Ekonom ČSOB popisuje možné dopady kolapsu záchranného fondu
vydáno 12.10.2011 12:55
Ekonomika je nevyzpytatelná. Finanční trhy se ve středu třásly strachem před tím, že Slovensko odmítne naplnit peněženku eurozóny známou jako euroval. To se stalo, ale žádné zemětřesení se nekoná. Je to klid před bouří? Čtenářům iDNES.cz odpovídá ekonom ČSOB Jan Čermák.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 12. října 2011 do 13:28
OTÁZKA:
Dobry den,
Proc by mel danovy poplatnik platit za spatne obchody bank? Co si vy osobne myslite o eurovalu? Je potrebny a nebo jen udrzuje v chodu nefunkcni dluhovou spiralu?
ODPOVĚĎ:
Je třeba si uvědomit, ze v Řecku nemají zainvestováno jen banky, ale také např. penzijní fondy. Momentálně jsou již největším věřitelem Řecka fakticky státy a to skrze MMF a pomoc EU.
Pokud jde o euroval - smysl jeho existence vidím v tom, že by se čase mohl přeměnit na jakýsi Evropský Měnový Fond (EMF), který by fungoval jako MMF, avšak fungoval by pouze na půdě eurozóny. EMF by pak mohl nejen zachraňovat, ale i dohlížet na rozpočtovou politiku zranitelných zemí měnové unie.
12.10.2011 14:41
OTÁZKA:
Když zbankrotuje zahraniční banka, jaký dopad to bude mít na její dceřinou banku v Česku?
ODPOVĚĎ:
Dopad by byl omezený, protože fungování tuzemských bank je oddělené a transfery mezi matkou a dcerou jsou přísně regulatorně omezeny, na to v ČR dohlíží ČNB. Ta je skutečně velmi kompetentní a kvalitní regulátor, který si umí velmi dobře ohlídat stav českých bank a zamezit tomu, aby jakékoliv případné problémy mateřských společností dopadly negativně na jejich české dcery.
Obecně je to dotaz právě spíše na regulátora než na mne, nicméně pokud by se jakákoli mateřská firma ocitla v potížích, mohla by je řešit např. tím, že by dceřinou firmu (opět pouze se souhlasem regulátora) někomu jako celek prodala. Ale majetek dcery by nebyl konkurzní podstatou matky.
12.10.2011 14:44
OTÁZKA:
Nikomu se nechce makat, to je hlavní problém.
ODPOVĚĎ:
Spíše než "nikomu" bych řekl "někomu".
12.10.2011 14:57
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaký by byl dopad na KBC a tím i samozřejmě ČSOB, pokud by se Řecko opravdu dovedlo ke krachu?
Druhá otázka. Jaký je Váš názor na současnou situaci? Můj osobní pohled je, že Řecko je pacient na JIPce, který dýchá jenom díky přístrojům a uměle je udržován při životě za vehemetní podpory EU. Má tohle vůbec nějaký konec? Řecko, resp řecký lid se bouří a nemá moc snahu pochopit o co jde a podle mě bude otázka času za jak dlouho dojdou peníze i těm bohatším státům EU.
Děkuji za odpověd.
Roman Poláček
ODPOVĚĎ:
S odpovědí na Vaši první otázku Vás odkáži na moji předchozí odpověď ohledně regulace ze strany ČNB s tím, že jak KBC, tak ČSOB jsou velmi silné kapitálově i likviditně, takže by řecký bankrot vstřebaly.
Pokud jde o druhý dotaz - řešení dluhové krize v případě, kdy se do ní dostanou velké vyspělé země spočívá ve zrychlené inflaci, která potichu umazává reálnou hodnotu dluhů. Všimněte si, že ačkoliv nás centrální banky v USA, eurozóně či Velké Británii straší recesí a potenciálně i hrozbou deflace (poklesu cen), ve skutečnosti však tolerují inflaci okolo 3%, 4% či dokonce 5% ročně. Přitom populace stále slepě věří, že tomu, že inflace je a bude nízká – tedy v blízkosti inflačního cíle 2%.
12.10.2011 15:02
OTÁZKA:
Dobrý den
jak podle Vás možné zavést státní regulaci úrokových měr všech bank tak, aby byly úvěry splatitelné ?
ODPOVĚĎ:
To by asi nebyl dobrý nápad, neboť spořit by moc nedávalo smysl.
Jinak je třeba si uvědomit, že průměrná výše úrokové sazby, kterou Řecko platí ze svých dluhů, je relativně nízká (4-5%) a přesto to z hlediska jeho solvetnosti nic neřeší.
12.10.2011 15:08
OTÁZKA:
Česko by tenhle val s nadšením jednohlasne přijalo. Pane Čermák, kto myslíte že by první stihnul zatelefonovat do Bruselu tuhle zprávu ? Čekal jste že slováci budou mít odvahu a řeknou co si o tom myslí ?
ODPOVĚĎ:
Myslím, že ve středu dopoledne bylo již celkem jasné, že euroval na Slovensku napoprvé neprojde.
Jinak co se týče otázky zdali bychom rozšíření eurovalu schválili pokud bychom by ČR byla v eurozóně - nebyl bych si tím tak jist. Náš hypotetický podíl na zárukách pro euroval by přibližně činil 400 miliard korun českých, což by představovalo asi 38% ročních příjmů našeho státního rozpočtu...
A toto byla moje poslední odpověď.
Děkuji všem za zajímavé dotazy - bylo jich tolik, že na všechny jsem nestačil bohužel odpovědět za což se dodatečně omlouvám. Snad někdy příště, jč.
12.10.2011 15:22
| předchozí | 1 2 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
