|
Výsledky za třetí čtvrtletí | |
| HDP | 2,2 |
| Spotřeba domácností | 2,0 |
| Vládní spotřeba | -1,6 |
| Investice | 9,1 |
| Export zboží | 16 |
| Export služeb | 16 |
| Import zboží | 22,7 |
| Import služeb | 16,7 |
| Čistý export | -27,4 mld. Kč |
| Změna zásob | 36,1 mld. Kč |
|
Autor/zdroj: ČSOB/ČSÚ | |
"Není to špatné číslo, ale není to takové tempo, které by zemi posouvalo směrem k Evropské unii," komentoval nejnovější statistické zprávy šéf České národní banky Zdeněk Tůma.
Pokud chce totiž země jednou dosáhnout ekonomické a životní úrovně západoevropských států, bude muset výrazně přidat.
Hospodářská výkonnost v Evropské unii totiž roste rychleji než v tuzemsku a její úroveň je tak Česku stále více vzdálená. Například ve třetím čtvrtletí vzrostla produkce v eurozóně o 3,4 procenta.
Podle hlavního ekonoma německé HypoVereinsbank Martina Hüfnera může České republice trvat ještě 18 let, než se dostane alespoň na současnou hospodářskou úroveň západní Evropy. Přitom předpokládá, že by země po celou dobu musela růst tempem alespoň 3,5 procenta za rok.
Podle odhadů českých ekonomů a politiků takové tempo není pro tuzemskou ekonomiku nedosažitelné. "Domnívám se, že růst HDP o tři a půl procenta, se kterým počítá rozpočet pro příští rok, je oprávněný," uvedl ve středu ministr financí Pavel Mertlík. "Dokonce můžeme být překvapeni i vyšším číslem," dodal.
Otázkou zůstává, co bude v dalších letech.
Ekonomové tvrdí, že česká ekonomika je nyní na křižovatce a teprve příští měsíce ukážou, kam se vydá dál. Podobně jako už v polovině devadesátých let, těsně před ekonomickou a měnovou krizí, se totiž začíná výrazně prohlubovat schodek obchodu se zahraničím, kdy dovozy rostou mnohem rychleji než vývozy.
|
Co produkt znamená? Oříšek i pro ekonomy |
| I když to asi v samoobsluze, v hospodě nebo v kině málokoho napadne, ve skutečnosti každá zde utracená koruna zvedne domácí ekonomiku o stupínek výš. Hospodářská vyspělost se totiž měří pomocí ukazatele nazvaného hrubý domácí produkt a ten se zvětšuje právě s každou korunou utracenou v obchodech či u kadeřníka. I firmy, které utrácejí své zisky za investice do strojů, softwaru, nebo za ně stavějí nové výrobní haly, zvyšují ekonomickou vyspělost země. Najít srozumitelnou definici toho, co vlastně HDP znamená, není snadné ani pro promované ekonomy. "Kdyby byla celá země jeden velký podnik, tak HDP je vlastně zisk. Zbude, když se sečtou všechny příjmy a odečtou se všechny výdaje. To se pak může rozdělit na mzdách a ziscích a poté utratit," snaží se najít vysvětlení Jan Heller, který produkt sleduje na Českém statistickém úřadě. "Je to souhrn zboží a služeb, které se v zemi nově vyrobily a jsou určeny ke konečné spotřebě. Musí se od toho ale odečíst náklady na jejich výrobu," zkouší to jeho nadřízená - předsedkyně úřadu Marie Bohatá. Otázka "Vysvětlete jednoduše, co je to hrubý domácí produkt" zní sice ekonomům trochu jako hlavolam, když však mají odpovědět, proč je toto číslo tak důležité, nezaváhá ani jeden. "Měří prostředky, které jsou k dispozici obyvatelům země. Je tedy dobře jej sledovat, protože čím víc roste, tím větší mohou být mzdy či dividendy v podnicích," říká Vladimír Kreidl z Patria Finance. Ekonomům však hlavně vyhovuje, že HDP se dá vyjádřit jedním jediným číslem, které se všude na světě počítá stejně. "Je to číslo, podle kterého se dá snadno zjistit, jak na tom jsme v porovnání ostatními zeměmi," hodnotí analytička Komerční banky Eva Zamrazilová. |
|
luk (MF DNES) |
"Nyní jsme v situaci, která není jednoduše hodnotitelná. Zvýšil se deficit zahraničního obchodu. Nyní je potřeba zjistit, zda je důvodem spíše utrácení domácností, nebo investice podniků," míní Tůma.
Pokud by totiž za vysokým růstem dovozů a velkým schodkem zahraničního obchodu byl příliv technologií ze zahraničí, pak je země na dobré cestě. Zjednodušeně řečeno by to znamenalo, že dnes dovezený stroj začne vyrábět zboží, které země může vyvézt, a váhy v obchodě se mohou překlopit ve prospěch exportu.
Šéf statistiky národních účtů Jan Heller patří mezi optimisty.
"Schodek v zahraničním obchodě nejvíce narůstá u produktů elektrotechnického, strojírenského a chemického průmyslu. Znamená to, že ekonomika nasává hlavně tyto výrobky, což ukazuje na to, že se do země dovážejí hlavně výrobní zařízení," říká Heller.
Jedním z nebezpečí, které by v takovém případě mohlo růst země ohrozit, je zpomalování hospodářské aktivity v západní Evropě.
České vývozy, a tedy i celá výkonnost tuzemského hospodářství totiž úzce závisí na tom, kolik budou schopni nakoupit evropští, a hlavně němečtí zákazníci. "Hospodářský růst v Německu v poslední době mírně zpomalil, a pokud to bude pokračovat, nebude to pro českou ekonomiku dobré. Vždyť tam vyvážíme sedmdesát procent veškeré produkce," varuje analytička Komerční banky Eva Zamrazilová.
