Třebaže přes šedesát procent dětí je vůbec nepije, každý desátý školák v tomto věku sahá po energetických nápojích, které „nakopávají“ díky vysokému obsahu kofeinu a cukru.
„V absolutních číslech to znamená, že třicet tisíc mladých lidí je potencionálně ohroženo řadou zdravotních rizik spojených se zvýšenou konzumací těchto nápojů, jakými jsou zvýšený krevní tlak, srdeční příhody či arytmie, změny chování, agresivita nebo deprese,“ uvedl Michal Kalman z týmu univerzitních vědců, kteří připravili studii dotazováním mezi žáky na více než 200 školách.
Za pomyslnou hranici, kdy mají mladí lidé s konzumací problém, je standardně považován jeden nápoj týdně, vědci z Olomouce se dětí dotazovali, kdo vypije dva a více nápojů týdně. Množství nehrálo roli, ač se prodávají čtvrtlitrová i půllitrová balení.
Největší spotřeba mezi sledovanými žáky základních škol v loňském roce byla zjištěna v Ústeckém kraji, kde přes dvacet procent studentů pije energetické nápoje. Vysoká spotřeba je v Karlovarském a Libereckém kraji. Nejméně zasažené jsou pražské děti, z nichž energetické nápoje kupuje 7,7 procenta.
TEST energetických nápojů: pro děti příliš riskantní móda |
Výstup olomouckých vědců je součástí studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která je největší studií na světě, zaměřenou na životní styl školáků.
Vědci se zaměřili i na souvislosti pití energetických nápojů s dalšími nežádoucími jevy jako je pití alkoholu a kouření. Už dříve se ukázalo, že děti, které častěji pijí slazené nápoje, také častěji kouří, opíjejí se nebo užívají marihuanu. Podobné je to u energetických nápojů.
Téměř 24 procent dětí, které pravidelně pijí energetické nápoje, zároveň pravidelně kouří, třicet jedna procent z nich se opakovaně opíjí. Z těch, co energetické nápoje nepijí, tak zhruba jen 4 procenta kouří a 15 procent se opíjí. Častěji také kouří marihuanu. Autoři studie tvrdí, že rozpoznají, když dítě v dotazníku lže.
Žádný čarodějnický hon
Zatímco v některých zemích probíhají vášnivé debaty o regulaci či zákazu prodeje energetických nápojů, v Česku téma zatím nikdo neotevřel. Ani zmíněná studie nemá tyto ambice. „Nechceme zakazovat. Byl bych pro všeobecnou edukaci. Nechceme pořádat čarodějnický hon na energetické drinky,“ říká Kalman.
Z evropských zemí byl prodej energetických nápojů nezletilým dětem poprvé zakázán v Litvě v roce 2012. O dva roky následovalo Lotyšsko. Nyní tato diskuse probíhá v Německu a Velké Británii, jinde ve světě například v Kanadě. Regulace jsou různé, od prodeje od 18 let až po pravidla, která určí, že tyto nápoje nesmí ležet v regálu vedle nealkoholických nápojů, ale jen u alkoholu.
V Británii loni premiérka Theresa Mayová obhajovala legislativu, která má prodej dětem zakázat. Spotřeba mezi dětmi je v zemi enormní a převyšuje průměr v Evropě. Energetické drinky konzumuje čtvrtina britských dětí od 6 do 9 let a dvě třetiny dětí mezi 10 a 17 rokem. (více čtěte Britské děti snídají Red Bull) Nyní se vede diskuse o tom, od kolika let prodej zakázat.
Energetické nápoje ničí sklovinu, ohrožují hlavně mladistvé |
Jeden energetický nápoj menšího balení o objemu 250 ml obsahuje zhruba 80 miligramů kofeinu. To odpovídá jednomu až dvěma šálkům espressa, v závislosti na druhu a kvalitě kávy.
„Pokud si jedenáctileté dítě o hmotnosti 35 kilogramů dá čtvrtlitrový energetický nápoj, který obsahuje 80 miligramů kofeinu, je to bezpečné,“ je přesvědčen Jiří Pražan, prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Odvolává se na studii Evropského úřadu bezpečnosti potravin z roku 2015, která stanovila jako bezpečný denní přísun kofeinu 3 miligramy na kilogram hmotnosti.Výrobci nealkoholických nápojů samozřejmě emoce mírní.
„Energetické nápoje nejsou primárně určeny dětem, na obalech to označujeme a navíc nad rámec legislativy uvádíme, aby se konzumovaly přiměřeně,“ říká Pražan. Z celkové spotřeby nealkoholických nápojů tvoří „energeťáky“ poměrně nepatrnou část, jen 0,3 procenta.
V mnoha zemích je podle studie pochází přísun kofeinu v denní spotřebě především z kávy, čaje, kolových nápojů, čokolády a jiných výrobků než jsou energetické nápoje.
Výrobci nealkoholických nápojů kvitují dramatický pokles slazených limonád u dětí. Trend přičítají zavedení samoregulačních opatření na úrovni sdružení evropských výrobců, mimo jiné například podrobnější informace o obsahu uváděné na etiketách.
Sladké na ústupu
Olomoucká univerzita publikuje výzkumy se čtyřletým odstupem. K energetickým nápojům letos poprvé. Výsledky ke slazeným nápojům z minulosti však ukazují, že mezi dětmi klesá obliba slazených nápojů.
V roce 2006 třicet pět procent jedenáctiletých dětí pravidelně každý den konzumovalo slazený nápoj. O čtyři roky později už jich bylo 19 procent, v roce 2014 už 16 procent, loni 14 procent. U patnáctiletých je trend podobný.