Trh s uhlíkovými odpustky je na vzestupu, podle agentury Bloomberg se na něm ročně protočí 200 milionů dolarů (4,65 miliardy korun). Nově na něj vstupují i technologické startupy, které cílí na mladou generaci. Staví na zájmu mileniálů o životní prostředí a prostřednictvím svých internetových platforem jim umožňují podílet se na ekologických projektech.
Jednou z těchto platforem je kalifornský projekt Wren, předplatitelská služba na snižování uhlíkové stopy, tedy sumy skleníkových plynů, které jedinec svou činností vyprodukuje. Startup pracuje s uživatelskými daty jako jsou stravovací návyky, využívání energií nebo způsoby dopravy.
PŘEHLEDNĚ: Boj se skleníkovými plyny. Česko čeká výrazné osekávání emisí |
Na jejich základě stanoví částku, kterou je možné kompenzovat emise CO2, jež uživatel vyprodukuje. Tuto sumu pak zákazník firmě platí, podle časopisu Forbes se v průměru pohybuje kolem 21 dolarů měsíčně (488 korun). Peníze podle stránek platformy Wren putují k jednomu ze tří projektů: sázení stromů, ochrana Amazonského pralesa či distribuce ekologického paliva pro uprchlíky v Ugandě.
„Existuje značná poptávka po cenově dostupné aktivitě v souvislosti s klimatickou změnou, která nejde cestou tradičního politického aktivismu. Spousta lidí je frustrovaná tím, jakým způsobem tento problém řeší vlády,“ řekl agentuře Bloomberg Ben Stanfield, spoluzakladatel startupu Wren. Služba má za dva měsíce svého fungování zhruba 500 předplatitelů.
Odpustek na pumpě
Mnohem víc jich už sesbíral norský projekt Chooose, který také za poplatek umožňuje svým klientům redukovat uhlíkovou stopu. Na svém webu uvádí, že už má přes 38 tisíc platících zákazníků. Cena služby se pohybuje od 3,5 do 14 dolarů měsíčně, přičemž finanční prostředky Chooose využívá k zavádění obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích.
Emisní limity nás ničí, úpí automobilky pod tlakem elektromobility |
Prodej uhlíkových odpustků byl doposud doménou velkých hráčů jako společnost ClimateCare, která se jím zabývá téměř 20 let, nebo britská energetická společnost BP (dříve British Petroleum). K ropným firmám, které usilují o snížení emisí, se tento rok přidal i britsko-nizozemský Shell, který spustil tříletý program za 300 milionů dolarů (téměř sedm miliard korun). V rámci něj bude motoristům nabízet uhlíkové odpustky přímo na benzinových pumpách, napsal deník Financial Times.
V posledních letech je však začali ve zvýšené míře nabízet také dopravci, zejména z řad aerolinek. Program na kompenzaci uhlíkové stopy mají letecké společnosti Air Canada, Lufthansa, Ryanair či Qantas. Poslední jmenovaná patří v tomto ohledu k nejúspěšnějším, podle BBC tímto způsobem u ní kompenzuje emise 10 procent cestujících. U zbylých dopravců jsou to nižší jednotky procent.
Kompenzovat lze i jízdu autobusem
Podobný krok směrem k uhlíkové neutralitě učinil i autobusový dopravce FlixBus. Ve spolupráci s organizací Atmosfair nabízí cestujícím během nákupu jízdenky možnost příspěvku na kompenzace emisí vyprodukovaných jízdou autobusu, který se pohybuje mezi jedním až třemi procenty ceny jízdenky.
Letos chceme do Ruska, pak do celého světa, říká spoluzakladatel Flixbusu |
„Celosvětově se do kompenzace zapojuje v průměru 6 % našich cestujících, tento údaj je během posledních let stabilní a reflektuje i situaci v Česku,“ říká mluvčí dopravce Martina Čmielová. Příspěvky pak podle ní putují na projekt „Energeticky efektivní sporáky“ ve Rwandě akreditovaný Organizací spojených národů.
Byznys s uhlíkovými kompenzacemi však stále představuje pouhý zlomek světového trhu s uhlíkem, jehož objem podle společnosti Refinitiv loni vzrostl na 144 miliard eur (3,7 bilionu korun). Masivní podíl tohoto trhu tvoří evropský systém obchodování s emisními povolenkami ETS zavedený v roce 2005.
ETS nutí velké elektrárny či továrny k zakoupení povolenky pro každou vypuštěnou tunu CO2. Jelikož se na evropské úrovni vydává stále méně povolenek, jejich cena postupně roste, což firmy tlačí ke snižování emisí.
