V Evropské unii se o oddělení výroby od distribuce elektřiny mluví už dlouho. Nejnovější podoba dohody dává podnikům v energetice tři možnosti. První je prodej přenosové soustavy jiným subjektům. Druhou možností je vznik nezávislého orgánu, který by nad přenosovou soustavou převzal kontrolu, vlastnictví by se ale nezměnilo.
Třetí možností je vznik nezávislého orgánu, který by ale zčásti kontroloval původní vlastník. Unie unbundling prosazuje kvůli větší transparentnosti. V Česku by se to dotklo pouze plynárenství, trh s elektřinou je už totiž oddělený. Přenosovou soustavu spravuje ČEPS.
Plynaři liberalizaci nechtějí
Čeští plynaři se ale novým návrhům brání. Argumentují například tím, že nebudou schopni operativně reagovat na situace, jako je plynová krize. "Pokud budou různé subjekty pod různými vlastníky, není možné to pružně a operativně řešit," řekl iDNES.cz generální sekretář České plynárenské unie Josef Kastl.
Problém podle Kastla například nastal při obrácení chodu plynové soustavy, kdy Česko mělo dodávat plyn na Slovensko, odkud v normálních případech odebírá. Tvrdí, že by oddělení subjektů mohlo mít vliv na plynulost smluvních vztahů.
České předsednictví má názor úplně opačný. "Dohoda zajistí rozvoj jednotného trhu s energiemi, což je zvlášť důležité v současné době, jak jsme viděli během lednové plynové krize," řekl ČTK mluvčí českého předsednictví Radek Honzák.
Normu musí ještě schválit členské státy a evropský parlament. Pokud unbundling projde, nemělo by opatření mít negativní vliv na ceny plynu, domnívá se Kastl. Podmínkou ale je, aby hráči na trhu s energetikou měli na výběr, jak unbundling provést.
