„Je to realistický, lehce konzervativní odhad, který odpovídá vnějším rizikům a nejistotám, které v tuto chvíli kolem sebe vidíme,“ zhodnotil prognózu ministerstva analytik ČSOB Petr Dufek. Podle materiálu táhla v posledních letech ekonomický růst spotřeba domácností. Češi mohli více utrácet i díky rekordně nízké nezaměstnanosti, protože ta vedla ke značnému zvyšování mezd.
Míra nezaměstnanosti (v%)
Zaměstnavatelé se naopak na současný stav dívají s obavami. „Trh práce již po několik let vykazuje symptomy přehřátí, v mnoha aspektech přitom naráží na své limity,“ uvádí prognóza resortu financí. Významná část firem stále poukazuje na nedostatek pracovních sil jako na hlavní bariéru navyšování produkce.
Podle některých analytiků se však situace postupně mění. „V loňském roce už bylo vidět, že například v průmyslu se největší bariérou stal nedostatek nových zakázek,“ míní Dufek.
Vývoj HDP (v%)
Hypotéky jsou u nás zatím zdravé
Za další „domácí“ riziko pro růst české ekonomiky považuje ministerstvo financí situaci na tuzemském trhu s nemovitostmi. „Kombinace dluhového financování rezidenčních nemovitostí a rychlého růstu jejich cen představuje makroekonomické riziko,“ uvádí prognóza. Při zhoršení ekonomické situace by podle ní některé domácnosti mohly mít problém se splácením hypoték, což by zasáhlo i finanční sektor.
„Teoreticky takové riziko existuje, ale spíše jen v případě velmi negativního vývoje ekonomiky a rezidenčního trhu. Úrokové sazby sice mezi roky 2017 a 2019 rostly, následně však opět klesaly. Podíl nesplácených hypotečních úvěrů je u nás navíc velmi nízký,“ uvádí Petr Hána, senior manažer v oddělení nemovitostí společnosti Deloitte.
Také hrozba nárůstu počtu nesplácených hypoték a nemovitostí propadlých bankám je podle něj mizivá. „Muselo by se stát něco zcela nečekaného či zásadního, co by významně zvýšilo nezaměstnanost a velmi negativně tak ovlivnilo celou ekonomiku. Taková situace může nastat například s obchodní válkou,“ tvrdí Hána.
Strašák obchodní války
Napětí v mezinárodních obchodních vztazích zmiňuje jako možnou hrozbu i prognóza ministerstva. Českou ekonomiku by mohlo negativně ovlivnit omezení obchodu mezi USA a EU v podobě dovozních cel či pokračující nejistota kolem brexitu a výsledku vyjednávání na konci přechodného období, které potrvá po zbytek roku.
„Predikce je založena na předpokladu, že nově nastavené vztahy po skončení přechodného období v maximální možné míře zachovají volný pohyb zboží, služeb a osob,“ uvádí materiál.
„Většina rizik nás může postihnout spíš ze zahraničí. Navíc v prognóze není zohledněno riziko koronaviru, který, když by došlo na nejhorší, tak může výrazně zpomalit čínskou ekonomiku. A toto zpomalení by se promítlo i v Evropě včetně Česka,“ upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Některé ukazatele muselo ministerstvo ve svém nejnovějším odhadu příštího vývoje ekonomiky upravit. Letošní inflace podle něj dosáhne 2,8 procenta, zatímco listopadový odhad uváděl číslo 2,6 procenta.
Vývoj kurzu koruny k euru
Resort upravil také odhad vývoje kurzu koruny. Letos by se měl pohybovat kolem 25,4 za jedno euro a v příštím roce posílit na 25,1. V roce 2019 byl průměrný kurz 25,7 koruny za euro.
