Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Ekonom Ondřej Schneider

Ekonom Ondřej Schneider
velikost textu:
vydáno 3.8.2011 12:30
Spojené státy se zatím vyhnuly insolvenci. Peníze zemi nedojdou jen díky tomu, že se politici dohodli na navýšení dluhového stropu. Jinými slovy zajistili, aby se USA mohly ještě víc zadlužit. Jaké dopady to bude mít na běžné Američany a Evropu se ptejte ve středu od 12:30 Ondřeje Schneidera, ekonoma žijícího v USA.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 3. srpna 2011 do 13:19

OTÁZKA: Pokud by došlo k pádu dolaru (čož v budoucnu vzhledem k jeho masivnímu nekrytému emitování předpokládám), jak to ovlivní světovou (tedy i naši) ekonomiku? Jak se na podobnou krizi může připravit běžný člověk s úsporami v řádu desetitisíců až statisíců? Tobiáš Coufal
Ekonom Ondřej Schneider ODPOVĚĎ: Záleží na tom, jak si představujete pád dolaru. Dříve bývala světovou rezervní měnou britská libra. Ta také "padla", ale pořád je v oběhu a pořád v ní lidé mají úpory. Pro běžného středatele se nevyplatí nějaké složité a nákladné zajišťovací operace. Nejrozumnější je mít úspory rozložené do několika typů aktiv (něco v korunách, něco v akciích...) 3.8.2011 13:28
OTÁZKA: Dobrý den, nedomníváte se, že celý tento systém postavený na dluhu se musí zákonitě jednoho krásného dne sesypat jak domeček z karet? Děkuji Jaroslav Pánovec
Ekonom Ondřej Schneider ODPOVĚĎ: Jak vyplývá s mých předchozích odpovědí, nedomnívám. 3.8.2011 13:29
OTÁZKA: Děláte si legraci? Cituji: "Úplné splacení vládního dluhu je možné, ale není pravděpodobné a ani není nijak zvlášť žádoucí." Jinými slovy chcete říct že splácet dluhy není žádoucí? A proč platí pro stát jiná pravidla slušnosti než pro jednotlivce? Není také tohle příčinou morálního marasmu současné společnosti? Radek Čos
Ekonom Ondřej Schneider ODPOVĚĎ: Legraci si nedělám - rozdíl mezi vládním a soukromým dluhem je fakt, že státy (většinou) nezanikají a proto si mohou půjčovat na delěí dobu a svůj dluh splácet novým dluhem. Rozhodně tím nemyslím, že by stát neměl splácet dluh, který už udlělal. Ale může to spaltit novým dluhem. Ostatně, jak myslíte, že splácí dluh velké firmy? 3.8.2011 13:34
OTÁZKA: Dobrý den. Mohou se v dnešním stavu, kdy všichni tuší, že se problémy států pouze odsouvají a ve vzduchu stále visí velký průšvih, finanční trhy vůbec uklidnit? Nebo musí nastat třesk a velký propad, který bude odpovídat očekáváním, a teprve po něm se může světové hospodářství začít opravdu důvěryhodně uzdravovat? Děkuji.
Ekonom Ondřej Schneider ODPOVĚĎ: Musíme se smířit s tím, že ekonomická a finanční krize, která trvá od roku 2008 není žádná běžná chřipka, ale největší ekonomická krize od 30. let minulého století. Proto ten pocit neřešeného "průšvihu", proto ta neustálá nervozita, kdo zkrachuje příště. Pár let to ještě trvat bude... 3.8.2011 13:37
OTÁZKA: Dobrý den, jak je možné, že Američané dovolili, aby jejich (potažmo celého světa) finance spravoval FED – soukromý úřad? Veškeré problémy spojené s ekonomikou jsou jen důsledkem této „spolupráce“. Proč se v USA neřeší příčiny, ale jen posouvají hranice pro katastrofální důsledky celého světa? Díky za opdověď Jiří Kareš
Ekonom Ondřej Schneider ODPOVĚĎ: Komplikovaný status FEDu vyplývá z toho, v jaké době vznikal, a jaká je nedůvěra Američanů v silné federální instituce. Jakkoliv to vypadá složitě, status FEDu nijak nezpůsobil současnou krizi a není to skutečný problém. Myslíte, že FED je k bankám "hodnější" než třeba ECB? 3.8.2011 13:39
OTÁZKA: Souhlasíte v něčem s Ronem Paulem? Zrovna včera jsem četl několik jeho článků a zdá se mi, že všechno vidí až moc černě. Ale třeba má pravdu. Takže, souhlasíte s ním v něčem?
Ekonom Ondřej Schneider ODPOVĚĎ: Omlouvám se, ale Paul Ryan je politik, proto jsou jeho argumenty výsostně politické. Pro mě jako ekonoma to moc smyslu nedává, ale to je u politiky docela časté... 3.8.2011 13:40
OTÁZKA: Dobrý den, je dolar jako měna krytý zlatem?
Ekonom Ondřej Schneider ODPOVĚĎ: Není, už nějakých 40 let. Welcome! 3.8.2011 13:41
OTÁZKA: Dobrý den, myslíte si, že je dobré když domácí produkt USA je ze 75% tvořen spotřebou domácností a ne průmyslovou výrobou.? Vláďa Ledecký
Ekonom Ondřej Schneider ODPOVĚĎ: Nepleťe si, prosím, produkci HDP a jeho spotřebu. Můžete mít spotřebu domácností 75% a přitom 50% HDP vytvářené v průmyslu. ne že by to byl případ USA... Zpět k otázce: ano, američané moc spotřebovávají a málo investují. Zatím nemuseli, investovali za ně jiní. 3.8.2011 13:43
OTÁZKA: Dobrý den, Velká Británie po Druhé světové válce také měla dluh vyšší než 100% HDP, pokud vím, tak se jí ho podařilo splatit. Lze takto odpovědět na otázku ohledně splatitelnosti takto vysokého dluhu i v případě USA? Vláďa Ledecký
Ekonom Ondřej Schneider ODPOVĚĎ: ANo. USA měly dluh skoro 200% HDP a také ho snížily na nějakých 50%. Díky za připomenutí! 3.8.2011 13:44
OTÁZKA: Dobrý den. Můžete mi to prosím vysvětlit, jako malému dítěti?: Kdyby politici v USA přímo tiskli bankovky a rozdávali je lidem (tedy ne půjčovali), tak by žádný dluh nevznikal, jen by rostla výše celkové hotovosti. Kdyby je politici půjčovali lidem za X% úrok, tak by lidé dlužili úrok ve výši X%. Tím ale, že ale tisknou dluhopisy (ty - na rozdíl o bankovek - tisknout mohou) a "půjčují" si je od FEDu za bankovky, tak už jde i ze strany FEDu o půjčku. A vzniká další dluh (Y%), který musí být také splacen. Hotovost od FEDu pak politici rozpůjčují lidem řekněme opět za úrok X%. Výsledkem toho všeho je, že peníze vznikají z "ničeho" jen v tiskárně stejně tak jako by je tiskli politici. Tedy výsledek stejný. Podstatný rozdíl je právě v tom úroku. 1) Přímý tisk peněz a rozdávání lidem = 0% dluh; 2) Přímý tisk peněz a půjčování lidem = X% dluh; 3) Tisk peněz FEDem a půjčování lidem = X%+Y% dluh. Závěr: Existence FEDu a systémů úročení nekryté měny = okrádání lidí. Je tato úvaha správná? Tomáš Najman
Ekonom Ondřej Schneider ODPOVĚĎ: Pokusím se: když dáte voleným politikům tu báječnou moc "vytvářet" peníze, dopadne to špatně. Kdo by se neradoval, když od politika dostane nové čisté bankovky a nemusí je spácet? No, nevolili byste ho? Za pár let budete mít inflaci nebo hyperinflace a vaše bankovky nebudou ani nové ani čusté a nikdo je od vás nebude chtít - zeptejte se třeba v Zimbabwe. Několikrát jsem dnes argumentoval, že vláda není jako domácnost, protože neumírá. V okamžiku, kdy peníze vznikají však vláda je ještě horší než rodina - v rodině se většinou najde někdo rozumný, kdo zastaví utrácení. Poliitci to sami sobě neumějí udělat. prtoto máme centrální banky, aby v nejlepším okamžiku, kdy je večírek v nejlepším, odnesly všechno pití, zhasly světlo a vyvětraly. Pomohlo to? Pokud ne, omlouvám se, jdu vzbudit naše dětia dělat snídani. Děkuji za všechny otázkya omlouvám se, že jsem nestihl zodpovědět všechny. 3.8.2011 13:51

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.