GLOSA: Volný obchod je hra pro vítěze. Výhody dává jen nejsilnějšímu státu

  16:19aktualizováno  16:19
Po druhé světové válce Spojené státy dominovaly volnému obchodu, který jim nesl zisk. Teď se situace obrací a Trump reaguje příklonem k ochranářství. Kroky slábnoucího hegemona však občas působí protichůdně, což může spolu s dalšími změnami vnést do světové ekonomiky chaos.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Americký prezident Donald Trump a jeho rozhodnutí představují jedny ze zásadních narušujících faktorů světové ekonomiky. Jeho přístup „America First“, tedy Amerika na prvním místě, bývá často dáván do kontrastu s jeho předchůdcem Barackem Obamou.

Trump uvalil na Čínu další cla. Postihnou zboží za 50 miliard

Jenže i ten zamýšlel zásadním způsobem změnit mezinárodní obchod – poté, co je již patnáct let Světová obchodní organizace v krizi a po úderu daném před deseti lety Velkou recesí, se americká obchodní politika od změti bilaterálních dohod obsahujících dominantně investiční doložky obrátila k vytváření bloků.

Tuto skutečnost si jako první uvědomil ruský prezident Vladimir Putin. Proto ještě ve funkci premiéra v roce 2010 navrhl Evropské unii spolupráci od Lisabonu po Vladivostok. Když ho odmítla, začalo se Rusko věnovat vytváření Euroasijské ekonomické unie. A Spojené státy se pustily do Transatlantické dohody (TTIP) s EU a přidaly se do Transpacifické dohody (TPP). Stačí jeden pohled na mapu a uvažované členy obou bloků a je vidno, že obcházejí, resp. tvoří hráz před největšími americkými rivaly – Ruskem a Čínou.

Obama se navíc nijak netajil tím, že účelem obou bloků je vytvořit „pravidla mezinárodního obchodu“, samozřejmě pod vlivem amerických firem. Dobře to ilustruje tlak na přijetí velmi kontroverzní doložky ISDS (řešení sporů mezi investorem a státem). Tento geopolitický moment si zapamatujme, protože u obchodu velmocí nikdy tak nějak nejde jen o obchod.

Ekonomka Ilona Švihlíková

Ekonomka Ilona Švihlíková vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Působí jako publicistka a komentuje aktuální ekonomický vývoj na domácí i mezinárodní scéně. Ve svých příspěvcích komentuje souvislosti mezi ekonomikou a politikou, často kritizuje zadlužování států a globalizaci.

Jiný styl

Trump je jiný než Obama. A tím není myšleno jeho humpolácké, pohrdavé chování, které si přinesl z byznysu. Současný americký prezident jednak nemá rád multilateralismus, protože mu nevyhovuje osobnostně (z byznysu je zvyklý jednat jeden na jednoho), a jednak si uvědomuje, že síla USA se může naplno projevit pouze tehdy, když bude jednat s jednou zemí s výjimkou Číny a zřejmě také Ruska. Proto odešel z dohod TTIP i TPP. Hra na bloky a na pravidla je pro něj příliš komplikovaná a zatížená kompromisy. Při opětovném vyjednávání dohody NAFTA dal najevo, že by se mu líbilo spíše mluvit s každou zemí samostatně, tedy s Mexikem zvlášť, s Kanadou zvlášť. A obklopil se lidmi, kteří nemají v lásce Světovou obchodní organizaci a stěžují si, jak moc USA „poškozuje“.

Tento ukňouraný postoj nicméně výborně ukazuje to, co fanatičtí zastánci volného obchodu odmítají uznat. A sice, že volný obchod je hra pro vítěze. Nejsilnější země mívá zájem na volném obchodě, protože v něm může uplatnit svou (obvykle dočasnou) výhodu.

Není divu, že v 19. století mezi hlavní proponenty volného obchodu patřila Velká Británie, tehdy nejsilnější ekonomika. Naopak země, které „doháněly zpoždění“ jako USA, se snažily uplatnit jak ochranu trhu, tak i určitou verzi průmyslové politiky. Stačí se podívat na tehdejšího amerického ministra financí Alexandra Hamiltona. Dalším výborným příkladem je německý ekonom Friedrich List, který obohatil hospodářskou praxi  o ochranu „nezletilého odvětví“.

KOMENTÁŘ: Trump nahrál íránským radikálům. Míru pomůže obchod, ne sankce

Trumpova politika America First se vztahuje k merkantilistické logice 17. století – „panovník“ má zajistit, aby do země zlato připlouvalo, nikoliv z ní odplouvalo, a to tím, že země bude víc vyvážet než dovážet. 

Tato logika je spjata s viděním obchodu jako hry nula/jedna, tedy jedna strana vyhrává, zatímco ta druhá, která dováží, nutně prohrává. Prosazování takovéto politiky ukazuje, že USA už nejsou vítězi „oné hry“, které dominovaly po druhé světové válce.

To, že podíl USA na světovém produktu klesá a že se zhoršuje jejich postavení v obchodě se zbožím, se ukazuje již delší dobu. Na druhou stranu však Spojené státy stále disponují řadou silných stránek – především dominancí ve finanční oblasti (to není jen dolar jako mezinárodní měna číslo jedna, ale také finanční infrastruktura jako taková) a ve vojenské oblasti. Dalo by se říci, že USA jsou dobrým příkladem odpojení reálné ekonomiky od finanční. Zatímco v té reálné jejich pozice slábne, ve finanční je stále neotřesitelná – a euro na tom věru nic moc nezmění.

Příklon k protekcionismu

Kromě toho, že se Trump odmítá účastnit multilaterálních projektů všeho druhu, používá také protekcionistické nástroje. A neohlíží se přitom na tzv. „spojence“. Případnější by zde bylo použití termínu politologa Zbigniewa Brzezinského „vazalové“.

Cla na ocel a hliník, která Trump uvalil na EU, Kanadu a Mexiko, představují zřejmě jen jakýsi „průzkum bojem“, protože jejich ekonomický význam není tak velký. Americký prezident se ve svých tweetech posedle vrací k automobilům a začíná být zřejmé, že otestuje, kde všude bude možno použít doložky o „národních bezpečnostních zájmech“.

Především Německo se tohoto kroku děsí, a proto také nepatřilo k zemím, které se chtějí razantně podílet na odvetných akcích proti clům na ocel a hliník. Jen tak mimochodem, když se říká, že někdo slyší jen na sílu a používá vůči EU taktiku rozděl a panuj, skutečně je řeč o Vladimiru Putinovi?

Trump se pere se světem, Afrika se směje. Kontinent chce být bezcelní

Ještě více toky mezinárodního obchodu a financí narušují tzv. extrateritoriální sankce, tedy sankce uvalované na zahraniční subjekty. Zde je vazba na geopolitiku velmi silná. Právě na to americká strana sází v souvislosti s Íránem – evropské firmy jsou postaveny před rozhodnutí, zda zvolit své obchodní aktivity s USA, či s Íránem.

Pro většinu z nich půjde o jasnou volbu, z níž se ovšem budou radovat Rusové a Číňané, kteří svou pozici v Íránu bezesporu posílí. Vysledovat, co vlastně americká administrativa svými kroky sleduje, se zdá být obtížné. Takticky vzato to nedává smysl. Trump si znepřáteluje všechny synchronně, což zvyšuje riziko, že se proti němu ostatní spojí. Jde koneckonců o běžnou situaci, když hegemon bojuje o svou pozici v systému.

Požadavky kladené na Čínu – která je ovšem úplně „jiná váha“ než EU jak politicky, tak ekonomicky, přece jen jde o dominantního zahraničního věřitele USA – jsou i vnitřně rozporné. Oscilují mezi taktikou zadržování Číny, čímž navazují na Obamu a míří na to, aby technologicky nesměřovala vzhůru.

Na druhé straně Trump tlačí na vyrovnanější obchodní bilanci, aniž by ovšem vzal v úvahu, že levné čínské zboží mu do značné míry „drží“ domácí kupní sílu oslabenou dekádami mzdové stagnace. Dalo by se říci, že takticky Trump „honí mnoho zajíců najednou“, což by pro něj, minimálně dle přísloví, nemuselo dopadnout dobře.

Protekcionismus má být také nástrojem, který obnoví průmyslovou výrobu v USA. Je fakt, že právě Spojené státy a Velká Británie si od 70. let prošly masivní deindustrializací. Ale stejně tak je fakt, že právě americké firmy nastartovaly proces globalizace a na zpomalení růstu reagovaly tím, že začaly přesouvat své závody do levnějších destinací.

Částečně jde o Mexiko, které má „výhodu“ blízkosti amerického trhu a jeho ekonomika se stala takovou záložní kapacitou pro USA (něco jako my u Německa), dále pak o země jihovýchodní Asie s Čínou v čele.

Blíží se změna dělby práce?

Tento podrobnější pohled však nabízí jinou otázku, na kterou by lépe než Trump uměl odpovědět v primárkách poražený prezidentský kandidát demokratů Bernie Sanders. Je to skutečně tak, že USA na globalizaci, kterou vytvořily, ztrácejí? Nebo ztrácejí (masivně) určité skupiny, tj. zisky z tohoto typu globalizace jsou extrémně nerovně distribuovány?

Trump při své politice včetně daňové reformy působí, jako kdyby se časem propadl někam do 80. let. Ale kolem času nelze otočit zpátky.

Skupina G7 vzkázala Trumpovi zklamání a obavy z nových dovozních cel

Návrat některých amerických výrob do USA, který probíhá, není Trumpova zásluha, tento proces se začal uskutečňovat už před jeho zvolením. Velká recese, jejíž desáté výročí si letos připomínáme, mimo jiné rozvrátila vzorce mezinárodního obchodu. Už neplatí, že „v dobrých letech“ roste mezinárodní obchod dvakrát nebo třikrát rychleji než světový produkt, tedy že se svět čím dál více propojuje komplikovanou mezinárodní dělbou práce.

Tento vzorec se po roce 2008 rozpadá, vazba mezi mezinárodním obchodem a produktem slábne. Jde o dočasný jev, nebo skutečně globalizace dosáhla svého vrcholu? Návrat firem do mateřských zemí by to naznačoval. Moderní technologie a jejich rozvoj budou zmenšovat „výhodu“ levné práce ať již v Mexiku, nebo v jihovýchodní Asii. Je možné, že jsme svědky začínající změny vzorce mezinárodní dělby práce.

Změny tohoto typu nutně bývají disruptivní, ale pokud je v čele slábnoucího hegemona někdo jako Donald Trump, je na dynamiku a intenzitu chaosu zaděláno.

Autor:


Nejčtenější

Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...

Mileniálové všech zemí, spojte se. Mladá generace se odvrací od kapitalismu

Socha Karla Marxe v německém Trieru

Popularita kapitalismu mezi mladými Američany klesá. Přibližně polovina z nich by raději žila v socialistické zemi,...



Zůstane huť bez proudu? Ústup Mittalu z Ostravy připomíná taktiku spálené země

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Pozvolné odpoutávání společnosti ArcelorMittal od ostravské hutě připomíná ty nejdrsnější pohádky bratří Grimmů, kde se...

Smrt novináře ničí saúdskou reputaci na trzích, investoři se zbavují akcií

Saúdskoarabský novinář Džamál Chášakdží (1. února 2015)

Zahraniční investoři se během minulého týdne ve velkém zbavovali saúdských akcií. Čistá hodnota jejich prodeje činila...

„Zemanův vodní kanál“ se vyplatí, tvrdí studie. Vyjde nejméně na 281 miliard

Kanál Dunaj - Odra - Labe, severní větev, Poodří, DOL,

Megalomanský vodní projekt Dunaj–Odra–Labe má ekonomický smysl, tvrdí studie proveditelnosti, která se zpracovávala dva...

Další z rubriky

Na cizí svatbu jako do divadla. Indové prodávají turistům vstupenky

Tradiční hinduistická svatba

Klasická pozvánka na svatbu není vždy podmínkou. Stačí si koupit vstupné. Alespoň v Indii, kde některé páry nabízejí...

Indické ženy se rozpovídaly o obtěžování, firmy vyřizují pojištění proti MeToo

Mimochodem Indky jsou krásné a nosí úžasné šaty a šperky. Pořád.

Poté, co se lavina s obviněními ze sexuálního obtěžování přesunula z Hollywoodu do Indie, se některé tamní společnosti...

Philip Morris vyzývá lidi, aby přestali kouřit. Pokrytci, reagují odpůrci

Reklama tabákové společnosti Philip Morris, která vyzývá lidi, aby nekouřili.

Společnost Philip Morris, která je jedním z největších světových výrobců cigaret, spustila v Británii kampaň Hold my...



Najdete na iDNES.cz