Společnost ČEZ aktuálně získala z evropských peněz v rámci Operačního programu Doprava příspěvek na vybudování dalších 125 veřejných rychlodobíjecích stanic napříč Českem.
Projekt počítá s rozpočtem téměř 129 milionů korun. Dotace má pokrýt maximálně 60 procent nákladů, zbytek platí ČEZ. Všech 125 nových stanic má být v provozu nejpozději za dva a půl roku.
ČEZ před dvěma týdny otevřel svou stou rychlodobíjecí stanici, k tomu provozuje ještě zhruba šedesát běžných dobíječek. „Nyní stavíme tempem jedné dobíjecí stanice týdně a toto tempo chceme ještě zrychlit. Do konce roku chceme mít v naší síti přes dvě stovky dobíječek,“ říká ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.
Paralelně bude firma pokračovat ve výstavbě dalších stanic z vlastních prostředků a z dvojice grantů evropského programu CEF, který pokrývá hlavní dopravní tahy.
Stavět nové stanice rychlým tempem – často i za evropské peníze – se chystají i další firmy.
Za Prahu elektromobilní, volají organizace. Přibudou desítky stanic |
„Provozujeme 71 stanic, což znamená 111 dobíjecích bodů. Do roku 2022 plánujeme toto číslo alespoň ztrojnásobit,“ říká mluvčí energetické společnosti PRE Petr Holubec. Firma uspěla v předchozí výzvě zmíněného operačního programu výstavby páteřní sítě rychlodobíječek.
Vedle toho ještě staví metropolitní síť PRE, což bude 112 standardních dobíjecích stanic v rezidenčních a sídlištních zónách Prahy. „A máme v přípravě ještě další obdobné projekty, abychom byli dostatečně připraveni na nástup elektromobility,“ dodává Holubec.
Další energetická firma, E.ON, má v Česku aktuálně 29 rychlodobíječek. „Během letošního roku počítáme s výstavbou minimálně dalších 15 rychlodobíjecích stanic a jedné ultrarychlodobíjecí stanice s výkonem 150 kilowattů. Tu bychom rádi vystavěli během letošního podzimu.
Do roku 2020 plánujeme spustit 50 rychlodobíjecích stanic a čtyři ultrarychlé, zejména v blízkosti významných silničních koridorů, například u dálnic D1, D2, D5 nebo D8,“ říká vedoucí služeb mobility ve společnosti E.ON Martin Klíma.
Dobíječky s vyšším výkonem 150 kilowattů plánuje stavět i ČEZ. První pilotní by měla vzniknout někdy na přelomu roku, během příštího roku budou přibývat další. Stejně jako další firmy nyní staví rychlodobíječky s výkonem 50 kilowattů.
Dva a půl tisíce elektromobilů
Podle Evropské komise v průměru vychází, že na deset elektromobilů je třeba jeden veřejný dobíjecí bod, aby se u něj všichni zájemci stihli vystřídat. „Dobíjecí stanice musejí růst stejným tempem jako počet elektromobilů,“ říká ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.
Aktuálně by tak mohl celkový počet dobíječek, kterých je v Česku kolem čtyř stovek, stačit. Od roku 2009 bylo registrováno téměř dva a půl tisíce aut s čistě elektrickým pohonem.
Problém je ale nerovnoměrné rozmístění dobíjecích stanic. Nyní se koncentrují zejména ve větších městech a kolem hlavních dálničních tahů. To mohou částečně vyřešit právě evropské peníze, programy počítají s pokrytím všech okresů.
„Bariéra do dvou let zmizí, dobíjecích stanic bude dostatek. Navíc průměrný český automobilista ujede denně 50 kilometrů, na to úplně stačí domácí dobíječka. Druhá překážka je v ceně vozů. Ale i to se změní – bude klesat cena baterií, začne se splácet vývoj a se zvyšující se konkurencí přijde i snížení ceny,“ vysvětluje Klíma.
Navíc, pokud se naplní předpovědi a sny mnohých politiků a expertů, počet elektromobilů v nejbližších letech raketově vzroste. Jen za první pololetí bylo registrováno 360 elektrovozů, o 13 procent víc než ve stejném období loni. Nově registrovaným elektroautům podle statistik Svazu dovozců automobilů vévodí Nissan s 87 vozy, následuje BMW a Volskwagen.
Národní akční plán čisté mobility, který vláda schválila před čtyřmi lety, počítá s tím, že v roce 2023 bude v Česku 500 rychlodobíječek a 800 běžných nabíjecích stanic.
Pravděpodobně jich však vznikne ještě víc. „V mezidobí došlo k výraznému poklesu nákladů na pořízení tohoto typu dobíjecích stanic. Náš aktuální odhad je, že počet podpořených běžných dobíjecích stanic může oproti původnímu odhadu víc než zdvojnásobit. Bude však záležet na zájmu ze strany žadatelů,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.
Dobíječky už jim nestačí. Energetické firmy se vrhají na prodej elektroaut |
Smysl má podle ní budovat oba typy stanic. „Rychlodobíjecí stanice vytvoří páteřní síť, která umožní cestování elektromobily napříč republikou. Auta se na nich dobíjí na 80 procent kapacity a stanice budou sloužit k zajištění průjezdnosti,“ říká Rezková. Klasické stanice zase zajistí plošné pokrytí a mohou se hodit například řidičům, kteří zaparkují na několik hodin u nádraží či odstavného parkoviště na kraji města a pak pokračují veřejnou dopravou.
Jedním z problémů je podle Holubce nejednotný přístup k výstavbě dobíjecích stanic. „Postup pro povolení dobíjecí stanice a vyhrazení parkovacího stání není jednotný. A to i na úrovni jednotlivých městských částí. Proto trvá zbudovat dobíjecí stanici pro elektromobily neúměrně dlouho. Pro představu, někde i dva roky,“ upozorňuje Holubec.
