Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ekonom: Evropa musí táhnout za jeden provaz, nebo ji čeká armagedon

  9:20aktualizováno  9:20
Podle ekonoma Davida Marka je Evropa na klíčovém rozcestí. První stezka vede na celkem příjemnou planinu: přes dohodu o pomoci zadluženým zemím, navýšení kapitálu bank, výraznější škrty a užší spolupráci eurozóny. Ta druhá větší překážky v dohledu nemá a značí, že se Evropa nedokázala shodnout. Tato cesta se ale brzy láme a směřuje k propasti, tedy k propadu ekonomik až o desítky procent.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Evropa přitom na rozcestí dlouho čekat nemůže. "Svačinu" si kvůli nervozitě investorů na kapitálových trzích může dopřávat maximálně měsíc, pak bude zřejmé, že se sune k propasti.

"Evropa má před sebou dva scénáře vývoje. Dobrý a špatný. Pokud si vybere ten dobrý, čemuž chci věřit, a proto mu dávám pravděpodobnost 51 procent, čeká eurozónu v následujících třech až pěti letech stagnace či mírný růst HDP," říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Pozitivní scénář začíná rychlým vyztužením míst oslabených zadluženými státy

Pro tento scénář je ale podle něj nejprve bezpodmínečně nutné, aby všechny země schválily navýšení pravomocí Evropského fondu finanční stability tak, jak to ve čtvrtek udělali němečtí poslanci. Dále pak musí věřitelé Řecka, tedy Evropská komise, MMF a ECB, schválit zemi další tranši dohodnuté pomoci a zadlužené země včetně Itálie a Španělska musí zavést ještě razantnější úsporná opatření tak, aby trhy přesvědčily o tom, že jejich dluh v poměru k HDP nebude růst.

Poslední nutnou podmínkou bude podle Marka navýšit kapitál bank, a to ne podle výsledku mírných zátěžových testů požadujících navýšení o 2,5 miliardy eur, ale podle odhadu MMF, který vyzývá k rekapitalizaci ve výši 300 miliard eur.

Evropští politici ale musí podle Marka jednat rychle. Zatímco dříve stačily na uklidnění investorů měsíce, dnes se jedná o dny, maximálně týdny, než totálně zpanikaří. "Všechny podmínky je nutné dohodnout zhruba během října. Pokud se to podaří, pak se politikům podaří stabilizovat pacienta na ARO, tedy krátkodobě uklidnit trhy. Získají tak čas k přípravě podmínek zajišťujících dlouhodobou stabilitu eurozóny. Na těch se ale musí dále dohodnout zhruba do roka," říká hlavní ekonom Patria Finance.

Pokračuje dohodou o užší spolupráci eurozóny

Mezi následné podmínky podle něj patří například ukotvení závazku nepřijímat nadměrný deficit při stanovování rozpočtu nejlépe v ústavách jednotlivých států. Dále pak budou investoři chtít vidět jasnou vizi toho, že eurozóna směřuje ke společné fiskální unii včetně společných daní a přenosu suverenity jednotlivých států v oblasti hospodářské politiky na jednu centrální úroveň.

"Když se podaří splnit obě fáze, tak se zabrání armagedonu. Zastaví se propady na akciových trzích, euro přestane klesat, podaří se stabilizovat nedůvěru mezi bankami, což pomůže obnovit hladké fungování finančního systému a přispěje to k rozvoji ekonomik. Země přijímající nejdrastičtější úsporná opatření budou ještě patrně klesat, ale průměrný růst v eurozóně může dosahovat zhruba jedno procento ročně," říká Marek.

Podotýká ale, že kvůli šetření poroste nezaměstnanost, a to v průměru o jeden procentní bod. 

Laxní přístup může přinést propad HDP až o desítky procent

Pokud se ale obě fáze léčby eurozóny nepodaří dokončit, Evropu čekají podle Marka velmi zlé časy. V čase se vrátíme o tři roky zpět, kdy pádem americké banky Lehman Brothers odstartovala světová krize. Nyní by však byla zřejmě ještě intenzivnější.

"Dopady se předvídají těžko, je to jako příchod tsunami, o němž člověk neví, zda se bez větších škod přelije přes ostrov, nebo ho zpustoší mnohem víc. V akutní fázi by se ekonomiky propadly o pět až deset procent, pokud by se ale rozpadla eurozóna, tak by propad mohl být do tří let o dvacet až třicet procent," načrtává hrubý vývoj Marek.

V případě negativního vývoje by jako první explodovalo napětí na mezibankovním trhu. "Jednotlivé banky by nevěděly, jak je kdo silný na to, aby ustál ztráty, které ho čekají. Přestaly by si důvěřovat a půjčovat peníze. Některé by mohly vykrvácet a strhnout s sebou další banky, s nimiž obchodují. Zamrznutí bankovního trhu by se pak řetězově šířilo na pojišťovny a investiční domy, až by postihlo celý finanční sektor," popisuje ekonom Patria Finance. 

Nefungující finanční trh by záhy dopadl na výrobní firmy, které jsou závislé na úvěrech, kterými financují provoz a investice. Pokud by úvěry nedostaly, musely by omezit výrobu a začít propouštět. Také v tomto sektoru by se úsporná opatření rychle šířila na další dodavatele a i oni by museli propouštět. Pracovní trh by tak musel vstřebat další nezaměstnané, což by dále podlomilo ekonomiku v podobě vyšších výdajů státu na dávky, nižšího výběru daní a nižší spotřeby obyvatel.

"Jestliže by se hrubý domácí produkt v průběhu prvních let propadl až o třicet procent, pak by se nezaměstnanost mohla v hrubém odhadu navýšit v průměru zhruba o polovinu," říká Marek.

Spekulace o krachu bank dotlačí Evropu k činům

Zároveň ale dodává, že ačkoliv se pravděpodobnost tohoto scénáře kvůli pomalému dohadování evropských politiků v posledních měsících zvyšuje a je zhruba poloviční, Evropa snad nakonec k tomuto vývoji nesklouzne.

"Důležitá rozhodnutí jsou přijímána až tehdy, když jsou politici přitlačeni ke zdi. Krvavý říjen je snad přitlačí natolik, že se vzpamatují a přijmou, co je potřeba," věří Marek.

K rázné akci je podle něj přimějí například zprávy o tom, že se bankovní tituly propadly o třicet až padesát procent či že se začne vážněji spekulovat o tom, která z velkých evropských bank zkrachuje. "Pokud by se tyto zprávy objevily například u francouzské Société Générale nebo německé Deutsche Bank, tak politici začnou dělat vše pro to, aby nezkrachovaly," dodává Marek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Brexit (ilustrační snímek).
Londýnský bankéř: Brexit bude šok, nervozita v City ještě poroste

Plánovaný odchod Velké Británie z Evropské unie přinesl otázku, kolik bankéřů se zemi podaří udržet v londýnské City. Nyní tam proběhne 40 procent všech...  celý článek

(ilustrační snímek)
Komise navrhuje nový daňový systém, reformu chce do roku 2022

Evropská komise ve středu nabídla členským zemím reformu daně z přidané hodnoty (DPH). Nový systém, který by měl být funkční od roku 2022, by měl ztížit daňové...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ať platí 900 tisíc korun denně. EK žaluje Česko za volný pohyb pracovníků

Evropská komise se rozhodla žalovat Českou republiku a Lucembursko u unijního soudu kvůli tomu, že země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.