Konečné slovo má padnout na summitu, který se během čtvrtku a pátku koná v Bruselu. Dospět ke shodě ale nebude jednoduché.
Britský premiér Blair se ještě před začátkem jednání sešel se svým francouzským protějškem Jacquesem Chiracem, aby spolu prodiskutovali některé změny, které rozpočet čekají. Právě kvůli těmto dvěma zemím se schvalování zadrhlo už v červu při lucemburském předsednictví. - více zde
Velká Británie totiž trvá zachování tzv. "britské slevy", tedy úlevy, kterou Británii dojednala ještě Margaret Thatcherová. Vyjednávat je ochotná pouze za podmínky, že by došlo k revizi zemědělské politiky, ze které čerpá především Francie.
Návrhy, se kterými přišla nyní Británie se ale nelíbí prakticky nikomu. Británie chce nechat britský rabat, který se pohybuje kolem pěti miliard eur ročně, prakticky nedotčen. V následujících sedmi letech sice počítá s většími příspěvky Británie do unijního rozpočtu. Podle ostatních zemí i šéfa Evropské komise je ale britský návrh nedostačující.
Británie původně navrhla hospodařit s 846,8 miliardami eur, tedy asi 1,01 hrubého národního produktu Unie. Po tvrdé kritice prakticky ze všech stran, rozpočet ve středu navýšila na 849 miliard (více zde). Mírně navýšila i peníze, které mají jít do národních kas nových, a tedy nejchudších, členských zemí.
Polsko by mělo dostat dodatečné 1,2 miliardy eur, Maďarsko 140 milionů, Česko 200 milionů eur, Estonsko 48 milionů a Lotyšsko 82 milionů eur.
Návrh pro rok 2006 prošel
Z předběžného propočtu vyplývá, že Česko by tak v nadcházejícím sedmiletém období mělo při čerpání na projekty z těchto fondů nárok na částku ve výši přes 23 miliard eur.
Ani tento návrh ale šéf Evropské komise nepovažuje za dostatečný.
Jediným úspěch tak zatím je rozpočet na rok 2006. Ten Evropský parlament schválil ve čtvrtek. Nakonec prošel kompromis, který pro příští rok počítá s 111,969 miliardami, které představují 1,01 národního důchodu EU. Proti letošku se rozpočet zvyšuje o jednu setinu procenta. Rozpočet na příští rok by se mohl stát ale ještě hodně významným.
Pokud se totiž evropské země na sedmiletém plánu nedohodnou, v platnost vstoupí rozpočtové provizorium, které bude vycházet právě z plánu na příští rok. I když někteří politici tvrdí, že dohoda je stále možná, Británie zatím se svými návrhy zůstává osamocena.
BRITSKÁ A "FRANCOUZSKÁ" SLEVA Zhruba polovina unijního rozpočtu směřuje na společnou zemědělskou politiku, třetina pak na regionální pomoc. To dalo britské premiérce Margaret Thatcherové do ruky argument pro britskou slevu. Prosadila, že kvůli nízkému podílu zemědělského sektoru a následně i příspěvků z Unie, by měla Británie dostat část peněz z rozpočtu zpět. Sleva se nyní pohybuje ve výši zhruba čtyři až pět miliard ročně.
Státy Unie počítají s jejím postupným snižováním a pak úplným zánikem. Právě při jednání o rozpočtu na léta 2007-2013 se ale dostala znovu do středu zájmu, když britský premiér Blair prohlásil, že jeho země o této otázce diskutovat nehodlá.
Britové totiž zase kritizují zemědělské příspěvky, které dostává od EU Francie a sarkasticky jim přezdívají "francouzská sleva".
V říjnu 2002 totiž pod vlivem Jacquese Chiraca evropští lídři souhlasili, aby zemědělské příspěvky zůstaly v nezměněné podobě až do roku 2013. Čtvrtina přitom připadá právě na Francii. Země každoročně dostává nejméně deset miliard eur, nejméně dvojnásobek toho, co činí britská sleva.
Zdroj: Economist, iDNES
