Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ekonom: Eurozóna se musí rychle rozhodnout, zda chce pokračovat

  14:15aktualizováno  14. července 10:59
Dluhová krize začíná ohrožovat i velké ekonomiky, jako jsou Španělsko a Itálie. Státy platící eurem přitom ještě nevyřešily problémy Řecka, což je podle ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka klíčové pro zastavení dluhové krize.

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek | foto: Patria

"Eurozóna se poté musí rozhodnout, zda chce pokračovat, a podle toho se změnit," řekl v on-line rozhovoru Marek. Státy platící eurem podle něj musejí jednat rychle a rozhodně. Důležité je zastavit spekulace a nedůvěru trhů, že se dluhová krize bude dál šířit.

"První krok by měl směřovat k Řecku. Fiskální restrikce v této zemi nestačí, při výši dluhu vůči HDP je nezachránitelná a nezbytnou podmínkou dosažení dlouhodobé fiskální stability je snížení řeckého dluhu. Jednou z možností je odkup řeckých dluhopisů evropským záchranným fondem, část ztrát by nesl soukromý sektor, část dluhu by se Řecku odpustila," napsal v on-line rozhovoru na iDNES.cz Marek.

Rozhovor se čtenáři

Odpovědi Davida Marka čtěte zde.

Nejhorší by podle něj bylo nechat Řecko padnout neřízeně. To by odstartovalo paniku a v důsledku by to poškodilo i českou ekonomiku. "V takovém případě by situace mohla být horší než při pádu Lehman Brothers před třemi lety. Tehdy při následné recesi v roce 2009 český HDP klesl o čtyři procenta," míní Marek.

I když český bankovní sektor není závislý na externím financování, šíření nákazy napříč západoevropskými bankami by jej mohlo poškodit. "V takovém případě by mohly být dopady na české banky nepříjemné, neboť jsou součástí bankovních skupin, které by byly zasaženy," vysvětluje ekonom. Z českých bank drží největší objem řeckých státních dluhopisů Komerční banka.

Finanční trhy nevěří Itálii

Další člen eurozóny, který možná bude potřebovat pomoc, je po Portugalsku, Irsku a Řecku zřejmě Itálie. Té škodí hlavně rozhádaná vláda a výše veřejného dluhu vůči HDP, která činí 120 procent. To znervózňuje finanční trhy. Vážnost situace je vidět především na výši úroků, jež musí země platit z dluhopisů.

U bondů se splatností na deset let se úrok vyšplhal nad šest procent, tedy nejvýš za 14 let. Přiblížil se tak kritické hranici sedmi procent, nad níž by italská vláda už byla těžko schopna delší dobu financovat obsluhu svého dluhu.

"Italská ekonomika má dvě zásadní slabiny: neroste a má velký dluh," hodnotí situaci země David Marek. Zatímco v 80. letech minulého století rostl HDP průměrně o 2,1 procenta, v 90. letech o 1,4 procenta a v prvním desetiletí tohoto století pouze o 0,5 procenta.

"Země ztrácí konkurenceschopnost. Bez zrychlení růstu ekonomiky bude velmi obtížné udržet, nebo dokonce snížit relativní zadlužení země," míní Marek.

Pokud podle něj nedojde ke zklidnění a situace bude dále eskalovat, mohou být důsledky dalekosáhlé. "Itálie musí letos refinancovat zhruba 375 miliard eur, v roce 2012 bude potřebovat 400 miliard a v roce 2013 dalších 300 miliard. Celkem tedy v průběhu tří let téměř bilion eur," dodává Marek.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Lidé kupují solární panely včetně baterií. Jistí se tak před blackouty

Zájem lidí o solární elektrárny na střechách nastartovaly peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám. Zároveň roste obliba baterií, které umožňují...  celý článek

Hotel Hilton na pražské Florenci je na prodej. Největší český hotel nabízí...
Praha, nový ráj hoteliérů. Rostou ceny pokojů i poptávka po hotelech

Tuzemští hoteliéři zažívají zlaté časy. Do země jezdí stále víc zahraničních turistů, obsazenost hotelů roste. Stejně jako ceny, které si majitelé ubytovacích...  celý článek

Víčka, plastová, plast
Některé firmy už nekupují víčka na charitu. Zájem lidí nepolevuje

Některé společnosti v Česku končí s výkupem plastových víček či snižují jejich výkupní cenu. Jejich sbíráním lidé pomáhají zejména rodinám s handicapovanými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.