Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muskův SpaceX chce ze čtyř tisíc družic šířit na zem rychlý internet

  16:00aktualizováno  16:00
Vedle zamýšlené kolonizace Marsu má nyní firma SpaceX v plánu další vesmírné dobrodružství. Výrazně bližší a s dopadem na větší počet lidí. Firma technologického podnikatele a miliardáře Elona Muska chce pozdvihnout technologii internetového připojení prostřednictvím satelitu.

Družice má na nízkou oběžnou dráhu vynést raketa Falcon 9 (na snímku) | foto: NASAČTK

Netroškaří. Součástí plánu je vynést na oběžnou dráhu 4 425 satelitů, což je přibližně trojnásobné množství, než jaké nyní Zemi obíhá. A impozantní má být i rychlost připojení. „Až bude plně zprovozněn, bude systém poskytovat uživatelům rychlost připojení až 1 Gb/s,“ píše SpaceX v dokumentu pro americkou komunikační komisi (FCC).

Pro srovnání – podle průzkumu Seznam.cz se 84 procent českých domácností připojuje rychlostí nižší než 10 Mbit/s. Za vysokorychlostní internet je momentálně považováno připojení nad 30 Mbit/s (více o budování rychlé internetové sítě v Česku čtěte zde).

Konec snu, titánské drony nebudou rozvážet internet

Satelitní připojení je známé tím, že je výrazně pomalejší směrem od uživatele než k uživateli. Vzhledem k vysoké rychlosti downloadu slibovaného SpaceX by to však i tak mohlo být pro uživatele komfortní.

A jak uvádí server ArsTechnica, mělo by se nízkoobíhajícím Muskovým satelitům podařit odladit i tradiční největší nevýhodu satelitního připojení, tedy dlouhou odezvu. Avizovaných 25 až 35 milisekund lze srovnat s dnešním pevným připojením. Pokud se opravdu podaří eliminovat všechny nevýhody, mohou tisíce družic naopak naplno rozvinout hlavní výhodu satelitního připojení – snadnou dostupnost.

Vejdou se satelity na oběžnou dráhu?

Obecně platí, že na družici musí být „vidět“, což by při tomto počtu mělo splňovat v podstatě každé místo na Zemi. SpaceX by tak přinesl možnost rychlého internetu do odlehlých míst nebo zvýšil konkurenci v těch již nyní zasíťovaných.

Sloužit k tomu má infrastruktura sestávající z pozemních stanic a speciálních koncových přijímačů velikosti laptopu přímo u uživatele. Podle čerstvé aktualizace strategie by Muskovy vlastní nosné rakety Falcon 9 měly vynést první internetové satelity na orbitu v roce 2019 a projekt by měl být plně funkční o pět let později. Počítá se s tím, že družice budou průběžně aktualizovatelné, aby uměly držet krok s vývojem potřeb internetové populace.

Zatímco technologie SpaceX některé problémy satelitního připojení řeší, jiné zase vytváří. Jak upozorňuje MIT Technology Review, Muskovy plány i koncepty jiných firem, jako jsou Samsung či Boeing, na brzké vypuštění tisíců družic na oběžnou dráhu jednoduše zahustí orbitální provoz a celá situace povede k častým kolizím satelitů.

Hugh Lewis z britské University of Southampton předpokládá nárůst pravděpodobnosti kolizí až o polovinu, což může mít za následek až obávaný Kesslerův syndrom, tedy řetězec dalších kolizí vedoucí ke vzniku obřího smetiště na nízké oběžné dráze Země.

Google a Facebook míří níže

SpaceX není jediným technologickým gigantem, který plánuje ve velkém zprostředkovávat internet „seshora“. Facebook a Google však spoléhají na nižší sféry než Muskem zamýšlených 1 110 až 1 325 kilometrů.

Google začíná vypouštět „internetové“ balony

Google po krachu projektu solárních dronů Titan Aerospace věří stratosférickým balonům (ve výšce 20 kilometrů nad povrchem) s názvem Loon. Facebook zase vyvíjí bezpilotní solární kluzák velikosti Boeingu 737, který by prostřednictvím laseru šířil internetový signál z výšky 18 až 27 kilometrů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Překlep, zkažený žaludek, či bohyně vítězství. Jak vznikly slavné značky

Vytvořit silnou značku je předpokladem podnikatelského úspěchu. Na jméně totiž spočívá velká část firemní identity. Zatímco některé značky se prostě jmenují po...  celý článek

Letadlo německé společnosti Air Berlin. Ilustrační foto
Většina zaměstnanců by mohla zůstat, plánují aerolinky Air Berlin

Až čtyři pětiny z 6 500 zaměstnanců insolventních aerolinek Air Berlin by nemusely přijít o své místo. Vyplývá to z jednání se společnostmi Lufthansa a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Americká centrální banka se zbavuje dluhopisů, úrokové sazby nemění

Americká centrální banka začne v říjnu snižovat objem svého portfolia dluhopisů, které nakupovala v rámci podpory ekonomiky po finanční krizi a hospodářské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.