Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ekonomové: Evropa prodělá tak jako tak, Řecku by ale pomoci měla

  15:24aktualizováno  15:24
Evropa je v pasti. Řecko potřebuje akutní pomoc, jinak v polovině července, kdy mu dojde hotovost, vykrvácí. Všem je ale jasné, že kdo zemi půjčí, část peněz už neuvidí. Rozhodovat se tak o tom, zda zemi půjčit, či ne, je velmi těžké. Tuzemští ekonomové se však spíš přiklánějí názoru, že země další peníze získat má. Musí ale ukázat, že je připravena tvrdě šetřit.

Pokud Řecko nedostane další peníze, zbankrotuje. Eurozóna ale váže uvolnění další půjčky právě na schválení přísných reforem, proti kterým se Řekové bouří. | foto: AP

Na první pohled by bylo nejlehčí se na Řecko "vykašlat" a víc ho nesanovat. Problém je ale v tom, že když Evropská unie hodí přes palubu jednoho svého člena, ztratí jednak morální kredit, a ani na tom příliš nevydělá.

Česko by se mohlo na pomoci Řecku podílet zárukami až 3,5 miliardy

"Kdyby se Řecku pomoc neposkytla, může to nadělat více škody na trzích, než když bude úvěr rozšířen. Pokud by země Evropy řekly Řecku, že další peníze nedostane, v  tu chvíli by euro začalo výrazně padat a výprodej by se nevyhnul ani středoevropským měnám. Stávající dluhopisy by se staly bezcennými a vlna nedůvěry by se přehnala celým finančním světem," upozorňuje analytik finanční skupiny Citfin Tomáš Volf.

Podle něj tak Evropa nemá příliš na vybranou, zda úvěr poskytne, či ne. Musí ale Řekům nastavit jasný plán reforem a neustále kontrolovat jejich dodržování.

O tento tlak se nyní snaží, a právě proto eurozóna zatím nerozhodla o uvolnění 12 miliard eur, což je část loni dohodnuté půjčky ve výši 110 miliard eur. Čeká na to, zda řecký parlament vyjádří důvěru obměněné vládě premiéra Jorga Papandrea a schválí úsporný balík, který podle průzkumu odmítá skoro polovina Řeků a hromadně se proti němu bouří.

Na bezpodmínečné přijetí reforem poukazuje i analytik ČSOB Petr Dufek, bez nich by další pomoc neměla smysl. "Řecko potřebuje v první řadě jasné a tvrdé reformy, které přesvědčí investory i domácí obyvatelstvo, že všechna ta aktivita vůbec má smysl," uvedl.

Že EU spolu s MMF bude nucena vyplatit další díl půjčky, je přesvědčen také hlavní ekonom UniCredit Bank. "Poskytnout Řecku další tranši je zřejmě nutné. Jinak by nemohlo splatit dluhopisy splatné v nejbližších měsících a co by následovalo, by nebyla restrukturalizace, ale neřízený bankrot," říká Pavel Sobíšek.

Restrukturalizace dluhů nastane, ať se jí říká, jak chce

Další tranše by měla Řecku vystačit do září. Podle Sobíška je nyní třeba mluvit o tom, jak se dál budou financovat řecké potřeby. Podle něj je dohoda o odložení splatnosti či odpuštění některých dluhů nevyhnutelná. "Je čím dál jasnější, že taková pomoc bude mít formu restrukturalizace dluhu, ať už se tak bude nazývat, nebo nebude," uvedl Sobíšek.

Dopad bankrotu Řecka na ČR

Pokud dojde k restrukturalizaci řeckých dluhů, pocítí to banky, které se angažovaly v řecké ekonomice. Kvůli vlastnictví řeckých státních dluhopisů už mají ohrožený rating tři hlavní francouzské banky BNP, Société Générale a Crédit Agricole. Německé banky jsou však podle odhadů "namočeny" v Řecku ještě víc. Pokud by se dostaly kvůli Řecku do potíží, ovlivní to růst německé ekonomiky, což dopadne i na Česko, které je s Německem úzce obchodně propojeno.

Také hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš s budoucí restrukturalizací dluhů i nesplacením půjček počítá. Další úvěr, který má být ještě větší než loňský, však podle něj smysl i tak má. "Především proto, že v tuto chvíli Evropa nemá připravený plán na řízenou restrukturalizaci a ostatní země na periferiích eurozóny by v případě finanční nákazy byly hodně zranitelné. V roce 2013 již může být Španělsko, Irsko a Portugalsko ve výrazně lepší situaci," vysvětluje Bureš.

Podle Jana Jedličky, analytika EU Office České spořitelny, je však právě tento stav řeckých financí, kdy je všem jasné, že k restrukturalizaci dluhů dřív či později dojde, jasným ukazatelem další pomoc neposkytovat. "Dodatečné záchranné balíčky by Řecku již neměly být poskytnuty, čistějším řešením je právě restrukturalizace řeckého veřejného dluhu," uvedl Jedlička.

Ušetřené peníze by pak měly podle něj být investovány do posílení kapitálové vybavenosti těch evropských bank, které se jako největší řečtí věřitelé mohou dostat do významných finančních problémů.

Poskytovat další peníze Řecku není rozumné ani podle hlavního ekonoma společnosti Atlantik finanční trhy. "Ekonomicky je nová půjčka vyhazování peněz oknem," uvedl Petr Sklenář. Podle něj musí Řecko vedle přísných reforem a prodeje majetku hlavně obnovit svou konkurenceschopnost, tedy snížit vysoké mzdy, které za posledních deset let stouply o 40 procent nad produktivitu práce.

Podle Sklenáře by také bylo pro Řecko lepší, kdyby mělo vlastní měnu namísto eura.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jistá poradenská hospodářská firma v Itálii navrhla radikální řešení: bohatí...
Každý třetí mladý Ital je bez práce. Řešení krize mohou odskákat ti staří

Alarmující počet mladých lidí v Itálii nemá práci ani výhled, že nějakou najde. Vláda se rozhodla začít jednat, ale vzhledem k prázdné státní pokladně je...  celý článek

Karel Gott
KOMENTÁŘ: Proč hvězdy berou tolik? Gott měl talent ale i dávku štěstí

Miliardově rekordní přestup fotbalisty Neymara či astronomické výdělky hvězd boxerského ringu oživily otázku: Proč špičkoví sportovci a zpěváci berou...  celý článek

Vývoj Dow Jonesova indexu na obrazovce v newyorské burze (17. října 2017)
Dow Jones posílil na nový rekord, překonal hranici 23 000 bodů

Akcie v USA pokračují v lámání rekordů. Dow Jonesův index, který zahrnuje třicet předních amerických podniků, v úterý poprvé překonal hranici 23.000 bodů....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.