Euro se odkládá na neurčito
"Tato strategie se neplnila, takže bychom měli teď mluvit hlavně o důvodech, ne jen o termínu přijetí eura," říká v rozhovoru pro MF DNES členka bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. "Nastal čas vážně se pobavit o nové strategii k euru," dodává.
Podle Erbenové nemá smysl bavit se jen o tom, zda v příštím roce kurz koruny nesvážeme s eurem (a tudíž bude termín 2010 passé). "Měli bychom se zamyslet nad dlouhodobějším výhledem." O jiném termínu nemá podle bankéřky smysl se bavit, dokud se nezmění nynější systém zdravotnictví, penzí a celých státních financí.
Zakopaný pes totiž leží stále na stejném místě. Trasa k euru, kterou si namalovala minulá vláda, předpokládala postupné snižování dluhů a pružnější trh práce. ČNB každoroční pokrok v těchto i dalších oblastech hodnotí na podzim. Letos ve své zprávě narazí na stejné zádrhele jako loni.
"Státní rozpočet je průšvih a na trhu práce se nic nezměnilo, i když klesla nezaměstnanost," říká Erbenová. Zlepšení podmínek na trhu práce v řeči ekonomů a bankéřů znamená i to, aby firmy dokázaly reagovat propouštěním či snížením mezd, když nemají zakázky. A to teď příliš nemohou, protože jim to neumožňují zákony či odbory.
Pokud by totiž byla koruna vázaná na kurz eura, tak by nemohla oslabit, a tím ulevit podnikům čelícím menšímu zájmu o jejich zboží.
Dosud Česko paradoxně kritéria nutná pro zavedení eura plnilo. Ale hlavně díky tomu, že se zvyšovaly příjmy z daní s tím, jak rostla rychleji ekonomika. Letos před volbami však politici schválili řadu sociálních přilepšení a ta vyženou příští rok dluhy mimo evropské limity.
"Státní finance nejsou v tuto chvíli pod kontrolou," říká Erbenová. A bez toho není možné euro přijmout.
Česko není jediné, kdo s rostoucími dluhy válčí. Maďaři pustili uzdu z ruky před minulými volbami a dluhy jim vyskočily natolik, že je zahraniční banky ocejchovaly na přijetí eura nejdříve v roce 2014.
Česku navíc jako jediné zemi ve střední Evropě chybí jakýkoliv pokrok v důchodech. Ty požírají ročně ze státní kasy skoro tři sta miliard korun. "Penzijní reforma s sebou nese náklady 1,5 až 2 procenta výkonu ekonomiky," upozorňuje Erbenová s tím, že by nebylo dobré je načasovat na dobu plnění přísných evropských kritérií. A ty je nutné plnit dva roky před zavedením eura.
Cesta k euru bude dražší
Pro rychlé přijímání eura nemluví podle bankéřky ani zkušenosti ostatních zemí. "Náklady na plnění maastrichtských kritérií se dnes zdají větší, než jsme se původně domnívali," říká Erbenová.
Ministři financí EU letos v létě odmítli přijmout do euroklubu Litvu proto, že měla inflaci o pouhých 0,06 procenta vyšší, než limit. "Je velká pravděpodobnost, že kritéria budou vykládána striktně, a proto musíme mít jistotu, že je budeme plnit s dostatečnou rezervou," říká Erbenová.
Právě inflace totiž hrozí, že se vymkne z evropských limitů s tím, jak porostou spotřební daně či nájmy. ČNB teď na růst cen zvýšením úroků nereaguje. Ale pokud by mělo za pár let přijít euro, bylo by to nutné.
Pokud jde o rychlý přechod na euro, patřila Erbenová v ČNB vždy k těm opatrnějším. Letos jí končí v bance šestiletý mandát a bude na prezidentovi Václavu Klausovi, zda ho prodlouží. Klaus ji však už na podzim roku 2004 označil stejně jako guvernéra Zdeňka Tůmu za "kvalitního teoretika". Tůmu pak ve funkci ponechal dalších šest let.
