„Byla to počáteční analýza, která nebyla schválená ministry a která se zabývá pouze scénáři, které nebyly schváleny,“ řekl novinářům ze CNN mluvčí premiérky Theresy Mayové.
Bez ohledu na budoucnost, existuje dostatek důkazů o tom, že Británie, která se v červnu roku 2016 rozhodla opustit Evropskou unii, již zaznamenává první škody. A těmi jsou přinejmenším roční trpělivá jednání o nejistých vztazích mezi Spojeným královstvím a EU.
Pomalejší růst
Hospodářství Spojeného království vykázalo v roce 2017 lepší výsledky, než někteří analytici očekávali. Británii pomohl synchronizovaný vzestup světové ekonomiky. I tak ale ostrovní země vypadla z žebříčku top 5 ekonomik.
Evropa v loňském roce vzrostla o 2,5 procenta, což bylo nejrychlejší tempo za posledních deset let. Rostla dokonce rychleji než Trumpova Amerika. Velká Británie ale se svým růstem 1,8 procenta zůstala v závěsu.
„Rozhodnutí opustit Evropskou unii má znatelný dopad na ekonomický výhled. Nejistota spojená s brexitem zatížila domácí aktivitu, která se zpomalila, i když celosvětový růst výrazně vzrostl,“ uvedla v listopadu Bank od England. Guvernér centrální banky Mark Carney údajně minulý týden na soukromé schůzce ve švýcarském Davosu prohlásil, že brexit stojí Spojené království asi 10 miliard dolarů ročně.
Nezávislý úřad zodpovědný za rozpočet je přesvědčen, že ekonomika do roku 2021 neporoste kvůli slabé produktivitě práce.
Národní institut pro ekonomický a sociální výzkum NIESR ale tvrdí, že síla světové ekonomiky a přínos pro britské exportéry ze slabé libry, může pomoci zvýšit růst HDP v letošním i příštím roce o téměř dvě procenta. Uvedl to deník The Guardian.
Padající životní úroveň
Dopad hlasování o brexitu je nejvíce citelný na rostoucích cenách. Pokles hodnoty libry po referendu zvýšil cenu mnoha dovezeného zboží, čímž se zvýšila inflace. Mzdy nedokázaly udržet krok s rostoucími cenami, a to navzdory rekordní úrovni zaměstnanosti. Britové to cítí při každém nákupu. Vyšších nákladů na živobytí se podle průzkumu, který zveřejnil britský deník The Guardian, obávají čtyři z pěti pracovníků.
Nejnovější údaje zveřejněné na začátku minulého měsíce ukazují, že inflace běží na úrovni tří procent a průměrné mzdy rostou o pouhých 2,5 procenta. Bank of England v listopadu poprvé za desetiletí zmáčkla spotřebitele vyššími úrokovými sazbami.
Britské rodiny, které mají potíže, tak v nejbližší době nemohou očekávat žádné úlevy. Dvě vlivné zprávy, zveřejněné koncem loňského roku, naznačují, že pracovníkům hrozí, že se následující dvě desetiletí nedočkají skutečného zvýšení mzdy.
Nadace pro řešení krize, nestranný think-thank, předpovídá, že průměrné výdělky očištěné o inflaci pravděpodobně zůstanou pod úrovní, na které byly před globální finanční krizí, a to až do počátku roku 2025. Podobně negativní varování vydal i Institut fiskálních studií.
Ztráta pracovní síly
Nezaměstnanost v Británii neustále klesá. Nyní dosahuje pouhých 4,3 procenta, což je nejnižší úroveň od roku 1975. Společnosti i vládní agentury se snaží obsadit volná místa. Brexit ale situaci zhoršuje, zvláště pak v odvětvích ekonomiky, která se silně opírají o evropské pracovníky. Zhruba 10 procent lékařů a téměř 6 procent všech zaměstnanců národních zdravotnických zařízení pochází z EU.
Třetina stálých pracovníků, kteří zásobují Británii potravinami, pocházejí podle Federace pro potraviny a nápoje z EU. Hotely, restaurace a kluby varují, že v případě, že EU ostře omezí počet migrantů z EU, bude v jejich odvětví každý rok chybět 60 tisíc pracovníků. Na pracovnících z EU jsou sezonně závislé i britské farmy. Ekonomové tvrdí, že radikální pokles imigrace ublíží britské ekonomice hlavně z dlouhodobého hlediska.
