Příští americký prezident Donald Trump si dokázal povodit nejen republikánské voliče, ale i trhy. Kurz mexického pesa proti dolaru tancoval podle vývoje preferenčních hlasů excentrického realitního magnáta. Trump totiž již na začátku své kampaně upozornil na to, že jižní soused Spojených států těží ze Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) na úkor USA.
Trump kritizuje zejména odliv pracovních sil a výrobní kapacity amerických firem do rozvojových zemí. Burzy na zvolení Trumpa prezidentem zareagovaly propadem. Nejvíce to odnesl právě mexický akciový index, který spadl o 6 procent, přičemž peso po třech dnech od Trumpova zvolení odepisovalo 13 procent své hodnoty. Obdobně na tom byly i trhy v zemích Latinské Ameriky a jihovýchodní Asie.
Šok trhů ale neměl dlouhé trvání. Většinu investorů, kteří sázeli na vítězství Hillary Clintonové, uklidnil výhled republikány ovládaného Kongresu. Ti stejně jako Trump slibují masivní daňové úlevy, fiskální stimuly a ořezání obchodních regulací. Po více než měsíci od Trumpova zvolení jsou tak americké akcie ve výborné formě. Industriální index Dow Jones si polepšil o 4 procenta, jeho mladší technologický bratr Nasdaq o více než dvojnásobek. Ti, kteří věštili propad USA do recese, se mýlili.
Mezinárodní smlouvy u ledu
Druhým neméně podstatným důsledkem Trumpova efektu je narovnání, případně úplné zrušení obchodních smluv mezi USA a zbytkem světa. Zmíněný dokument NAFTA čeká revize, i když nakonec nebude nejspíš tak drastická, jak to vypadalo před volbami.
Největší políček směrem k mezinárodní obchodní komunitě je ale smetení smlouvy Transpacifického partnerství (TPP) mezi zeměmi Severní Ameriky a Asie. Dlouho vyjednávaná smlouva jde s Trumpem v Bílém domě s největší pravděpodobností k ledu. Obdobný osud nejspíš čeká i Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi USA a EU.
Namále měla i Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi starým kontinentem a Kanadou, kterou na poslední chvíli málem zablokovalo belgické Valonsko. Rok 2016 tak byl pro tlusté svazky multilaterálních obchodních pravidel testem, ve kterém prohráli jak firemní lobbisté, tak staré politické elity.
Britské ne pokyvování Bruselu
Nic loni nerozčeřilo konzervativní odhady většiny předních světových ekonomů jako parník jménem brexit. Ihned po oznámení rozhodnutí občanů Spojeného království o opuštění evropského projektu se vzedmula vlna, která poslala hodnotu libry na 31letá minima. Obdobně se propadl i mezinárodní obchod ve sterlingu.
Zdá se ale, že Britové si za svým rozhodnutím stojí. Spotřeba tamních domácností oproti panickým očekáváním stoupla a daří se i většině tamních byznysů. Největší dopad má tak brexit na politickou třídu a úřední aparát v Londýně, který si s kolosálním přepisováním smluv a dohod neví rady. Vláda Theresy Mayové přiznává, že samotný proces vystoupení z EU může trvat mnohem déle než avizované dva roky.
Země také ustupuje z proklamací o nulových finančních odvodech směrem k ostatním daňovým poplatníkům EU a za své berou hesla o ukončení volného pohybu obyvatel mezi Evropou a ostrovním královstvím. To se ve velké míře dotýká i Čechů, kteří za kanálem La Manche pracují.
Všichni globální ostatní
Rok 2016 nebyl ale jen rokem rušení starých pořádků. Čínská ekonomika rostla téměř sedmiprocentním tempem. Tamní jüan se navíc dostal do elitního klubu globálních rezervních měn, což do budoucna ještě více zvýší váhu země středu v globálním obchodu a investicích. Jenom pro představu, Čína se loni na přírůstku globálního obchodu podílela více než 60 procenty.
Pekingu se i přes celosvětové ochlazení podařilo ukrojit kousek z obchodního koláče svých konkurentů. Číně nahrává i zotavení komoditního supercyklu, probyznysová orientace mnoha zemí Latinské Ameriky v čele s Brazílií, jejíž nová vláda chce opět platit za premianta nových trhů. Analytici, kteří Pekingu již několik let věští ekonomický sešup, tak ve svých předpovědích ani v loňském roce neobstáli.
Poslední slovo neřekly ani ropné velmoci v čele s Ruskem, Íránem a Saúdskou Arábií. Černé zlato, jehož hodnota se ještě začátkem roku propadala pod 30 dolarů za barel, začíná opět získávat svoji tržní váhu a plní státní kasy petrostátů.
