Eurozóna měla podle původních předpokladů růst o 1,7 procenta. V obou případech se výhled vylepšil proti původní prognóze o osm desetin procenta.
"Evropská ekonomika je zcela jasně na cestě k oživení, a to více, než se zdálo při jarní prognóze. Navzdory tomu přetrvávají určité nejistoty a hlavním úkolem zůstává náprava nadměrných rozpočtových schodků a zajištění finanční stability," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Evropská komise vylepšila předpověď hospodářského růstu na základě vývoje v ekonomikách Německa, Španělska, Francie, Itálie, Nizozemska, Polska a Velké Británie, které tvoří 80 procent celého unijního hospodářství. Letos by nejrychleji měly růst ekonomiky Německa a Polska, a to shodně o 3,4 procenta. V případě německého hospodářství Brusel na jaře odhadoval růst o 1,2 procenta a v případě polského 2,7 procenta.
Růst neurychlí zdražování
Jedinou z největších ekonomik EU, která zůstane nadále v recesi, je Španělsko. Kombinace problémů na pracovním trhu, značné ztráty konkurenceschopnosti a částečně i úsporných opatření srazí španělské hospodářství letos o 0,3 procenta. To je jen nepatrné vylepšení proti původním odhadům.
Silný hospodářský růst EU i eurozóny nicméně nemusí být vytrvalý. Evropská komise upozorňuje na očekávané slábnutí globálního hospodářského růstu. HDP ve světě s vyloučením EU by měl vzrůst o zhruba pět procent, ale poté by měl začít postupně slábnout, přestože opětovný propad do recese podle EK již nejspíš nehrozí. To by se mělo v evropské sedmadvacítce i v zemích platících eurem projevit ve druhém půlroce, kdy bude růst ekonomiky zřejmě slabší než v prvních šesti měsících roku.
Oživení unijního HDP by neměl doprovázet citelný nárůst cen. Komise očekává, že inflace v letošním roce poroste o 1,4 procenta v eurozóně a o 1,8 procenta v EU. Původní odhad tak zůstal téměř beze změny.
