Muž, který v neděli oslaví devadesáté narozeniny, jednou knihou zprostředkoval základy ekonomické vědy desetimilionům studentů.
"Dnes je nemožné dostat se do nějaké důležité oblasti ekonomické teorie, aniž by se přešlo přes mosty, které postavil Paul Samuelson," řekl švédský profesor ekonomie Assar Lindbeck.
Vystihuje tak pravou podstatu Samuelsonovy geniality. Ačkoliv rozuměl složitým makroekonomickým konstrukcím, výjimečným jej činila právě schopnost komunikovat s laickou veřejností. Jako vyučující i rádce se tímto stal jedním z nejvlivnějších ekonomů nedávné minulosti.
Samuelsonovy začátky na hvězdnou kariéru, v jejímž závěru si troufá na zpochybňování ekonomických dogmat, nevypadaly. Ve svých 20 letech získal titul bakaláře svobodných umění na univerzitě v Chicagu, o šest let později pak doktorát z filosofie na Harvardu.
Tempo jeho kariéra nabrala teprve v roce 1947, kdy byl na Massachusettském technickém institutu (MIT) ve 32 letech jmenován profesorem ekonomie. S MIT spolupracuje dodnes.
Jako jeden z prvních činů své pedagogické činnosti Samuelson napsal zmíněnou učebnici ekonomie, která se stala jedním ze základních segmentů studentů všech ekonomických podoborů.
Prestižní časopis Business Week napsal, že tato učebnice ekonomie přispěla k tomu, že ve světě vznikl společný ekonomický jazyk. Jako profesor pak Samuelson zároveň pracoval pro americkou vládu jako poradce, na konzultantském místě působil i v týmu
senátora a následně prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho.
Odborníci Samuelsona často označují jako posledního "generalistu" v současné době specialistů na jednotlivé ekonomické disciplíny. Záběr jeho ekonomického uvažování je opravdu široký.
Vedle příspěvku k rozvoji statické a dynamické teorie, za kterou mu v roce 1970 Švédská královská akademie udělila Nobelovu cenu, Samuelson přispěl i k rozvoji teorií kapitálu, teorie spotřeby, indexních čísel a mezinárodního obchodu.
Ve svých posledních pracích pak podle názorů expertů zaútočil i na 200 let nezpochybňované teorie o svobodném obchodu, když tvrdí, že outsourcing (zadávání části práce jiným firmám) může mít na ekonomiku negativní vliv.
Ekonomové jako Gregory Mankiw nebo Jagdishe Bhagwata - Samuelson, který oba učil, je označuje jako "své chytré žáky" - tvrdí, že využívání zahraniční pracovní síly k levnější výrobě vytvoří bohatství, které se na konci stejně vrátí do míst, odkud pracovní místa původně "odešla".
Samuelson v rozporu například s hlavním mužem americké ekonomiky - šéfem Fedu Alanem Greenspanem - naopak tvrdí, že tyto ztráty budou nevratné. Tuto bitvu ekonomických teorií nicméně rozhodne až budoucnost.
