Evropská komise navrhla v březnu letošního roku nový soubor pravidel pro férovější zdanění digitálních firem v rámci zemí EU. Tomu by měla pomoct i speciální tříprocentní sazba, kterou by internetoví obři odváděli ze svých tržeb. V rámci dosavadního systému, kdy tyto firmy platí daně pouze v zemi, v níž sídlí, se jim totiž v mnohých případech daří této povinnosti vyhýbat.
Například největší vyhledávač Google sídlí v Irsku, které je známé svou mírnou daňovou politikou. Podle Komise by však měly firmy platit daně tam, kde vytvářejí zisky. „Jestli příjmy firmy z digitální činnosti v členské zemi přesahují sedm milionů eur ročně, nebo má na jejím území více než 100 tisíc aktivních uživatelů, bude odvádět daň,“ popisuje navrhovaná pravidla server Euractiv.
Podle serveru mohou za nízké sumy, které technologičtí giganti doposud odváděli na daních, zastaralá legislativa, která nezohledňuje virtuální činnost firmy v zemi bez její fyzické přítomnosti.
Marnost ve Vídni
Víkendové setkání ministrů financí ve Vídni mělo obrousit hrany a pomoci najít kompromisní návrh, který by platil pro celou Unii. Ale to se nepodařilo, kritici chystaná opatření považují za neefektivní a protekcionistické. Úplně proti se postavili tradičně Irové, pro které by taková celoevropská daň znamenala více než citelný propad daňových příjmů.
Ale nebyli jediní, podle agentury Reuters se návrh nepozdává i zástupcům severských zemí. Ti se bojí reakce ze strany USA, odkud většina nternetových gigantů pochází, a zmiňovali také omezení přílivu peněz na inovace.
Podle představitelů EU se amerických protiopatření obává i Německo, jelikož by mohla poškodit tamní automobilový průmysl. Americký prezident totiž často hrozí jejich zavedením a stížnosti ze Silicon Valley by mohly posloužit jako vhodný „spouštěč“. „Je nutné strávit nějaký čas debatou,“ uvedl během víkendového jednání německý ministr financí Olaf Scholz. Kompromisu by však chtěl dosáhnout do konce letošního roku.
Volby na dohled
Mezi největší zastánce zdanění příjmu technologických firem v zemích, kde vytvářejí zisky, patří Francie. Agentura AFP uvedla, že země během jednoho roku tlačila na své evropské partnery, aby sestavily daňový zákon, jenž by od Facebooku a Googlu do rozpočtů „zajistil férový podíl“.
Paříž obhajuje zavedení opatření i tím, že by podobný úspěch na celoevropské úrovni mohl během voleb do Evropského parlamentu, které se konají příští rok, pomoci proevropským stranám a oslabit různá populistická hnutí.
Aby zlomil irský odpor, nadnesl francouzský ministr financí Bruno Le Maire i možnost, že by Unie nahradila část irského daňového výpadku. Jeho irský protějšek Paschal Donohoe však zůstal opatrný a raději by počkal na globální dohodu o zdanění internetových obrů.
I v tomto ohledu mu je Francie ochotna vyjít vstříc. Ministr Le Maire navrhl, aby evropská daň přestala platit v okamžiku, kdy by se zavedl její celosvětový ekvivalent. Pravděpodobnost dosažení globální dohody ohledně daní se však blíží nule.