Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

EP schválil přísné tresty pro rozpočtové hříšníky, nechce další Řecka

  • 72
Evropský parlament ve středu schválil balík opatření pro boj s krizí a pro předcházení jejímu opakování v budoucnu. Obsahují především zpřísnění rozpočtových pravidel, mimo jiné zavádějí snazší uvalování sankcí vůči zemím porušujících dohodnuté normy. Dojednání finální podoby opatření, která jsou unijní reakcí na krizi, se táhlo více než rok.

Středeční schválení se očekávalo, protože zákonodárci se už před časem shodli na kompromisu. Unie se do značné míry shoduje, že jedním z důvodů současné krize, kterou předseda Evropské komise José Barroso označil za největší v unijních dějinách, se blok dostal i kvůli neodpovědné politice členských zemí.

Problém byl pak s tím, že Unie sice měla určitá pravidla, ale vázlo jejich vynucování. To by se nyní mělo změnit.

"Sankční mechanismus je v současnosti prakticky bezzubý, neboť vyžaduje souhlas členských států včetně těch, na které sankce dopadá," podotkl k tomu lidovecký europoslanec Jan Březina. Připomněl, že právě díky tomu se Německo s Francií před lety vyhnuly sankcím kvůli překročení rozpočtového deficitu.

"Nově budou sankce uložené komisí platit automaticky s výjimkou případu, kdy se proti nim vysloví většina členských států," dodal Březina.

Naopak sociální demokrat Pavel Poc poukázal na to, že socialisté hlasovali proti. "Návrh není nic jiného než znárodnění ztrát po privatizaci zisků," podotkl. Zdůraznil, že v zemích, které zavedly jen tvrdé škrty, se prudce zvýšila nezaměstnanost, zejména pak u mladých lidí.

"Pouhé šetření bez vize růstu evidentně odrazuje investory, brzdí růst. To není ta správná cesta k ekonomické obnově Evropy," dodal Poc.

Balíček počítá například s tím, že bude moci uvalit vůči zemím porušujícím pravidla finanční sankce. Třeba v případě, že státy budou poskytovat nepravdivá či zmanipulovaná makroekonomická data, by sankce mohla činit 0,2 procent hrubého domácího produktu. Podobná sankce bude moci být použita i pro ty země, které nebudou splňovat například pravidla, že schodek rozpočtu by měl být maximálně do výše tří procent HDP a zadlužení do výše 60 procent HDP.

Balík také posiluje makroekonomický dohled a Brusel by díky němu měl mít přístup k různým údajům, aby mohl poměřovat nerovnosti mezi různými státy, například o vývoji na realitním trhu či zahraničním obchodu.

Podle českého občanského demokrata Ivo Strejčka je schválený balíček "směsicí zbožných přání a nerealistických očekávání".

"Představa, že státy, které po léta nedodržovaly pravidla, je najednou začnou dodržovat, je mylná. Stejně jako zvolená metoda řešení, tedy odebrání možnosti rozhodovat o hospodářské politice členským státům ve prospěch Evropské komise v naivní víře, že ta vše zázračně vyřeší. Toto řešení narazí na neochotu národních vlád a kromě ekonomické krize prohloubí ještě sociální a národnostní napětí," varoval.