Rozdíly mezi ekonomickými programy a návrhy obou kandidátů jsou v letošní kampani výjimečně výrazné. Demokratická kandidátka Hillary Clintonová vesměs navazuje na ekonomickou politiku osmi let vlády Baracka Obamy a pod tlakem sílícího levého křídla demokratů prohlubuje její důraz na sociální spravedlnost. Republikánský uchazeč Donald Trump naproti tomu předkládá vizi razantního posílení zesláblého hospodářského růstu a udělat to chce zejména pomocí dramatického snížení daní.
Výjimečné je také to, že oba kandidáti se v souladu s trendem patrným v celém průmyslovém světě odvracejí od donedávna konsensuální podpory volného obchodu. Tón zde udává Trump, který vedle zastavení masové imigrace požaduje radikální omezení obchodu s některými zeměmi v čele s Mexikem a Čínou a hlubokou revizi dosavadních obchodních smluv.
1. Příjmy a pracovní místa
Trump usiluje o podporu zejména mezi vrstvami, jejichž mzdy se od nástupu globalizace v 90. letech takřka nezměnily, tedy hlavně pracujících v průmyslu. Předložil vizi obnovení všeobecného vzestupu příjmů a pracovních míst, především pomocí renesance domácí průmyslové výroby. Plánuje rozsáhlé snížení daní a dramatické omezení státní regulace ekonomiky. Slibuje rovněž posílení výdajů na obranu a infrastrukturu při zachování současné podoby populárních a stále nákladnějších systémů důchodového zabezpečení a zdravotní péče pro důchodce.
Clintonová svým ekonomickým programem navazuje na Obamovu politiku a navrhuje výrazně zvyšovat výdaje prakticky na cokoli, od rekvalifikací přes infrastrukturu až po takzvanou čistou energii. Podporuje snahy Obamovy vlády o zvýšení federální minimální mzdy a chce posílit podíl žen na pracovní síle prodloužením placených dovolených a zvýšením příspěvků na péči o děti. Přišla také s radikálně levicovým návrhem podpořit daňově firmy, které nabídnou zaměstnancům podíl na zisku.
2. Obchod a globalizace
Letošní kampaň se od těch minulých liší zejména v tom, jak ostře nastolila debatu o otevírání obchodu a hranic, o globalizaci a jejím vlivu na situaci amerických pracujících. Trump i Clintonová se stavějí proti návrhu dohody Transpacifického partnerství (TPP) mezi 12 zeměmi kolem Tichého oceánu a Trump by chtěl od základů změnit, případně dokonce vypovědět dohodu o Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA) mezi USA, Kanadou a Mexikem z 90. let, kterou sjednal prezident Bill Clinton. Trump hodlá podpořit upadající tradiční průmysl obnovou cel, zejména vůči Mexiku. Ve vztahu k Číně, která podle něj bere Američanům práci, pak chce nastolit zpřísněný obchodní režim vycházející z toho, že Čína bude oficiálně označena za zemi, která „manipuluje s domácí měnou“.
Globalizace a otevírání se zemím jako je Mexiko a Čína vedla podle Trumpa jen k tomu, že americké firmy přemísťují továrny právě tam. Ekonomové se obávají, že Trumpovy protekcionistické kroky by mohly poškodit řadu amerických odvětví, která se opírají o dovoz, a vyvolat obchodní válku.
Clintonová, která v minulosti dohody o volném obchodě podporovala a dohodu TPP označila za „zlatý standard“ takových smluv, v kampani obrátila, když převahu v její straně získalo levé křídlo odpůrců volného obchodu a zanikl dlouhodobý konsenzus obou stran. Její politická platforma je ale v této věci nejednoznačná, což odráží jak snahu o přízeň vyšší střední vrstvy, tak obavu z odcizení početných krajně levicových stoupenců jejího protivníka z primárek Bernieho Sanderse, který se ve své protiobchodní rétorice často shodoval s Trumpem. V srpnu ale Clintonová podle listu The Wall Street Journal (WSJ) jednoznačně slíbila, že TPP nepodpoří a že v dohodě NAFTA navrhne změny.
3. Jaký stát, takové daně
Mezi oběma kandidáty jsou tradiční diametrální rozdíly na otázku daní, které souvisejí s ostře odlišnými pohledy obou stran na otázku velikosti státu. Trump zastává obecný konzervativní princip co nejnižších daní a navrhuje výrazné snížení sazeb daně z příjmů fyzických osob pro většinu příjmových skupin. To je podle něj jeden z kroků, které vyvedou ekonomiku z útlumu převládajícího od poslední krize na konci minulého desetiletí a které zdvojnásobí roční průměrný hospodářský růst zpět ke čtyřem procentům; podle ekonomů to ale udělá v rozpočtu značnou díru.
Daň z firemních zisků, která je v USA jedna z nejvyšších ve vyspělém světě, chce Trump srazit z nynějších více než 30 na 15 procent. To podle něj přiměje americké firmy převést domů a tam investovat biliony dolarů, které vydělaly v zahraničí, kde je kvůli vysokému domácímu zdanění nechávají. Trump také hodlá zrušit daň z pozůstalosti a přidává nabídku daňových odpisů na péči o děti a další úlevy.
Clintonová předkládá řadu daňových návrhů, sestávajících vesměs ze zvýšení daní pro lidi s vysokými příjmy a daňových úlev pro favorizované skupiny. Problém amerických firem, které kvůli vysokému zdanění mají tendenci přesunovat svá sídla do zahraničí, a který Trump řeší výrazným snížením firemních daní, chce Clintonová zvládnout ještě důraznějšími vládními restrikcemi, než zavedla Obamova vláda. Clintonová chce také zvýšit daň z pozůstalosti a daně z kapitálových zisků a v poslední době nabízí dosud nepříliš konkretizované snížení daňové zátěže pro střední třídu.
Trumpovy poslední daňové návrhy by ekonomiku v nejbližších letech zřetelně posílily, naopak plány Clintonové by ji oslabily, řekli ekonomové listu WSJ. Pokud by ale zůstaly výdaje na dosavadní úrovni, situace by se otočila, protože Trumpův plán by bez dalších výdajových škrtů zvýšil federální dluh mnohem více, než se dosud předpokládá, což by vyvinulo tlak na hospodářský růst.
4. Na infrastruktuře je shoda
Jednou z mála věcí, na nichž se oba kandidáti vcelku shodují, je nutnost investovat do dopravní a energetické infrastruktury, tedy výstavby a oprav silnic, mostů, přístavů, letišť a přenosových sítí. Trump slibuje program obnovy infrastruktury v hodnotě bilionu dolarů a chce výrazně zrychlit schvalování a realizaci projektů. V energetice Trump hodlá podpořit těžbu ropy a plynu na federální půdě a schválit energetické projekty, které Obamova vláda z ideologických důvodů zavrhla, zejména ropovod Keystone z Kanady.
Clintonová slíbila předložit Kongresu prvních 100 dní v úřadu plán obnovy infrastruktury za 275 miliard dolarů. Financovat to chce z reformy firemních daní a plánuje rovněž založit federální banku pro financování infrastruktury.
Poslední televizní debata Clintonové a Trumpa:
15. prosince 2015 |
