ODPOVĚDI TOMÁŠE SEDLÁČKA ČTĚTE ZDE
Ekonom Sedláček, který mimo jiné působil jako poradce exministra financí Bohuslava Sobotky a jako ekonomický poradce bývalého prezidenta České republiky Václava Havla, v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz prohlásil, že reforma značně zvýhodní ty, kteří vydělávají nad 80 tisíc korun měsíčně.
"Až do 80 tisíc měsíčně budou všichni platit progresivní daň. Nad 80 tisíc však začneme platit daň regresivní," tvrdí Sedláček.
Podle ekonoma je to tím, že bude platit strop na pojistné ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. Kdo bere více peněz, zaplatí maximálně 38 tisíc korun a nic víc.
PŘEHLEDNĚ: CO MŮŽEME ČEKAT OD REFOREM?
Za hlavní výhody reformy považuje Sedláček snížení vedlejších nákladů práce (daně a pojistné), přesun daňové zátěže od přímých k nepřímým daním (snížení DPFO a DPPO a zvýšení DPH), snížení podnikové daně a zprůhlednění daní a jiných odvodů.
Ačkoliv vládní reforma vykročila podle Sedláčka správným směrem, postrádá podle něj hlubší reformu důchodového systému, který je největším břemenem státních výdajů. "Zatím se opravdu jedná jen o parametrické změny. Ale i díky nim se snad podaří ušetřit 30 miliard korun," uvedl ekonom.
Za nevýhody systému považuje to, že ačkoliv v delším období by měla reforma zlepšit situaci všech obyvatel, protože podpoří ekonomický růst, v krátkém období ponese náklady na svých bedrech střední třída. Ta si podle něj nejvíce přilepšila při společném zdanění manželů, které reforma ruší.
"V dlouhodobém horizontu reforma pomůže všem, v krátkém období ji zaplatí lidé s příjmem mezi 17 200 až 32 000 korun měsíčně," uvedl hned po oficiálním zveřejnění vládních návrhů Sedláček.
Analytik upozornil také na to, že snížení firemní daně zřejmě přinese výpadek příjmů státního rozpočtu. "Ten však zatím nelze spočítat, dokud vláda nezveřejní detaily reformy," podotkl.
Spočítejte si čistou mzdu
Sedláček pátým rokem přednáší na Fakultě sociálních věd UK. V současnosti dokončuje svou disertační práci na téma Ekonomická antropologie. Časopis Yale Economic Review ho v prosinci 2006 zařadil mezi Five Hot Minds in Econmics. Před referendem o vstupu do EU se podílel na nevládní kampani “ANO pro Evropu,“ kde vedl analytický tým.