Je tomu přesně rok, co měla být zažehnána řecká krize. Středomořská země tehdy od mezinárodních věřitelů obdržela třetí záchranný balíček ve zmíněném objevu. Tamní střední třída si od té doby prošla myriádou změn v daňovém systému, penzijní fondy si částečně rozebraly soukromé společnosti, stouply daně z nemovitosti a Řekové si nyní připlatí více za jídlo i energie.
To vše při pohledu na obří dluh o velikosti 320 miliard eur (víc než 8,6 bilionu korun), který se nakupil po desetiletí rozmařilosti. Někdejší řecký ministr financí Janis Varufakis, který ještě jako člen vlády 14. srpna 2015 hlasoval proti přijetí záchranného balíčku, dodnes tvrdí, že dluh ve výši 180 procent hrubého domácího produktu jedenáctimilionová země nikdy nedokáže splatit.
Řecko od vypuknutí krize v roce 2010 podle britského listu The Guardian opustilo půl milionu občanů. Tamní ekonomika za stejné období přišla o třetinu hospodářského výkonu. Nezaměstnanost v zemi zůstává na hranici 24 procent, což je nejvyšší hodnota v celé Evropské unii.
Atény od počátku krize přitom obdržely finanční asistenci v objemu 326 miliard eur (8,8 bilionu korun), což představuje největší záchranný program v dějinách globální finanční historie. Země ale nadále zůstává ve vleku klesající ekonomické spirály, což minulý týden potvrdili i analytici Eurobank, když oznámili, že spotřeba a export Řecka ve druhém čtvrtletí spadly o 6,4 a 7,2 procenta.
Světová banka délku a hloubku tamní recese přirovnává k propadu ekonomik východní Evropy na počátku devadesátých let. Nejchudších 20 procent Řeků přišlo od roku 2009 o 42 procent svých čistých příjmů.
Pozvolné ekonomické zotavení
Na pokračování řeckého dramatu ale už nikdo nemá náladu. Země postupem času rozvolnila kapitálové kontroly, což naznačuje, že se tamní ekonomika navrátila na cestu ke stabilitě. Ministři financí zemi eurozóny do toho v červnu letošního roku uvolnili dalších 10,3 miliardy eur (téměř 280 miliard korun) v podobě přislíbených půjček.
Řecku je navíc přislíbeno tolik potřebné odepsání mamutího dluhu, ke kterému však nedojde dříve než v roce 2018, kdy skončí probíhající záchranný program. Tamní ekonomika by příští rok měla růst tempem 2,5 procenta.
Zlepšující se trend potvrzují i čísla zveřejněná minulý pátek. Řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí obnovila růst, který překonal odhady. Dopomohlo k tomu oživení turistického ruchu. Hrubý domácí produkt stoupl o 0,3 procenta po poklesu o 0,1 procenta na počátku roku, uvedl řecký statistický úřad.
Analytici podle ankety agentury Reuters odhadovali, že řecká ekonomika stoupne proti předešlému čtvrtletí o 0,1 procenta, zatímco v meziročním srovnání o 1,5 procenta klesne.
„Domácí poptávka si díky turistice polepšila. Čísla ukazují na obrat k lepšímu ve druhé polovině roku,“ uvedl ekonom Nikos Magginas řecké centrální banky.
Země privatizuje přístavy i infrastrukturu
Na pozadí vleklého ekonomického zotavení probíhá privatizace státního majetku, ze které Řecko s únavou spolufinancuje záchranné programy. Čínská rejdařská společnost COSCO minulý čtvrtek získala 51procentní podíl v největším řeckém přístavu Pireus. Na koupi podílu za 280,5 milionu eur (zhruba 7,6 miliardy korun) se již v dubnu dohodla s řeckou vládou.
Dubnová dohoda předpokládá, že COSCO po realizaci slíbených investic získá dalších 16 procent akcií přístavu za 88 milionů eur. Podle řecké privatizační agentury HRADF by se měl podíl čínské firmy zvýšit na 67 procent během příštích pěti let.
„Pokud COSCO splní určité podmínky stanovené v dohodě, včetně úspěšného dokončení povinných investic v hodnotě až 300 milionů eur, zaplatí dalších 88 milionů eur a zvýší svůj podíl na 67 procent,“ uvedla agentura. Společnost COSCO předtím oznámila, že do modernizace přístavu investuje až 500 milionů eur.
Další výnosy mají zajistit zahraniční investice v řeckém provozovateli elektrárenské sítě, železnicích nebo dlouhodobý pronájem regionálních řeckých letišť. Bez zahraničních miliard se totiž země neobejde.
Již teď je jasné, že mezinárodní věřitelé v čele s Německem, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) budou Řecku muset část mamutího dluhu odpustit. Měnový fond odhaduje, že pokud by tak neučinili, země by v roce 2060 jen na úroky za své půjčky vynakládala 60 procent svého rozpočtu. Sám MMF za rok několikrát přiznal, že tvrdá úsporná opatření a daňové změny, kterými podmiňoval pomoc zbité ekonomiky, problémy země ještě prohloubily.
