Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ekonom: Současná krize není jako chřipka, pár let ještě potrvá

  16:37aktualizováno  3. srpna 13:57
Spojené státy se zatím vyhnuly insolvenci. Peníze zemi nedojdou jen díky tomu, že se politici dohodli na navýšení dluhového stropu. Podle ekonoma Ondřeje Schneidera, který žije a přednáší v USA, však současná situace investory neděsí natolik, aby zemi přestali půjčovat.

Ekonom Ondřej Schneider | foto: archiv O. Schneidera

Dobře to podle něj ilustrují ceny amerických dluhopisů, které jsou teď nejvyšší v historii.

"Americký dluh nakupují pojišťovny, důchodové fondy a banky. Třetina jich je ze zahraničí, dvě třetiny jsou domácí," odpověděl ekonom v on-line rozhovoru na dotaz čtenáře, kterého zajímalo, kdo Spojeným státům vlastně půjčuje.

Rozhovor se čtenáři

Odpovědi ekonoma Ondřeje Schneidera čtěte zde.

Podle ekonoma jsou USA i Evropa stále v tahu ekonomické krize, která trvá už tři roky. "Musíme se smířit s tím, že ekonomická a finanční krize, která trvá od roku 2008, není žádná běžná chřipka, ale největší ekonomická krize od 30. let minulého století. Proto ten pocit neřešeného "průšvihu", proto ta neustálá nervozita, kdo zkrachuje příště. Pár let to ještě trvat bude," uvádí ekonom.

Federální dluh Spojených států v posledních letech dramaticky narostl především kvůli finanční krizi, a i když dohodu politiků doprovodí tvrdé škrty, dluh letos dosáhne téměř 100 procent HDP.

Jeden ze čtenářů připomněl, že stejně vysoký dluh měla Velká Británie po druhé světové válce. Dluh Spojených států byl tehdy podle Schneidera dokonce 200 procent HDP. "A také ho snížily na nějakých 50 procent," doplnil.

Obří dluhy trápí Spojené státy i Evropu a ekonomové na obou stranách Atlantiku teď neřeší nic jiného, než jak z toho ven. Podle Schneidera je rozdíl mezi USA a Evropou například v tom, že Američané nemají tolik zábran uplatňovat razantní zásahy do ekonomiky. Hlavní odlišnost je pak zřejmě v oblasti fiskální politiky.

Ondřej Schneider (47)

Vystudoval ekonomii na Cambridge University v Anglii a získal doktorát na CERGE v Praze. Od roku 1996 přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

V minulosti pracoval jako konzultant pro Mezinárodní měnový fond, OECD a Světovou banku, byl také hlavním ekonomem Patria Finance, poradcem ministra průmyslu a obchodu pro ekonomické otázky a krátce také členem představenstva společnosti ČEZ. 

Od roku 2008 žije ve Washingtonu, kde pracuje v Institute of International Finance a přednáší na Georgetown University. Účastní se též aktivit pražského Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při CERGE-EI.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Průzkumný vrt v Cínovci.
Zatím bez reakce. Australská EMH analyzuje usnesení Sněmovny k lithiu

Australská společnost European Metals Holdings, se kterou ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o lithiu, bude tento týden...  celý článek

Na trh vstupuje další stravenka, digitální Benefitka.
E-stravenka Benefitka chce rozbít trh s poukazy. Restaurace nic nestojí

Na trh zaměstnaneckých benefitů ve středu vstoupil nový hráč. Nadnárodní společnost Neeco nabídla elektronickou stravenku, v podobě platební karty. S tou lze...  celý článek

Vinařský oblek
Vinaři budou mít vlastní kroje, jeden vyjde na 16 tisíc korun

Nejen rybáři, myslivci nebo hasiči mají na jižní Moravě speciální obleky. Svůj slavnostní oděv budou mít také vinaři. Několik desítek se jich už šije.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.