Majitelé českých firem, které vyvážejí své produkty do Ruska nebo mají ruské majitele, zatím neočekávají větší ekonomické propady. Všichni podnikatelé věří, že se kauza jejich odvětví nedotkne a nebudou významně zasaženi. Napříč všemi odvětvími se firmy shodují, že momentálně zatím neregistrují žádné problémy týkající se diplomatické kauzy Vrbětice.
Vývoj událostí bedlivě sleduje společnost CzechTrade. Ta podotýká, že je brzy pro hodnocení obchodních vztahů. „Kauza se bude velmi pravděpodobně vyvíjet i v následujících dnech. Bohužel nikdo nedokáže určit, jakým směrem. Hlavním cílem společnosti je poskytovat pomoc českým exportérům v daných podmínkách. Ty nemusí být vždy pouze ideální. I přesto děláme maximum, abychom pomohli uzavřít co nejvíce obchodních příležitostí. Stejně budeme pracovat i v Rusku,“ říká Radomil Doležel, generální ředitel CzechTrade.
Strojírenství, ropa či plyn. Vrbětice zhorší ekonomické vztahy s Ruskem |
Generální ředitelka společnosti Aircraft Industries Ilona Plšková věří, že možné ochlazení politických vztahů s Ruskem neovlivní chod firmy. Podnik, který vyrábí v Kunovicích na Uherskohradišťsku letadla L 410, vyváží většinu své produkce právě do Ruska. Loni společnost vyrobila 15 letadel. „U nás je důležité vyrábět, plnit kontrakty, vyvážet do Ruska. Doufám, že si to všichni uvědomují, že budeme muset dál pracovat, zaměstnávat lidi, vytvářet hodnoty. Není to jenom tak, že politici něco řeknou. Chápu ochranu české země, to je důležité, ale náš chod by to nemělo žádným způsobem omezit, mělo by se to řešit na vládní úrovni,“ řekla Plšková.
Slezský výrobce armatur MSA, která má ruského majitele, zatím nezaznamenala žádné signály, že by aktuální diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem měla mít na jejich společnost nějaký dopad. „Nepředpokládám, že by nás to nějak ovlivnilo. Situace se vyvíjí, aktuálně nemám žádné zprávy, že by nás to mělo jakkoliv ovlivnit, ale je to samozřejmě čerstvá věc,“ dodal za společnost MSA Martin Határ.
Podle marketingové manažerky opavské firmy Arako Kamily Gregořicové je také příliš brzy na to, aby se dalo říct, zda se zhoršení vztahů mezi ČR a Ruskem může nějak projevit na chodu podniku. „Je to nová věc. Co se týká České republiky, pravděpodobně na nás můžou pohlížet hůře, ale nedá se říct, jestli to naši firmu může nějak ovlivnit. Zatím nepociťujeme, že by se něco změnilo. U nás je výhoda, že pracujeme na projektech, které jsou dlouhodobě podepsané, takže výroba se určitě nezastaví,“ řekla Gregořicová.
Strakonická ČZ s více než 1 100 zaměstnanci vyváží nejvíc do Ruska, loni asi 30 procent produkce, pro automobilový závod v Jaroslavli či pro STFK Kamaz. V ruském městě Nižnij Novgorod má firma i závod, ve kterém drží podíl 51 procent. „Předpokládáme, že naši politici jsou natolik rozumní, že nám nebudou kazit obchody. Některé sféry ekonomiky jsou vlivem koronaviru mimo hru, a o to víc bych se soustředil na to, aby zbytek ekonomiky tyto výpadky nahradil,“ řekl mluvčí ČZ Jan Pěnkava.
„Naše ruská majitelka už nám poslala dotazy, co se děje. Pro ni je to velmi zneklidňující situace, protože tady má investici za miliony eur, a my bychom ji chtěli uklidnit, že se její investice nezhatí. Věřím, že politika bude respektovat privátní vlastnictví, že jí to stát neodebere,“ řekl ČTK předseda představenstva Kovosvitu Daniel Kurucz.
Jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz, po Božkovu druhý největší výrobce tuzemského rumu v ČR, také dopady neočekává. „Pokud Rusko nevyhlásí nějaké embargo, nic se nemění. My tam vyvážíme, máme plno objednávek, je to náš největší odběratel,“ řekl ředitel firmy Josef Nejedlý. Likérku vlastní ruský holding Ladoga. Firma vyváží pětinu výroby, Rusko a Čína se podílí na exportu z 80 procent.
Aféra se ekonomiky nedotýká, prozatím
Rostoucí diplomatické napětí mezi Českem a Ruskem by podle ekonomů nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. „V poslední dekádě dál klesal podíl českých vývozů do Ruska – ze zhruba 4 procent v roce 2012 na necelá 2 procenta celkových vývozů. I pokud by z jakéhokoliv důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží (stejnému jako v roce 2009), byly by dopady rozpoznatelné pouze v nejexponovanější odvětvích. Na prvním místě u strojařů, výrobců kovů a v automobilovém průmyslu,“ doplňuje Jan Bureš, ekonom z ČSOB.
„Vysoká závislost na dovozech surovin z Ruska je samozřejmě dlouhodobým bezpečnostním rizikem. Toto krátkodobě nezměníme, dlouhodobě ano, ale je potřeba na to vyčlenit investiční kapacitu. Přímé vývozy do Ruska dosáhly zhruba sto miliard korun, což jsou 2 procenta z celkových vývozů. Zde koncentrace na jednu položku neexistuje, což je výhoda, přesměrování vývozů do jiných zemí nebude tak nákladné. Pokud by došlo k zákazu přímých vývozů do Ruska, po zohlednění o dovozní náročnost by byl dopad maximálně procento HDP,“ říká David Navrátil ekonom z České spořitelny.
| Skupina | Vývozy do Ruska (v mld. Kč Kč / z celkových %) | Dovozy z Ruska (v mld. Kč / z celkových %) |
|---|---|---|
| Potraviny a zvířata | 2 / 2 % | 0 / 0 % |
| Nápoje a tabák | 1 / 1 % | 0 / 0 % |
| Suroviny bez paliv | 1 / 1 % | 3 / 3 % |
| Minerální paliva | 0 / 0 % | 79 / 35 % |
| Živočišné a rostlinné oleje | 0 / 0 % | 0 / 0 % |
| Chemikálie | 9 / 3 % | 9 / 2 % |
| Tržní výrobky | 10 / 2 % | 13 / 2 % |
| Stroje a dopravní prostředky | 66 / 2 % | 10 / 0 % |
| Průmyslové a spotřební zboží | 10 / 2 % | 1 / 0 % |
| Ostatní | 0 / 0 % | 0 / 0 % |
| Celkem | 99 / 2 % | 115 / 3 % |
| Zdroj: Česká spořitelna |
