O zpomalení evropské ekonomiky svědčí také včera zveřejněná čísla o poklesu průmyslové výroby v Evropské měnové unii (EMU) a šířeji také v zemích Evropské unie za měsíc březen, která oznámil statistický úřad Evropské unie, Eurostat.
Pokles tohoto důležitého ukazatele stavu ekonomiky například v EMU oproti únoru o dvě desetiny procenta potvrzuje skeptické prognózy odborníků - západoevropské hospodářství zaznamenává útlum.
To je špatná zpráva nejen pro samu západní Evropu, ale i pro Českou republiku. Patnáctka členských zemí Evropské unie je totiž největším obchodním partnerem Česka. Pokud bude její ekonomika dále oslabovat, možnosti vývozu českého zboží výrazně klesnou. Což samozřejmě může mít negativní vliv i na celou českou ekonomiku.
Nepříznivou zprávou pro Česko je zejména skutečnost, že k zemím, které zaznamenaly největší pokles průmyslové produkce, patří nejsilnější evropská ekonomika - Německo, které by mělo být tahounem celé západní Evropy. Do Německa jde okolo čtyřiceti procent vývozu z České republiky. Největší nárůst produkce naopak zaznamenaly Belgie a Portugalsko.
Březnový pokles průmyslové produkce v západní Evropě je oproti očekávání odborníků nižší. Analytici dotázaní agenturou Reuters totiž počítali s jejím snížením o 0,7 procenta. Navíc o měsíc dříve, tedy v únoru, průmyslová výroba v západní Evropě překvapivě vzrostla, takže její zpomalování v posledních měsících rozhodně není tak razantní jako ve Spojených státech, kde klesá již sedm měsíců v řadě za sebou. Přesto však čerstvá čísla naznačují nejen zemím unie eurozóny neradostné vyhlídky.
Český průmysl, který se na celkovém výkonu české ekonomiky podílí téměř ze čtyřiceti procent, zaznamenal v březnu oproti západní Evropě strmý růst. Průmyslová produkce v tuzemsku vzrostla ve třetím měsíci tohoto roku v meziročním srovnání o téměř deset procent. Kromě výroby pro zahraniční investory, což platilo zejména pro automobilový a elektrotechnický průmysl, se však na zvýšení produkce podílela zejména výroba pro export. Právě ta ale může na zhoršení stavu ekonomiky západní Evropy nejvíce doplatit.
Klesající průmyslová výroba navíc podle odborníků znamená většinou to, že se firmy snaží zbavovat se svých zásob zboží. Omezují proto produkci, a mohou dokonce začít propouštět. I to může mít dopad na ekonomiku České republiky. Propouštění může znamenat další snížení koupěschopnosti obyvatel, a tím pádem i nižší zájem o zboží z tuzemska.
Se zhoršováním stavu svých ekonomik se snaží bojovat jak evropská, tak americká centrální banka Fed. Ta je o poznání aktivnější, ve snaze podpořit ekonomický růst snížila své úrokové sazby jen v letošním roce již pětkrát.
Evropská banka se rozhoupala teprve na začátku května, když sazby snížila teprve podruhé během své dvouleté existence. Její šéf Wim Duisenberg se tomuto kroku dlouho bránil s tím, že důležitější je pro jeho instituci hlídat stabilitu měny, tedy eura.
Nakonec ho přesvědčil tlak trhu, který tuto podporu nutně potřeboval, i nově zveřejněné makroekonomické údaje, svědčící o zpomalování zejména německé ekonomiky. Včerejší data o klesající průmyslové výrobě však naznačují, že se jednalo o nezbytný krok směrem k rozhýbání západoevropské ekonomiky.
