Ekonomické trendy udává sever Evropy

Baštou moderní informační ekonomiky 21. století je v Evropě sever. Finsko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko: právě to jsou lídři v moderních technologiích, vědeckých objevech a vzdělání. Nejmodernější z velkých evropských ekonomik je jednoznačně Velká Británie.

K těmto závěrům dospěla nejnovější analýza Evropské komise, která zkoumala, nakolik se jednotlivým členům patnáctky daří zužovat propast, jež v moderní ekonomice dělí Evropu od úspěšnějších Spojených států.

Komise poprvé posuzovala i to, jak se moderní informační ekonomice daří v kandidátských zemích, které vstoupí do EU příští rok. Brusel přijal v roce 2000 na summitu v Lisabonu strategii, v níž se jednotliví členové zavázali, že se budou snažit být v moderních oborech minimálně stejně úspěšní jako Amerika.

Loni v Barceloně se pak lídři unie dohodli, že tohoto cíle chtějí dosáhnout do roku 2010.

Česko: úspěšnější než jih Evropy
Česká ekonomika má sice stále výrazně zastaralejší ráz než průměr současných členů patnáctky. V řadě oblastí však už porážíme chudší země jihu Evropy, ale například také Itálii.

Největší slabinou zůstává vzdělání. V počtu lidí s vysokoškolským diplomem výrazně zaostáváme nejen za Portugalskem, Řeckem či Španělskem, ale i za Estonci, Slovinci, Maďary či Poláky.

Dlouhá léta podceňovaná oblast vzdělání a složitá cesta na vysokou školu nás řadí na chvost skupiny kandidátských zemí. "To je výrazná slabina Česka. Pokud se vládě nepodaří otevřít univerzity více lidem a rozšířit nabídku vzdělání, tuto propast nedokážeme překlenout," říká ekonom Jan Švejnar, ředitel Davidsonova institutu na Michiganské univerzitě v USA.

Stejný názor má i vicepremiér Petr Mareš, který má právě vědu a vzdělání ve vládě na starosti. Při sestavování rozpočtu na příští rok se mu však nepodařilo přesvědčit své kolegy, že právě vzdělání a věda jsou oblasti, do nichž je třeba masivně investovat.

Lidé v moderních ekonomikách si také na rozdíl od většiny Čechů a Moravanů zvyšují kvalifikaci celý život. Hlavně díky zahraničním společnostem se však firmy podnikající v Česku mohou v investicích do vědy a výzkumu srovnávat s Iry.

Firemní investice do těchto oblastí představují v Česku 0,81 procenta HDP, v Irsku 0,88 procenta. I průměrné Evropské země však investují výrazně víc. V počtu lidí, kteří pracují v high-tech službách, dokážeme porazit dokonce výrazně bohatší Rakušany.

Tři evropské ligy
Země, které živí hlavně moderní informační ekonomika, jsou ve světě nejlépe schopny konkurovat ostatním a nejrychleji bohatnou. Životní úroveň nejrychleji roste právě v zemích, které prodávají objevy a nápady.

Řada států s tradičními průmyslovými obory je sice stále při srovnávaní výkonu ekonomiky na jednoho obyvatele bohatší, ale svůj blahobyt až na výjimky zvyšují výrazně pomaleji.

Evropská komise rozdělila své členy do tří "lig". Mezi lídry patří zmíněné skandinávské trio Dánsko, Finsko, Švédsko spolu s Nizozemskem a Velkou Británií.

Za průměrné v "nové ekonomice" považuje Rakušany, Francouze, Němce, Belgičany a Iry. Nejhůře jsou na tom země z jihu Evropy: Španělsko, Řecko, Portugalsko a Itálie.

Dostih za Amerikou zatím není úspěšný
Snaha dotáhnout se na "modernější" a pružnější Ameriku se zatím Evropské unii jako celku příliš nedaří. A to navzdory tomu, že severoevropské země hrají se zaoceánským hegemonem vyrovnanou partii. Finsko či Švédsko ho dokonce v mnoha kategoriích porážejí.

Starý kontinent brzdí hlavně velké ekonomiky, Německo a Francie. Role moderních ekonomik tady zdaleka není tak významná jako na severu kontinentu.