Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Křetínský mění strategii v Německu. Zastavil plán na rozšíření dolu

  13:16aktualizováno  13:16
Daniel Křetínský zastavil plán na rozšíření hnědouhelného dolu Welzow v Německu, další jsou však stále ve hře. Celkem osm set lidí tak zůstává podle tamní strany Zelených v nejistotě, jestli budou muset opustit své domy, nebo ne. Zatímco Zelení chtějí těžbu uhlí úplně ukončit, němečtí socialisté by rádi těžili až do roku 2050.

Koleso propadlého rypadla KU 300 trčí nad povrchovým dolem ČSA na Mostecku. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Vesnice Proschim, dolnolužicky Prožym, má něco málo přes tři sta obyvatel, kostel, středně velký zemědělský podnik s 85 zaměstnanci, bioplynkou a několika solárními panely na střechách hospodářských budov. A také hned za mezí obří rypadla hnědouhelného dolu Welzow. Jako Horní Jiřetín v severozápadních Čechách.

Ty spolu s dalšími třemi doly a čtyřmi elektrárnami před necelým rokem koupil Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského se skupinou PPF Investments Tomáše Brzobohatého v zádech. Spolu s nimi spadla EPH do klína i povolení těžby ve třech nových lokalitách. Kromě rozšíření dolu Welzow na území dnešní Proschimi jde o blízký důl Nochten a trochu severněji ležící Jänschwalde.

Nyní však společnost LEAG, která lužická aktiva EPH zastřešuje, z těžebních plánů opatrně couvá. Firma zveřejnila dlouho očekávané rozhodnutí a oznámila, že na Jänschwalde se těžba nerozšíří a skončí tam nejpozději v roce 2023. Také rozšíření dolu Nochten bude jen částečné a místo 300 milionů tun plánuje LEAG vytěžit jen polovinu, což si vyžádá přesídlení zhruba dvou stovek obyvatel.

Prozatím nejistá zůstává budoucnost dolu Welzow – Süd II, a tedy i Proschimi a okolí. „Celkem osm set lidí zůstává dál v nejistotě, jestli budou muset opustit své domy, nebo ne,“ kritizuje poslankyně Bundestagu a klimatická expertka Strany zelených Annalena Baerbocková, že LEAG rovnou neodepsal i poslední důl. „Aktuální rozhodnutí ukazuje, že i LEAG si musel přiznat, že s uhlím se nedají vydělat žádné velké peníze,“ dodává.

Socialisté uhlí rádi, Zelení ne

Fotogalerie

LEAG si však chce nechat rozhodnutí o Welzow až na dobu po roce 2020 podle vývoje v německé politice. Váhání je pochopitelné. Pro strategické rozhodnutí v hnědouhelném odvětví panuje v Německu nejméně vhodná doba. Země se surovinou sice ve svém energetickém mixu nepočítá, nepanuje však shoda, jak rychle by se bez něj měla definitivně obejít. O tom rozhodne speciální komise, které začne naplno pracovat na podzim po parlamentních volbách.

Dobrou zprávou pro LEAG by byl volební úspěch sociálních demokratů SPD. To je patrné při setkání s Wolfgangem Roickem. Poslanec SPD braniborského parlamentu, kde před svým zvolením do Bundestagu zasedala i Baerbocková, je mnohem smířlivější než jeho zelená kolegyně.

„Podle Zelených by uhlí mělo skončit v roce 2025. Já se nebojím říct, že by to mohlo být až v roce 2050,“ říká Roick, zvolený právě za jeden z okrsků uhelného revíru.

Roick zdůrazňuje, že hnědé uhlí dává v Lužici práci osmi tisícům lidí, což je pro SPD klíčový argument. SPD se v Lužici nebrání ani stavbě nové velké elektrárny, byť se Roick s kolegy nevyjadřuje k tomu, z čeho by měla elektřinu vyrábět. Sociální demokraté jsou navíc v Braniborsku vládnoucí stranou, zemské vlády mají v energetických otázkách silné slovo a aspoň na regionální úrovni má EPH už z poloviny vyhráno. Pokud by uspěl v celostátních volbách jejich kancléřský kandidát Martin Schulz, mohla by to být pro EPH šance prodlužovat hnědouhelný byznys co nejdéle. Pokud se naopak do budoucí vlády dostanou Zelení, bude to pro plány LEAG vážná komplikace.

Jak nedávno upozornil týdeník Euro, EPH zaplatilo za doly a elektrárny v Lužici švédskému koncernu Vattenfall pouhých 780 milionů korun. V balíku přitom Křetínského holding dostal i 1,7 miliardy eur, tedy 46 miliard korun určených na rekultivaci krajiny po těžbě. Cena byla tedy v podstatě záporná a dolů ji stlačila především nejistota, zda se náklady na sanaci následků těžby nevymknou kontrole.

Kdo vyčistí hnědou Sprévu?

Sprembergu se česky říká Hrodk a leží v samotném středu uhelného revíru. Řeka Spréva protékající centrem 23tisícového města má na první pohled podivnou rezavou barvu. Jde o následek poklesu hladiny podzemní vody způsobeného těžbou a zřejmě o největší ekologický problém v regionu. Podle Baerbockové není jasné, zda si jeho řešení nakonec nevyžádá více peněz než rekultivace samotných dolů.

Mluvčí EPH Daniel Častvaj zdůrazňuje, že původ hnědého bahna v řece je potřeba hledat ještě v dobách NDR a holding za ně tedy nenese odpovědnost. S tím souhlasí i Roick. Podle hlasů z energetiky však právě obava, že by náklady za vyčištění řeky po politickém tlaku nakonec mohly dopadnout na současné provozovatele dolů, byla jedním z hlavních důvodů, proč někteří další zájemci z klání o lužické doly vycouvali.

Jisté není ani to, zda by si EPH se Zelenými ve vládě udržela kontrolu nad zmíněnou 1,7 miliardy eur. Podle Baerbockové i dalších kritiků těžby by peníze měly přejít z účtu LEAG pod veřejnou správu. Jinak prý hrozí riziko, že by je holding mohl převést do jiné ze svých firem a LEAG by skončila jako prázdná schránka v insolvenci. Miliardové náklady by potom dopadly na stát jako v případě OKD.

Častvaj podobné úvahy důrazně odmítá. Podle něj je společnost v dobré kondici, své závazky plní a plnit bude. „Rekultivace běží už dnes, například vzniká jezero Cottbuser Ostsee, které přispěje ke zvýšení atraktivity regionu. Náklady na tyto rekultivační práce činí zhruba 200 milionů eur v dalších dvou až třech letech,“ vyčísluje Častvaj.

Je jisté, že vstřícné podnikatelské prostředí hnědouhelný byznys v Německu už nečeká. Pro budoucnost LEAG je klíčové, jak moc se mu bude dařit politické tlaky odrážet.

Proschim

Proschim

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Horníci NWR. Ilustrační snímek
Diskreditace i prodej OKD pod cenou. Komise řeší vyloučení Američanů z tendru

Evropská komise se začala zabývat stížností americké firmy Alcentra, která byla vyloučena z nabídky na koupi černouhelné OKD. Společnost dříve hrozila...  celý článek

Řetězce do kontejnerů vyhazují i potraviny, které jsou naprosto v pořádku.
Evropané nejvíc plýtvají zeleninou, ročně vyhodí jídlo za 143 miliard eur

Miliarda lidí na celém světě trpí nedostatkem jídla, přesto třetina potravin, které za rok lidstvo vyprodukuje, skončí v koši a posléze na skládkách. V...  celý článek

Muž pracuje na počítači (ilustrační snímek).
Firmy nesmí šmírovat komunikaci svých lidí, rozhodl Evropský soud

Evropský soud pro lidská práva dospěl k závěru, že byla porušena soukromá práva rumunského zaměstnance, kterého zaměstnavatel propustil za používání pracovní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.