Ministerstvo financí upozornilo, že podle odhadů se loni HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly kvůli dopadům pandemie snížil ve všech sledovaných zemích s výjimkou Litvy. Největší propad HDP byl přitom zaznamenán v zemích jižní Evropy s větší orientací na cestovní ruch, a to zejména ve Španělsku, Francii, Portugalsku a Itálii.
„Ačkoliv HDP na obyvatele přepočtený běžnou paritou kupní síly v ČR v loňském roce nejspíše poklesl, relativní ekonomická úroveň vůči eurozóně mohla nepatrně vzrůst na 88 procent. Zhruba na této úrovni by se mohla pohybovat i v letech 2021 a 2022,“ uvedlo MF.
Cenová hladina v ČR loni podle odhadů MF zůstala na 69 procentech průměru 19 zemí eurozóny. „V letech 2021 a 2022 by se však úroveň cenové hladiny HDP mohla pozvolna zvyšovat na 71 procenta, respektive 72 procenta,“ uvedl úřad.
Ekonomická úroveň zemí se srovnává na základě běžné parity kupní síly. To je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost koupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou zemích. Index cenové hladiny je podíl měnového kurzu a parity kupní síly mezi měnami.
Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly ve vztahu k devatenácti členským zemím eurozóny (v procentech):
| Země | 2018 | 2019 | 2020 (odhad) | 2021 (predikce) |
|---|---|---|---|---|
| Itálie | 91 | 90 | 89 | 88 |
| Česko | 87 | 87 | 88 | 87 |
| Slovinsko | 82 | 84 | 84 | 86 |
| Španělsko | 86 | 86 | 81 | 83 |
| Polsko | 66 | 69 | 72 | 72 |
| Maďarsko | 67 | 69 | 70 | 71 |
| Slovensko | 66 | 66 | 67 | 67 |
Zdroj: Makroekonomická predikce Misterstvo financí, duben 2021
