"Na papíře lze vyrovnanost rozpočtů nakreslit velmi jednoduše; v reálném životě to však znamená změnit a zpřetrhat mnohé zavedené vazby a vztahy, které se vytvářely desetiletí. Je to o změně myšlení, tlaku a vymahatelnosti těchto pravidel," uvedl v chatu se čtenáři iDNES.cz Zahradník.
Odpovědi Petra Zahradníka čtěte zde |
K novým fiskálním pravidlům se hlásí všechny členské státy eura. Podle Zahradníka je to hlavně proto, že skončila doba, kdy finanční trhy nakupovaly státní dluhopisy automaticky.
"Změna myšlení a změna postoje, doprovázená ztrátou trpělivosti, ukazují, že se ucho tohoto džbánu utrhlo a vytváří se tak bolestný prostor pro to, aby se fiskální disciplína posílila. Ale nebude to hned," uvedl dále ekonom.
Eurozóna musí uklidit rozpočtový a ekonomický "svinčík"
Pro záchranu eura je podle něj klíčový jednotný postup. Eurozóna bude muset držet za jeden provaz, posílit disciplínu a uklidit si onen rozpočtový a ekonomický "svinčík", který po mnohých státech zůstává.
"Nedohodnou-li se na společném postupu, tak v zásadě deklarují, že pro ně není měnová a v zásadě ani ekonomická integrace dostatečnou hodnotou a dojde k některému z řady scénářů rozpadu společné měnové oblasti," míní ekonom.
To se může projevit vyloučením nejslabších nebo naopak vystoupením nejsilnějších a nejodolnějších států, které by si vytvořily novou silnou eurozónu.
"Extrémním případem by byl návrat k 27 měnám; za daných okolností v době krize bych si dokázal představit ještě daleko větší chaos a nejistotu, než vidíme dnes," píše Zahradník.
Větší kontrolu vítá celá eurozóna
Evropští politici se předběžně dohodli na tom, že rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané a nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP.
Nová rozpočtová pravidla se stanou součástí národní legislativy všech členských států eurozóny. Ty navíc budou muset hlásit dopředu termín, kdy chtějí vydávat dluhopisy.
Pokud členský stát eurozóny překročí deficit tři procenta HDP, postihnou jej automaticky sankce. Ty bude možné zvrátit jen se souhlasem kvalifikované většiny členských států.
S novými pravidly a vytvořením fiskální unie souhlasilo všech sedmnáct zemí platících eurem. Ze zemí Unie, které eurem neplatí, je zásadně proti pouze Velká Británie. Zbývajících devět států včetně Česka si vzalo čas na rozmyšlenou.
Petr ZahradníkJe ekonomický expert, analytik a konzultant specializující se na problematiku Evropské unie. V současnosti je projektovým manažerem a konzultantem EU Office České spořitelny. V roce 2009 se stal členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). V devadesátých letech působil mimo jiné v Ústavu pro evropská a mezinárodní studia při Úřadu lucemburské vlády a v Mezinárodním ústavu pro analýzu aplikovaných systémů v rakouském Laxenburgu. Působil více než sedm let jako makroekonomický analytik v soukromých společnostech - Conseq Finance a Patria Finance. V letech 1995 až 1999 působil také jako konzultant Kanceláře prezidenta republiky. |
