Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Dotace z EU? V systému už brzy nastane průvan

  11:00aktualizováno  11:00
V Unii se připravuje rozpočet, který má začít platit po roce 2020. A Česko by se mělo připravit, že dojde k omezení přílivu peněz do zanedbané infrastruktury. Tyto příjmy jsou přitom pro naši zemi zásadní, píše v komentáři Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Financování projektů z rozpočtu EU je u nás vnímáno značně rozporuplně, byť důvody a příčiny tohoto stavu bychom měli ponejvíce hledat v nás samých. 

Připouštíme, že ze společných zdrojů Evropské unie dostáváme výrazně více, než kolik tam dáváme (za necelých 14 let v EU to představuje v čistém více než 700 miliard korun). Nicméně jedním dechem dodáváme, že tyto prostředky svádějí ke korupci, pokřivují tržní podmínky či se poskytují na věci, které ne nutně potřebujeme. Krom toho se na ně nabaluje obří byrokracie.

Ekonom České spořitelny Petr Zahradník

Ekonom České spořitelny Petr Zahradník

Právě teď vrcholí diskuse o tom, jak bude financování EU vypadat po roce 2020. A jindy velmi specializované téma najednou vyvolává velkou mediální pozornost. Dobře, že se o tom mluví, ale ještě důležitější je, aby Česko otisklo svou stopu v budoucích pravidlech tak, aby se minimalizovaly možné důvody ke stížnostem. Ona budoucnost však nespočívá v pouhé nápravě průvodních jevů, které se nám nemusejí líbit a na nichž máme navíc sami dost velkou porci viny.

Vše nasvědčuje tomu, že vstupujeme do období, kdy z nynějšího systému unijního rozpočtu nemusí zůstat kámen na kameni. Zmiňme ve zkratce pár nových prvků, které by v něm měly být zavedeny, a jiné, které by měly daleko silněji rezonovat než v nedávné minulosti.

Budoucí rozpočet by měl být daleko pružnější na své příjmové i výdajové straně. Nedávná zkušenost, kdy měl reagovat na řetězec krizí, jimž Evropa čelila, odhalila jeho neschopnost mobilizovat v krátkém čase velký objem prostředků v případě urgentní potřeby.

Rezervy na horší časy

I proto se hovoří nejen o možnosti přeskupovat částky mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami, ale též o vytvoření rezervy „na horší časy“. Příjmová flexibilita se týká potřeby navýšit objem unijního rozpočtu z nynějšího 1 procenta unijního HDP alespoň kamsi k 1,3 procenta, což zatím ochotně podporuje většina členských států. 

Tato potřeba zesílí odchodem Velké Británie z Unie a výpadkem jejího čistého příspěvku, který činí okolo 13 miliard eur ročně v rámci přibližně 160 miliardového rozpočtu. Zásadní nový prvek budoucího financování v rámci EU se jmenuje evropská přidaná hodnota (EVA). Podle ní by se společné unijní prostředky měly používat převážně tak, aby z nich měla přínos nejen lokalita či region v rámci jednoho členského státu, ale aby to mělo i výrazný přeshraniční kontext. To může zásadně ovlivnit charakter podpořených projektů s celoevropským dosahem v oblasti mobility, rozvoje infrastrukturních sítí, výzkumu a vývoje či ekonomické konkurenceschopnosti.

KOMENTÁŘ: Bohatneme, protože jiní si na euru vylámali zuby

A současně to může omezit prostor pro čistě lokální projekty rekonstrukčního charakteru či nápravy zanedbané infrastruktury z minulosti, na které bylo doposud dost času. Lze očekávat velký tlak na omezení podpory v zemědělství. Taktéž kohezní politika se svými strukturálními fondy již zřejmě nemusí být z našeho pohledu tak velkorysá jako dosud.

Škrtat se nejspíš nebude v oblasti výzkumu a vzdělávání. Testem EVA prošla úspěšně tzv. nová témata, mezi která lze zařadit bezpečnostní opatření či řešení projevů migrační krize. V daleko větší míře lze předpokládat využití tzv. návratných finančních nástrojů na úkor dominantních dotací. I tato změna, která v sobě obsahuje implicitní tržní test, by měla zásadním způsobem přispět ke smysluplnosti projektů, které rozpočet Unie financuje.

Průvan ve způsobu financování EU s sebou však nese dvě výzvy. Zaprvé musí odpovídat na budoucí, nikoliv minulé potřeby Unie. Proto lze předvídat tuhý souboj mezi zastánci minulosti, kteří jsou ochotni tolerovat jen kosmetické změny v podobě úpravy parametrů rozpočtu, a stoupenci do budoucna orientovaného nástroje, jehož podoba, výše i způsob financování budou nesrovnatelné s nynějškem.

Docela jsme zbohatli

Druhou výzvu představuje to, že si každý členský stát musí zformulovat vlastní priority, které s onou obecnou konstrukcí nejlépe ladí. Česká republika by jich neměla předložit příliš mnoho a u těch vybraných zajistit robustní finanční podporu, jež vykáže lavinový efekt v dalších oblastech. A měly by být pečlivě zdůvodněné a projektově připravené, aby se skutečně zrealizovaly a zmenšilo se riziko, že by nepřipravenost mohla ohrozit průběh čerpání.

KOMENTÁŘ: Czexit? To se střelíme do nohy a nic za to nedostaneme

Lze uvažovat o propojení s celoevropskou dopravní infrastrukturou, kde máme ještě řadu rezerv, využití obrovské kapacity výzkumných zařízení k aktivitám, které by se daly aplikovat především ve zpracovatelském průmyslu či energetice, kde máme značný rozvojový potenciál založený na výborných výchozích předpokladech. Při formulaci těchto priorit bychom měli respektovat, že jsme za čtrnáct let v Unii docela zbohatli a ekonomickou vyspělostí se dostali na úroveň Španělska či Itálie.

Každopádně bychom v postoji k prioritám financování EU měli uplatnit kreativní, asertivní a pozitivní přístup a maximálně utlumit destruktivní nálady spojené se zvažováním možnosti, že bychom mohli Unii opustit.

Autor:



Nejčtenější

Prodavači jsou dražší než vysokoškoláci. Anomálie však dlouho nevydrží

(ilustrační snímek)

Současný trh práce zažívá anomálie v odměňování. Kdo hledá práci, může si u dané firmy říct víc, než mají stávající...

Kaufland na pranýři. Zákazníci si stěžují na chybějící zboží i dlouhé fronty

(Ilustrační snímek)

Kaufland prožívá těžké období. Na jedné straně se snaží otočit vnímání lidí, že je „jen levný“, na druhé straně bojuje...



Problémy vyřešíme, chce to ale čas, říká finanční ředitel Kauflandu

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka obsluhoval zákazníky u pokladny na...

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka (54) působí v tomto německém obchodním řetězci, kde je zvykem rozhovory...

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...

Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Hrátky s korunou vedou k euru. To se teď zaměstnancům nevyplatí

(Ilustrační snímek)

Před rokem přestala Česká národní banka oslabovat korunu. Obavy finančních ředitelů z konce intervencí však mezitím...

Dohodnuto: EU zatím nemusí platit cla na dovoz oceli a hliníku do USA

V roce 2038 nás čeká komplikovanější svět s chřadnoucími USA a těsnější EU

Americký prezident Donald Trump udělil dočasnou výjimku z cel na dovoz oceli a hliníku všem členským státům EU a šesti...

Řádné placení a konec „regálného“. EK si posvítí na nekalé praktiky řetězců

(Ilustrační snímek)

Evropská komise chce omezit nekalé praktiky, kterými velké obchodní řetězce tlačí na dodavatele potravinářských...

Najdete na iDNES.cz