Energie nejlépe ocení burza, zásahy vyvolají nedostatek, říká expert v Rozstřelu

V posledních měsících se často spílalo evropské energetické burze, že může za vysoké ceny elektřiny. Jenže podle experta a ředitele strategie společnosti EGÚ Brno Michala Macenauera burza funguje správně. Bez toho, aniž by určovala cenu, by Evropě nejspíš chyběl plyn a trh by neměl dost financí na stavbu nových zdrojů, řekl Macenauer v pořadu Rozstřel na iDNES.cz.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

„Burza je jenom transparentně udělaný trh. Na každém trhu snad úplně s každým zbožím se obchoduje za marginální ceny,“ říká Macenauer v pořadu Rozstřel. Marginální cenou se myslí nejnižší cena, za kterou je subjekt ochotný danou věc prodat. Protože se elektřina vyrábí z různých zdrojů, které mají různé náklady, cenu vždy určuje poslední zdroj, který je ještě potřeba k uspokojení poptávky.

OTC kontrakty

Anglická zkratka sousloví „over the counter“ se dá volně přeložit jako „pod pultem“.

Jde tedy o obchody učiněné mimo burzu.

„Trh neprobíhá čistě na burze, ale i formou takzvaných OTC kontraktů. Ty jsou většinou navázané na cenu burzy, protože burza je jediné kolbiště, kde lze elektřinu skutečně dobře ocenit,“ popisuje Macenauer.

„Výrobci mají rozdílné náklady, ale každý obchodník, každý výrobce, každý člověk se snaží ze svého konání mít co největší zisk. A v situaci, kdy jeden zdroj ustřelí, protože má vysoké náklady, tak to má neblahý efekt, nicméně dlouhodobě ten princip je naprosto v pořádku,“ uvádí Macenauer. Naráží tím na fakt, že v posledním roce určoval cenu elektřiny hlavně plynový zdroj, jehož cena zejména v létě roku 2022 vystřelovala do závratných výšin.

Michal Macenauer v Rozstřelu

„Vrchol ceny generuje úsporu na straně spotřeby. Kdybychom cenu uměle udržovali na nějaké úrovni, tak bychom dneska neměli zásobníky naplněné ze 74 procent, ale možná z poloviny, protože bychom plyn do Evropy nedostali,“ vysvětluje Macenauer. Podle něj by byla regulace v tomto duchu jen otázkou „vysokého populismu“. „Krátkodobě to může něco řešit, ale dlouhodobě to způsobí spíš vyšší ceny,“ tvrdí odborník.

Evropa díky vysokým cenám s elektřinou i plynem šetřila, zásobníky zůstaly plné, světoví dovozci LNG hromadně zamířili k evropským břehům a i díky tomu nyní cena zase klesá.

Dlouhodobě ale nemůže klesnout na úroveň před krizí, protože Evropané potřebují nové zdroje elektřiny. S vidinou minimálního, ne-li žádného výdělku je nikdo stavět nebude. Macenauer odhaduje, že cena plynu na velkoobchodních trzích se v horizontu několika let bude držet kolem 50 eur (zhruba 1 200 korun) za megawatthodinu. Cena elektřiny se může pohybovat okolo 120 eur (skoro 2 900 korun).

Peníze na jádro

„Do roku 2022 se tady provozovaly zdroje, které se neobnovovaly, protože na trhu existovalo obrovské investiční riziko,“ míní. „Teď bude energetika kvůli dekarbonizaci potřebovat investice a ty se prostě musí do ceny elektřiny rozpustit,“ říká Macenauer.

Burza přesune obchod s plynem do Londýna. Pokud se spustí cenový strop

Pro Českou republiku například bude důležitá výstavba nových jaderných bloků, které budou stát stovky miliard. Někdo je musí zaplatit. Expert připomíná, že stávající jaderné elektrárny se v tuzemsku budovaly v době socialismu.

„Od té doby vzrostla cenová úroveň všech těchto staveb rapidním způsobem. Vzhledem k nové cenové úrovni tyto elektrárny teď vyrábí levně, ale společnost musí generovat zisk, aby mohla jaderné bloky obnovit, postavit nové a podobně,“ uvádí expert. „Kdybychom veškerý zisk z jaderných elektráren vytahovali, tak to ČEZ položí na lopatky,“ dodává Macenauer.

„Pokud trh nezboříme, můžeme být klidní. Trh funguje, dokonce už se objevují dodavatelé s nabídkami nižších než zastropovaných cen. Trh vygeneruje takovou cenu, aby se vyplatilo postavit nové zdroje, vybudovat těžební kapacity v Americe, vybudovat terminály a přepravit plyn přes oceán,“ shrnuje Macenauer.

Smrtící tempo dekarbonizace

V rozhovoru mimo jiné komentuje, co si myslí o aktuálně velmi žhavém tématu rozdělení a zestátnění alespoň části energetické společnosti ČEZ.

Řeč v Rozstřelu přišla i na evropské zelené cíle. „Evropa se rozhodla dekarbonizovat, na tom úsilí nevidím nic špatného. Nicméně způsob, jakým to vyžaduje a zejména rychlost tohoto úsilí, je smrtící,“ uvádí Macenauer. V horizontu 20 až 25 let se podle něj Evropská unie bez plynu neobejde.

Podle něj by si lidé měli dát pozor na neférové nabídky od firem, které instalují fotovoltaické panely a tepelná čerpadla. Fotovoltaika podle něj není pro každého. A i když to instalační firmy vědí, neberou na to vždy ohledy.