Polovodičový cíl je součástí širšího plánu Evropské unie příznačně nazvaného Digitální kompas. Podle něj chce EU například do pěti let postavit první kvantový počítač. Mnohem větší rozruch však způsobily právě zmíněné polovodiče.
Autoři plánu totiž chtějí, aby region vyráběl čipy o velikostech dva až pět nanometrů, tedy daleko rychlejší a efektivnější než ty, které jsou v současné době na trhu od předních asijských a amerických výrobců.
Nutno říct, že celé úsilí je teprve na začátku. Evropská komise neposkytla žádné konkrétní podrobnosti, jak chce cíle dosáhnout. Avšak, jak píše Bloomberg, mluví se o postavení nové slévárny v Evropě a podle unijních představitelů je rovněž třeba zapojit podniky, které mají potřebné know-how.
„Dobrovolníci“ už se objevují na scéně. Například Apple ve středu oznámil, že v německém Mnichově otevře zařízení o 30 tisících metrech čtverečních, které se právě na výzkum a vývoj polovodičů a softwarů zaměří. Má jít o největší centrum svého druhu v Evropě.
Budova v níž se má otevřít centrum společnosti Apple pro vývoj a výzkum nových polovodičových čipů v Mnichově.(10. března 2021)
Suverenita EU v ohrožení
I přes nejasné kontury unijního plánu si jeho autoři, zejména evropský komisař pro průmysl Thierry Breton, za cílem stojí. Tvrdí totiž, že bez produkce špičkových polovodičů bude Evropa a zejména evropský automobilový průmysl nahraný.
Breton tím naráží na vývoj událostí v předešlých měsících. Polovodiče se pro evropské výrobce automobilů staly nedostatkovým zbožím. Některé podniky kvůli tomu musely pozastavovat výrobu a situace se dotkla i české automobilky Škoda Auto.
Čísla trhu V roce 2019 stojí Spojené státy za 47 procenty světové produkce polovodičů. Na druhém místě je Jižní Korea, která si z pomyslného koláče ukrajuje 19 procent. Evropská unie vyrábí stejný podíl polovodičů jako samotné Japonsko, tedy zhruba deset procent. Tchaj-wan stojí za šesti procenty světové produkce polovodičů. |
K nedostatku přispěla řada příčin. Pandemický svět ve velkém poptával osobní zařízení, jako například chytré telefony a tablety, které se bez polovodičových čipů neobejdou. S tím, jak se proměňuje automobilový průmysl na cestě k zelenějším zítřkům navíc automobilky kupují víc čipů než kdy předtím. Jejich výroba se přitom soustředí jen do rukou pár společností. Dalo by se říct, že celá situace obnažila problém závislosti Unie na podnicích z Tchaj-wanu a dalších center nových technologií.
„Musíme si určit oblasti, v nichž budeme silní. A my v komisi věříme, že je neuvěřitelně důležité být silný v některých kritických oblastech, například právě v polovodičích do deseti nanometrů i do pěti nanometrů. Protože na konci dne bude v sázce naše suverenita. Podívejte se na současnou situaci, naše přední průmysly trpí jen proto, že nemáme dost zdrojů,“ argumentoval Thierry Breton pro Deutsche Welle.
Drahá záležitost
Jeho úsilí však naráží na skepsi evropských představitelů polovodičového průmyslu. Ti se ptají, zdali v Evropě skutečně existuje poptávka po tak vyspělých procesorech, jaké si Breton žádá, a zdali je Unie ochotná investovat čas a obrovské sumy peněz, které by byly potřeba k revizi globálního dodavatelského řetězce tohoto typu zboží. Podle Frederica Molleta, analytika z Centra evropské politiky, je unijní cíl ambiciózní až příliš.
Elektromobilitu chtějí politici, auta ještě více podraží, říká Jahn ze Škody |
„To nutně neznamená, že by se o to nemělo usilovat. Ale půjde o dlouhodobý projekt se značnými riziky a náklady,“ upozorňuje analytik.
O polovodičích se v Bruselu bude ještě mluvit, plán totiž musí schválit členské státy a Evropský parlament. Mezi další cíle Digitálního kompasu patří například pokrytí všech obydlených oblastí sítí 5G do roku 2030. Do deseti let mají být rovněž všechny klíčové veřejné služby k dispozici online. Plán si navíc žádá postavení deseti tisíc klimaticky neutrálních zařízení, která by Evropě pomohla vyvinout vlastní decentralizovanou cloudovou infrastrukturu.
