"Eurozóna se poté musí rozhodnout, zda chce pokračovat, a podle toho se změnit," řekl v on-line rozhovoru Marek. Státy platící eurem podle něj musejí jednat rychle a rozhodně. Důležité je zastavit spekulace a nedůvěru trhů, že se dluhová krize bude dál šířit.
"První krok by měl směřovat k Řecku. Fiskální restrikce v této zemi nestačí, při výši dluhu vůči HDP je nezachránitelná a nezbytnou podmínkou dosažení dlouhodobé fiskální stability je snížení řeckého dluhu. Jednou z možností je odkup řeckých dluhopisů evropským záchranným fondem, část ztrát by nesl soukromý sektor, část dluhu by se Řecku odpustila," napsal v on-line rozhovoru na iDNES.cz Marek.
Rozhovor se čtenářiOdpovědi Davida Marka čtěte zde. |
Nejhorší by podle něj bylo nechat Řecko padnout neřízeně. To by odstartovalo paniku a v důsledku by to poškodilo i českou ekonomiku. "V takovém případě by situace mohla být horší než při pádu Lehman Brothers před třemi lety. Tehdy při následné recesi v roce 2009 český HDP klesl o čtyři procenta," míní Marek.
I když český bankovní sektor není závislý na externím financování, šíření nákazy napříč západoevropskými bankami by jej mohlo poškodit. "V takovém případě by mohly být dopady na české banky nepříjemné, neboť jsou součástí bankovních skupin, které by byly zasaženy," vysvětluje ekonom. Z českých bank drží největší objem řeckých státních dluhopisů Komerční banka.
Finanční trhy nevěří Itálii
Další člen eurozóny, který možná bude potřebovat pomoc, je po Portugalsku, Irsku a Řecku zřejmě Itálie. Té škodí hlavně rozhádaná vláda a výše veřejného dluhu vůči HDP, která činí 120 procent. To znervózňuje finanční trhy. Vážnost situace je vidět především na výši úroků, jež musí země platit z dluhopisů.
U bondů se splatností na deset let se úrok vyšplhal nad šest procent, tedy nejvýš za 14 let. Přiblížil se tak kritické hranici sedmi procent, nad níž by italská vláda už byla těžko schopna delší dobu financovat obsluhu svého dluhu.
"Italská ekonomika má dvě zásadní slabiny: neroste a má velký dluh," hodnotí situaci země David Marek. Zatímco v 80. letech minulého století rostl HDP průměrně o 2,1 procenta, v 90. letech o 1,4 procenta a v prvním desetiletí tohoto století pouze o 0,5 procenta.
"Země ztrácí konkurenceschopnost. Bez zrychlení růstu ekonomiky bude velmi obtížné udržet, nebo dokonce snížit relativní zadlužení země," míní Marek.
Pokud podle něj nedojde ke zklidnění a situace bude dále eskalovat, mohou být důsledky dalekosáhlé. "Itálie musí letos refinancovat zhruba 375 miliard eur, v roce 2012 bude potřebovat 400 miliard a v roce 2013 dalších 300 miliard. Celkem tedy v průběhu tří let téměř bilion eur," dodává Marek.
