Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slunce a vítr spotřebu neutáhou. Bez tradičních elektráren se neobejdeme

  14:15aktualizováno  14:15
Možnosti větrných a fotovoltaických elektráren při nahrazování klasických energetických zdrojů jsou možná mnohem menší, než se dosud soudí. Podle studie fyziků z Bergenské univerzity v Norsku dosáhne celková instalovaná kapacita větrníků a fotovoltaik vrcholu už kolem roku 2030 a nepřesáhne 1,8 TW. To v té době bude představovat sotva desetinu globální spotřeby energie.

Chladící věž jaderné elektrárny v Tihange, jihovýchodně od Bruselu. | foto: AP

Tyto závěry jsou v ostrém kontrastu s dnešním předpokladem, že nové energetické technologie budou zažívat exponenciální růst dlouhá desetiletí a postupně nahradí velkou část dosavadních klasických zdrojů.

Vítr sfoukl uhlí. Obnovitelné zdroje začínají být výkonnější

Respektovaná Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) totiž předpovídá, že slunce a vítr pokryjí už v roce 2030 třicet procent energetické potřeby lidstva. Na základě podobných prognóz jsou postaveny i ambiciózní plány některých zemí. V Evropě je to zejména Německo, které chce do roku 2020 vyrábět v obnovitelných zdrojích 30 procent hrubé spotřeby elektřiny, v 2040 už 65  procent a v roce 2050 dokonce 80 procent.

Norští vědci se však domnívají, že jsou tyto plány příliš optimistické. Tvrdí, že růst větrné a fotovoltaické energetiky do roku 2015 má stejné znaky, které provázely i rozvoj jiných, nejen energetických technologií. Nakonec vždy došlo ke zpomalení a v některých případech k úplnému zastavení růstu.

Co už zelení energetici nespočítali

Fotogalerie

V případě větrníků a fotovoltaik jde podle Norů o čtyři hlavní omezující faktory. Prvním je faktický rozpor mezi skutečnými náklady na výrobu elektřiny v různých zdrojích a náklady, které jsou kalkulovány v prognózách. Podle autorů studie nejsou v optimistických výzkumných zprávách například zohledňovány všechny náklady vyvolané negativními vlastnostmi těchto zdrojů, tedy zejména jejich závislostí na denní době a počasí. Jedním z nich jsou náklady na udržování záložních zdrojů, které budou vyrábět elektřinu v noci a v době, kdy nefouká vítr.

Druhý limit souvisí s plochou a vzdáleností. Oba jmenované zdroje zabírají poměrně velkou plochu. V Česku je to v případě fotovoltaiky podle ministerstva zemědělství až čtyři tisíce hektarů zemědělské půdy. Oba zdroje také poskytují největší výkon v relativně velkých vzdálenostech od míst spotřeby elektřiny - například v pouštní či horské oblasti, nebo na otevřeném moři. To vyžaduje nákladné budování přenosových tras.

FAKTA

Klimatická dohoda OSN přijatá v roce 2015 v Paříži zavazuje zúčastněné státy snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 40 až 70 procent. Zároveň se očekává, že celosvětová spotřeba energie se v důsledku růstu počtu obyvatel a růstu ekonomiky zvýší ze současných 17 TW na 30 TW.

Vzhledem k tomu, že většina emisí skleníkových plynů vzniká při spalování uhlí, zemního plynu a ropných produktů, z nichž pochází 80 procent dnešní světové výroby energie, existuje výrazně většinová shoda v názoru, že jediným řešením je přechod z energetiky založené na fosilních palivech k obnovitelným zdrojům a (nebo) k jaderné energetice.

V současné době se nejvíce rozvíjí větrná energie a fotovoltaika. Tato odvětví od přelomu století do roku 2015 vzrostla na přibližně 660 GW (vítr 433 GW, fotovoltaika 230 GW). Optimistické výhledové scénáře předpokládají jejich další růst až do poloviny tohoto století.

Třetím významným faktorem je v současnosti relativně nízká životnost materiálů a zařízení, která tvoří základ větrných a fotovoltaických elektráren. Podle jedné britské studie je reálná životnost tří tisícovek tamních pobřežních větrníků jen 12 až 15 let, zatímco vláda, která by chtěla v roce 2030 pokrývat z obnovitelných zdrojů 30 procent spotřeby, kalkuluje s 20 - 25 lety.

Poslední hlavní limitující faktor je podle norských vědců ekonomický. Ne zcela stabilní zdroje energií mají tendenci kanibalizovat své vlastní příjmové toky. Jakmile jsou postaveny, produkují elektřinu s minimálními náklady a za předpokladu dobře fungujícího trhu, který není zkreslen dotacemi, nutí majitele nabízet jejich produkci za určitých okolností dokonce za zápornou cenu. V takové situaci se sotva najdou zájemci o instalaci dalších kapacit, od nichž by se sotva dočkali kladného výnosu své investice.

Autoři studie zdůrazňují, že skutečný vývoj samozřejmě může být ovlivněn novými objevy například v oceánské větrné energetice, ale třeba taky průlomem v jaderné fúzi. V současné době však vědci z Bergenské univerzity považují za důležité varovat před rostoucí propastí mezi proklamovanými ambicemi větrné a solární energetiky a jejich skutečnými možnostmi.

Video: jak stěhovat velkou větrnou elektrárnu

Autor:


Nejčtenější

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...



10 LET OD KRIZE: Místo práce jsme stříleli vrtulníky, říká bývalý bankéř Lehmanů

Nik Storonsky, zakladatel a šéf britského bankovního start-upu Revolut.

Před deseti lety oběhly celý svět fotky bankéřů, jak s papírovými krabicemi vyklízejí své kanceláře na Wall Streetu....

Pojištění proti pokutám je přitěžující okolnost, rozhodl Nejvyšší správní soud

policie radar měření rychlost celostátní akce

Uzavření pojistky proti pokutám může být ve správním řízení bráno jako přitěžující okolnost, upozornil deník Právo na...

Vláda kývla na rozpočet a schodek čtyřicet miliard, vzrostou penze i platy

Prezident Miloš Zeman dorazil na středeční jednání vlády Andreje Babiše, která...

Klíčový zákon roku, návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun, schválila menšinová vláda ANO a...

Další z rubriky

OBRAZEM: Skulinu v Trumpově celní bariéře našly lidské vlasy i ibuprofen

Léky

Trumpova nejnovější cla na čínské výrobky, která vejdou v platnost příští pondělí, se původně měla dotknout asi 6 000...

O dva týdny kratší. Tající Arktidou proplula poprvé kontejnerová loď

Ledoborec Nordica pluje napříč arktickou Severozápadní cestou. Na palubě mají...

Obchodní trasa Severním ledovým oceánem se otevírá. Dánské kontejnerové plavidlo Venta Maersk jako první proplulo...

Vánoční stromeček v krabici až ke dveřím. Amazon začne rozvážet v listopadu

Na plantáži nad obcí Chomýž roste a voní víc než 200 tisíc stříbrných smrků a...

Americký internetový obchod Amazon vstupuje na trh s živými vánočními stromy. Až dvoumetrové kusy zařadí do nabídky pro...

Najdete na iDNES.cz