Stejně tak by se mohlo ulevit strávníkům v restauracích, které by mohly platit nižší daň než dosud. Pro Česko to znamená, že by ke vstupu do Evropské unie příští rok v květnu mohlo snížit dosavadní 22procentní daň na dodávky elektřiny a plynu na pět procent.
Záležet to však bude na české vládě. "Ještě je příliš brzy na to, říci, jak budeme reagovat. Ale doposud jsme všechny možnosti nižší sazby daně z přidané hodnoty využívali," říká Eva Nováková z tiskového odboru ministerstva financí. Proti však bude hrát fakt, že tím by přišel zadlužený stát nejméně o deset miliard korun na příjmech z daní.
Případné snižování daní může stále ještě stopnout Evropská unie. Balíček daňových změn totiž zatím schválila jen Evropská komise. Svůj souhlas musí ještě dát každý členský stát v Radě ministrů, konečné rozhodnutí padne v září. Velká Británie a Irsko jsou zatím proti.
Angličané ani Irové neodmítají levnější elektřinu, ale politici obou států požadovali zachování nulové daně z dětských oblečků a bot. A to neprošlo. V Británii a Irsku jde o velmi citlivé téma, nulové zdanění slíbil svým voličům Tony Blair. A irská vláda v roce 1982 přesně kvůli tomu padla.
"Když komise zaručí výjimky Velké Británii a Irsku, tak přistupující země hned požádají o totéž. A to nechci," říká komisař pro vnitřní trh Frits Bolkestein. Na konečné rozhodnutí na podzim budou čekat i čeští strávníci. Pokud se evropské státy nedohodnou, budou muset tuzemské restaurace platit vyšší, 22procentní sazbu.
Nižší daň z jídla podávaného v restauracích se v Česku platí čtvrtým rokem. Ministerstvo financí přitom její zvýšení kvůli vstupu do Evropské unie ani nenavrhovalo. Všeobecně se očekávalo, že hlavní zastánce nižší daně v unii Francie - ji do té doby prosadí.
Nižší daň pro kavárny a restaurace měl totiž ve svém volebním programu francouzský prezident Jacques Chirac. Zamítnutí tohoto návrhu by v Česku vedlo ke zdražení. "Ceny jídel v restauracích by šly nahoru," potvrzuje šéfka Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu Mirka Luprichová. Svíčková s knedlíkem by například nestála v hospodě 60 korun, ale o deset korun více.
Zdražovat jídla v restauracích by musela řada zemí Evropské unie, protože vyšší daň platí jen v Dánsku a Velké Británii. V dalších pěti zemích používají nižší daň jen na rychlé občerstvení a z jídla v klasických restauracích se platí vyšší sazba. Kdyby se podařilo poslední návrhy uvést v život, nemuseli by se Češi bát, že od roku 2008 zdraží i bydlení a teplo.
Na tyto služby totiž čeští politici dojednali výjimku. Ještě téměř čtyři roky po vstupu do unie se z nich bude platit nižší daň. Teď však navrhla Evropská komise, aby se zdanění tepla a stavebních prací souvisící s bydlením snížilo trvale. "Kdyby byl návrh přijat, tak by se to přechodné období možná 'rozpustilo' a snížená sazba by zůstala natrvalo," řekl ČTK Libor Boháč z české mise v Bruselu.
Výjimky z doporučených sazeb daně z přidané hodnoty existují v západoevropských státech i u jiných položek. Kojenecké oblečky v Británii a Irsku jsou jen jedním příkladem. Navíc přes nulovou sazbu daně nejsou levnější.
Svým posledním návrhem se proto snaží Evropská komise alespoň trochu pokročit ve sladění daně z přidané hodnoty. Nižší sazba má být ve výši minimálně pěti procent, zatímco základní sazba nesmí klesnout pod 15 procent. Většinou však snahy komise sblížit daně po Evropě skončily bez úspěchu, protože změny musí odsouhlasit všech patnáct evropských států jednomyslně.
