Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Energetická symbióza: Německo nažene energii z větru do země vody

  16:06aktualizováno  16:06
Německo a Norsko se rozhodly prohloubit propojení svých energetických soustav. Do roku 2020 vytvoří zdrojový mix, který by měl především Německu pomoci se zálohováním nestabilních větrných a fotovoltaických zdrojů a se zmírňováním dalších problémů, které zemi přináší odchod od jaderné energetiky.

(Ilustrační foto;) | foto: Iberdrola

Elektrorozvodné soustavy obou zemí se v roce 2020 propojí díky novému podmořskému kabelu, jehož položení bylo nedávno zahájeno. Přenosová kapacita kabelu dosáhne až 1 400 megawattů, což odpovídá výkonu velké uhelné nebo jaderné elektrárny a vystačí pro 600 tisíc domácností, uvedl německý list Handelsblatt.

Větrníky trhají rekordy. V Německu už vyrobí stejně energie jako Temelín

Nová přenosová trasa mezi severním Německem a jižním Norskem nazvaná „Nordlink“ měří 623 kilometrů, z toho 516 kilometrů povede pod mořským dnem. Kabel, jehož metr váží až 70 kilogramů, pokládá speciální norské plavidlo Nexans Skagerrak. Následuje ho loď „Polar King“, která kabel zahloubí až dva metry pod mořské dno.

Německo díky kabelu získá odbyt pro elektřinu z baltských a severomořských větrných elektráren, jejíž nadbytek v případě větrného počasí není schopné dopravit na průmyslový jih kvůli chybějícím přenosovým trasám. V důsledku toho vzniká nejen v Německu, ale i v sousedních zemích včetně Česka, nebezpečné přetížení sítě, které může skončit až rozsáhlým blackoutem.

Přebytečná elektřina zamíří do Norska

Nový kabel umožní poslat přebytečnou elektřinu do Norska, které více než 95 procent energie vyrábí ve vodních elektrárnách. Ty jsou schopné velice rychle reagovat na měnící se spotřebu, protože jejich spuštění na plný výkon nebo odstavení je otázkou minut. Další výhodou pro Německo bude možnost nakupovat v době bezvětří relativně levnou elektřinu přímo z norských vodních elektráren.

Německá média v souvislosti s tímto „megaprojektem“, jehož náklady se odhadují na 1,5 až 2 miliardy eur, zdůrazňují, že projekt má přispět k vytvoření integrovaného evropského trhu s elektřinou. Také Evropská komise ho považuje za projekt společného zájmu – Evropská investiční banka ostatně poskytla norskému provozovateli přenosových sítí Statnett úvěr ve výši 300 milionů eur. Státní firma Statnett v Norsku spravuje 237 vodních elektráren a další energetické zdroje, které patří městům, obcím i soukromým firmám, doplnil německý list Frankfurter Allgemeine.

Na financování podmořského kabelu se podílí také německá státní banka KfW. „Díky kabelu se optimálně propojí dva vzájemně se doplňující systémy, které si budou vyměňovat elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů,“ komentuje v listu Handelsblatt Lex Hartman z vedení německého provozovatele přenosových sítí TenneT.

Podobný podmořský kabel již zhruba osm let spojuje Norsko s Nizozemskem, ale jeho přenosová kapacita je ve srovnání s Nordlink zhruba poloviční. V plánu je rovněž kabel, který by měl propojit Norsko s Velkou Británií.

Z čeho se vyrábí elektřina (údaje za rok 2016)
NĚMECKO
Domácí výroba 612 mld. kilowatthodin
Z toho podíly zdrojů:
- fosilní paliva, hlavně uhlí63,6 %
- jádro13,1 %
- voda4,2 %
- ostatní (například vítr)19,1 %
NORSKO
Domácí výroba148,8 mld. kilowatthodin
Z toho podíly zdrojů:
- voda96,3 %
- fosilní paliva2,1 %
- ostatní (například vítr)1,6 %
Zdroj: Mezinárodní agentura pro energii (IEA)
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Překlep, zkažený žaludek, či bohyně vítězství. Jak vznikly slavné značky

Vytvořit silnou značku je předpokladem podnikatelského úspěchu. Na jméně totiž spočívá velká část firemní identity. Zatímco některé značky se prostě jmenují po...  celý článek

Britský zaoceánský parník Queen Elizabeth 2 (spuštění na vodu v září 1967)
Komfortní gigant na vodě Queen Elizabeth 2 místo oslav čeká na svůj osud

Zaoceánská pýcha Spojeného království Queen Elizabeth 2 slaví padesátku. Za 40 let služby loď přeplula Atlantik více než 800krát a převezla 2,5 milionu...  celý článek

U hranic se už točí vrtule elektráren v Albrechticích u Frýdlantu.
Německé obce jsou na cestě k soběstačnosti, vyrábějí si samy elektřinu

Není to tak dávno, kdy bylo zcela nemyslitelné, aby si lidé vyráběli elektřinu za humny. O to se přece starají velké elektrárny. Jenže časy se mění a dnes...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.