Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Energetika propouští, odbory se bouří

  23:19aktualizováno  23:19
Po hornících a ocelářích, kterým vláda slíbila při ztrátě práce odstupné, chtějí peníze i energetici. "Stát se rozhodl energetické firmy prodat a je jasné, že noví zahraniční majitelé budou výrazně propouštět. Další vlnu pak přinese konkurence, která má na trhu s elektřinou začít již v roce 2002," říká předák energetických odborů Jiří Kubíček. Odbory tvrdí, že z nynějších více než 23 tisíc zaměstnanců energetik jich bude muset v příštích čtyřech letech odejít zhruba polovina.

Stát by jim měl podle odborů stejně jako horníkům a ocelářům přispět jednak na rekvalifikaci a jednak formou odchodného. "Potřebnou sumu odhadujeme na 1,8 miliardy korun," uvedl Kubíček s tím, že vláda by ji měla vzít z výnosu privatizace.

Jednání o možné pomoci již odbory zahájily s ministry průmyslu a práce. Pro případ, že by se nedohodli, chtějí energetici vyhlásit stávkovou pohotovost a v případě nutnosti pak odstavit z provozu některé elektrárny. "Ale celou zemi bychom nikdy nezhasli, s výjimkou ohrožení demokracie nebo našich odborářských práv," dodal Kubíček.

Ministr průmyslu Miroslav Grégr počítá s tím, že se požadavky energetiků zabývat bude. "Po dohodě s ministrem práce zahájíme jednání o možnostech doplňkového sociálního programu pro zaměstnance uvolňované při restrukturalizaci energetiky," sdělila Grégrova mluvčí Anna Stárková. O tom, zda vůbec a kolik peněz energetici dostanou, však podle ní musí rozhodnout jedině vláda.

"Samozřejmě s ohledem na finanční možnosti," dodala. Kabinet letos slíbil již miliardu horníkům z hnědouhelných dolů, další miliardu ocelářům a z dřívější doby má závazek platit zhruba dvě miliardy ročně na sociální programy pro horníky z černouhelných či rudných dolů.

Energetické odbory navrhují, aby stát pro jejich pomoc založil speciální fond, převedl do něj tři procenta z výnosu prodeje svých podílů v ČEZ a distributorech elektřiny a z těchto peněz pak vyplácel propuštěným lidem odstupné. "Jeho výše by měla činit dvojnásobek ročního příjmu," píší odboráři v návrhu pro jednání.

Samy energetické firmy i Svaz zaměstnavatelů v energetice vlnu propouštění potvrzují. "Máme zkušenost například z tepláren, které jsou již v rukou zahraničních firem a kde došlo k výraznému snížení počtů lidí," říká šéf svazu Jaroslav Neužil. Teplárny propustily během posledních pěti let více než polovinu lidí.

Zahraniční majitelé také například již prosadili propouštění v Jihomoravské energetice. "Během příštích let půjde o snížení počtu lidí zhruba o 30 procent," potvrdil Miroslav Píše z firmy E.ON Bohemia, která je dcerou německého gigantu E.ON, jenž v tuzemské energetice zatím investoval nejvíce. E.ON bude podle Píšeho postupovat stejně, jako když propouštěl v Německu.

"V první řadě jde o lidi v důchodovém věku či před důchodem, a navíc dostanou odstupné. Rozdíl je ale v tom, že v Německu mohli jít lidé od 53 let do předčasného důchodu. To tady nemáme," řekl.

Propouštění však zahájil i státní ČEZ, a to kvůli přípravě na konkurenční trh. Letos ho opustilo necelých dvě stě lidí. "Příští rok půjde řádově o stovky lidí, a to z uhelných, vodních i jaderných elektráren," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Průzkumný vrt v Cínovci.
K ziskům z lithia se stát může dostat přes daň pro těžaře

Debata o lithiu se pomalu přesouvá od snahy odstřihnout australskou společnost EMH od rozjetého průzkumu na Cínovci k úvahám, co by z něj stát mohl mít....  celý článek

(Ilustrační snímek)
KOMENTÁŘ: Podnikatelé mají papírování plné zuby, to sdílené ekonomice nahrává

Sdílenou ekonomiku lze vnímat jako přirozenou reakci na přeregulovanost některých odvětví na trhu. Její potenciál je obrovský. Stávající hráči na trhu si...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Finanční úřad využije nový nástroj k doměřování daní. Data z EET

Data z EET budou mít další využití. Finanční úřad je bude v následujících letech používat k detailnějšímu doměřování daní podnikatelům, kteří buď neodevzdají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.