Rozdělení by podle Unie mělo pomoci konkurentům v soutěži s energetickými kolosy, které by se musely rozdělit. Oproti původním návrhům je ale dohoda členů EU nakonec mírnější, než se čekalo.
Státy si budou moci vybrat ve tří možných řešení. Prvním je úplné vlastnické rozdělení, tedy prakticky nucený prodej části společnosti. Druhou možností je organizační rozdělení. Firma si zachová majetkový podíl, ztratí ale vliv. Vznikne nezávislý operátor, tkerý bude kontrolovat přenosvou soustavu.
Třetí cestou, kterou podporuje Německo a Francie, také počítá se vznikem operátora, vliv by si ale zachovala i firma.
Na práci operátora má rovněž dohlížet jakási "superdozorčí" rada, kde by svého zástupce měl i stát.
Česko je pro třetí cestu
Česko dlouhodobě podporuje "třetí cestu". V případě elektřiny by se jej liberalizace ovšem příliš nedotkla. Výrobu v Česku vlastní ČEZ a přenosovou soustavu ČEPS, přičemž obě firmy jsou státní.
Liberalizace v tomto případě znamená, že každou z firem musí vláda přesunout pod jiné ministerstvo. ČEZ by tak mohl spadat například pod ministerstvo průmyslu a obchodu a ČEPS pod ministerstvo financí, ale rozdělení ministerstev není jisté.
Daleko větší dopad by liberalizace měla na společnost RWE Transgas, která v Česku vlastní jak výrobu plynu, tak přenosovou soustavu. Společnost by tak musela nejspíš udělat celou řadu změn, které ovšem na rozdíl od původního návrhu Komise nepřináší majetkové změny.
V Německu měl největší problém s připravovanou změnou E.ON. Ten ale v únoru nabídl své přenosové sítě k prodeji.
