Co jde na papíře lehce, v praxi může často drhnout. Své by o tom mohli vyprávět socialističtí plánovači. V mnohém by si možná rozuměli i se současnými elitami v Bruselu.
Ty do roku 2020 naplánovaly, že 21 procent spotřebované elektřiny v EU bude pocházet z obnovitelných zdrojů, tedy z větru, vody, slunce nebo geotermální energie a 5,75 procenta dopravních prostředků bude navíc poháněno motory na nevznětová nebo plynná paliva.
V roce 2010 plán splnily pouze tři země evropské sedmadvacítky - Německo, Maďarsko a Švédsko. Časem by se k nim mohly přidat Litva, Polsko a Portugalsko. Ostatní země mají rezervy. Podle odhadu Evropské komise se podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě v EU pohybuje okolo 18 procent a nevznětové motory pohání jen 5,1 procenta prostředků.
Brusel proto přišel s vlastním řešením. Do systému nalije o 35 miliard více peněz. "Musíme víc investovat do obnovitelné energie," řekl komisař pro energetiku Günther Oettinger. Pokud mezi sebou začnou státy lépe spolupracovat a zlepší i začlenění energie z obnovitelných zdrojů do jednotného evropského trhu, je podle Komise možné ročně ušetřit až 10 miliard eur.
"Jsme na správné cestě, ale protože jsme trochu zpomalili, je třeba tempo v příštích 10 letech urychlit," uvedl Oettinger. Evropský plán prý může být dokonce překonán. To v případě, že země dostojí svým národním plánům. Podle Oettingera by to nemělo být vůbec složité: "Měli bychom rozvíjet větrné elektrárny v místech, kde je větrno a slunečné v místech, kde svítí slunce."
Kde hodlá EU dodatečných 35 miliard eur vzít, Komise nesdělila. Doporučila však vládám členských zemí lépe koordinovat své vnitrostátní režimy podpory k přilákání nezbytných soukromých investic. V EU se tak patrně schyluje k podobnému "boomu" elektráren na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jaký zažila Česká republika v případě podpory solárních elektráren.
