoce toxických dioxinů naměřili vědci ve vejcích odebraných poblíž továrny na výrobu tofu v Tropodu. Vejce pocházela z volných výběhů, kde se hromadí plastový odpad ve velké míře dovezený ze zahraničí včetně zemí Evropy.
Požitím jediného vejce se do lidského organismu dostane 25krát vyšší množství dioxinu, než je denní dávka povolená v USA a 70krát vyšší než by schválil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
Vejce z Tropoda a Bangunu obsahovala vysoce nebezpečné látky SCCP, PBDE a toxické perflurované sloučeniny používané v plastovém průmyslu. Všechny tyto chemické látky jsou celosvětově přísně regulovány podle Stockholmské úmluvy OSN.
Určování míry znečištění dioxiny pomocí vajec je standardní metoda. Slepice totiž vyzobávají potravu přímo z půdy, která je v souvislosti s vypouštěním nečistot do ovzduší toxická. To se poté promítne i do vajíček.
Výzkum ve spolupráci s místními organizacemi a celosvětovou sítí IPEN zde prováděli odborníci z českého spolku Arnika.
„Nejhůře jsou na tom komunity Bangun a Tropodo, kde se lidé v odpadcích doslova topí,“ popisuje z Jávy vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Dosud nejvyšší naměřené hodnoty dioxinů byly zaznamenány u vajec v Bien Hoa ve Vietnamu. Během vietnamské války zde vyráběli pesticid Agent Orange na ničení porostů, v nichž se schovávali vojáci Vietkongu. Oblast je celosvětově vnímána jako dioxiny nejzamořenější místo na Zemi. V rámci detoxikace oblasti byl nedávno zahájen desetiletý ekologický projekt, který vyjde na přibližně 9 miliard korun.
Čína má klid, Indonésie trpí
Výzkum na Jávě poprvé prokazatelně poukázal na kontaminaci potravního řetězce v důsledku nesprávného nakládání s plastovým odpadem z dovozu. Výzkumníci se zaměřili právě na dvě komunity Bangun a Tropodo na východě Jávy, kde je situace nejhorší.
„Když v roce 2018 ukončila Čína příjem a zpracování cizího plastového odpadu, z Jávy se stala popelnice planety, kam putuje extrémní množství plastového odpadu ze všech koutů světa. Podle údajů z OSN se objem dovozu plastového odpadu do Indonésie mezi lety 2017 až 2018 zdvojnásobil.
„V Bangunu obyvatelé hromady plastového odpadu spalují, aby snížili jeho množství ucpávající ulice a hromadící se kolem domů. V Tropodu využívají plastový odpad dokonce jako palivo v místních továrnách na tofu,“ doplňuje Laura Vyda, tisková mluvčí globální sítě IPEN.
Plastový odpad zaplavil snad všechny indonéské ostrovy:
Spalování plastů a dusící se obyvatelstvo
Spalování plastu trápí hlavně místní obyvatele. Jedním z nich je i čtyřiaosmdesátiletý Karnawi z Tropoda. Poblíž domu má sedm vývařoven, které spalují plasty a jeho slepice snášejí vajíčka, která měla jedny z nejhorších hodnot toxinů v celé vesnici.
Tofu, potravina, která příliš nestojí a má vysokou hodnotu bílkovin, je v chudé Indonésii velmi populární. Jen v Tropodu se najde na třicet vývařoven, které ho zpracovávají. Všechny bohužel topí plastem.
Toxické látky v ovzduší i jídle mají negativní vliv na lidské zdraví. Dioxiny mohou kromě kardiovaskulárních chorob a rakoviny přispívat k rozvoji Parkinsonovy choroby či těžce poškodit reprodukční soustavu nebo vývoj plodu. Jen v Tropodu žije pět tisíc lidí, kteří jsou v důsledku zamoření plastem ohroženi. V Banganu jich je dalších 2400.
„Začnou to pálit brzo ráno a pokračují až do večera. Každý den. Ve vzduchu je stále kouř. Těžko se mi dýchá,“ stěžuje si Karnawi.
Pro dobrotu na žebrotu
Odpadní plasty se do Indonésie dostávají spolu se starým papírem jako zásilky k recyklaci. Čísla z posledních let ale naznačují, že import papíru k recyklaci slouží jako maskování nelegálního dovozu plastového odpadu. Ten přitom ve velké míře pochází z Číny, ale i z evropských zemí, Austrálie nebo Spojených států.
Paradoxem je, že většina občanů z Evropy, USA či Austrálie třídí odpad s vědomím toho, že bude zrecyklován a využit na výrobu nových produktů. Část vytříděného plastu přesto končí v zemích, kde je podobně jako v Indonésii smíchána s místním odpadem. I přesto, že se z části plastů vyprodukují nové výrobky, většina je v recyklačním oběhu dále nevyužitelná a končí v ohništích, tak jako v Tropodu.
Na nutnosti úplného zákazu spalování plastového odpadu, přísné kontrole dovozu a přísnější regulaci nakládání s odpady na vnitrostátní úrovni se shodují všichni autoři mezinárodní studie.
„Naše zjištění jasně ilustrují nebezpečí plastů pro lidské zdraví a měla by přimět politiky, aby zakázali spalování plastového odpadu a pečlivě kontrolovali dovozy,” apeluje australský odborník na dioxiny Lee Bell ze sítě IPEN.
„Situace na východě Jávy je skutečně alarmující a vyžaduje okamžité řešení, dříve než dojde k ekologické katastrofě, která může mít důsledek globálního charakteru,“ varuje před hrozbou člen výzkumného týmu RNDr. Jindřich Petrlík z české organizace Arnika.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
