K meziročnímu poklesu české ekonomiky přispěla podle statistiků hlavně situace v obchodu, ubytování, pohostinství a průmyslu.
„Negativně se vyvíjela domácí poptávka. Poklesly podnikové investice do strojů, zařízení a dopravních prostředků a také investice domácností do obydlí. O téměř čtyři procenta se snížily i spotřební výdaje domácností,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak pozitivně k výsledku přispěla zahraniční poptávka.
Zdroj: ČSÚ
První odhad statistiků z konce října byl pesimističtější, než jsou v pondělí zveřejněná data. Hovořil o meziročním poklesu HDP ve třetím čtvrtletí o 5,8 procenta. Mezičtvrtletní výsledek statistici odhadovali na nárůst o 6,2 procenta.
Nakonec se HDP ve třetím kvartálu zvedl oproti druhému o 6,9 procenta. Toto obnovení růstu bylo ale pouze dočasné a nástup druhé vlny epidemie povede v posledním čtvrtletí opět k ekonomickému poklesu. Ten by navíc mohl být stejně výrazný jako na jaře, odhadují ekonomové.
Celoroční pokles HDP bude zhruba sedm procent
„Z titulu obnovených restrikcí tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opět mezičtvrtletně poklesne,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Za celý letošní rok pak očekává pokles o zhruba sedm procent. „Pandemie však zasáhne i do první poloviny příštího roku, nicméně v posledních několika týdnech se vyhlídky na příští rok citelně zlepšují z titulu příchodu vakcíny,“ dodal.
Důvěra v českou ekonomiku dál klesá, zejména u podnikatelů ve službách |
„Zároveň je nutné zdůraznit, že v meziročním srovnání zůstává produkce ve třetím čtvrtletí ve všech odvětvích s výjimkou zemědělství, IT a veřejného sektoru hluboko pod úrovněmi z roku 2019,“ upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Celoroční pokles HDP odhaduje na sedm až osm procent.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška lze příští rok očekávat obrat k růstu, který ale bude v ročním vyjádření poměrně slabý, kolem dvou procent. „Na výkonu ekonomiky se příliš nepodepíše ani případný rozpočtový impuls, který schválila svou daňovou změnou Poslanecká sněmovna. Větší část daňového transferu si domácnosti ponechají v úsporách,“ uvedl.
Světová ekonomika pak v letošním roce kvůli koronaviru klesne o 4,2 procenta, v příštím roce naopak o 4,2 procenta vzroste. V pondělí to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). OECD předpokládá, že výkon globální ekonomiky se na úrovně z období před příchodem koronavirové krize vrátí do konce příštího roku, a to zejména díky silnému hospodářskému oživení v Číně.
Českému exportu se daří
Německá ekonomika překonala odhady, dohnala většinu covidových ztrát |
Výdaje na konečnou spotřebu v Česku od začátku července do konce září klesly meziročně o 2,7 procenta, mezičtvrtletně naopak o 3,2 procenta vzrostly. Z toho výdaje domácností reálně klesly proti stejnému čtvrtletí minulého roku o 3,9 procenta. „Meziroční pokles nastal zejména ve spotřebě předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdajích za služby,“ uvádí ČSÚ.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně vzrostly o 0,1 procenta. Mezičtvrtletně klesly o 0,6 procenta. Zatímco domácí poptávka byla slabá, exportu se dařilo. Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšilo o 36,7 miliardy na rekordních 126,6 miliardy korun.
Vývoz zboží meziročně stoupl o 0,2 procenta a proti předchozímu kvartálu skoro o třetinu. Dovoz zboží meziročně klesl o 1,3 procenta, mezičtvrtletně ale posílil více než o pětinu.
V Česku bylo ve třetím čtvrtletí zaměstnáno v průměru 5,332 milionu lidí. Celková zaměstnanost klesla meziročně o 1,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta. Počet odpracovaných hodin stoupl mezičtvrtletně o 12,5 procenta, uvedl ČSÚ.
28. července 2020 |
