Maďarsko a Polsko během pondělního jednání zástupců zemí EU vetovaly jak sedmiletý unijní rozpočet ve výši 1,1 bilionů eur (29 bilionů korun), tak i plánovaný balíček koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionů korun).
Podle informací ČTK zástupci Budapešti a Varšavy na jednání oznámili, že dohodu kvůli podmínce právního státu nejsou s to podpořit. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro označil podmínku za „pouhou záminku“. „Ve skutečnosti jde o institucionální a politické zotročení, radikální omezení suverenity,“ citovala jeho slova BBC. Slovinsko se pak vyjádřilo pro odklad hlasování, ostatní země neměly podle diplomatických zdrojů se schválením balíčku problémy.
Na víceletém rozpočtu se musí členské země shodnout jednomyslně. Podle agentury Reuters tak mají Maďarsko i Polsko silnou „páku“ k tomu, aby ostatní přinutily k odstranění sporné podmínky. Další skupina evropských zemí, na čele s Nizozemskem, však prosazuje ještě silnější vazbu unijních peněz na dodržování principů vlády práva. Na stejném postoji se shodl i Evropský parlament.
Peníze z fondu EU patří do digitalizace a dopravy, shodují se ekonomové |
Podle agentury DPA se tak Evropská unie ocitá v těžké politické krizi. Podle zdrojů z diplomatických kruhů se nyní bude muset německá kancléřka Angela Merkelová poradit s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem o dalším postupu. Spor bude jistě i tématem čtvrtečního videosetkání šéfů evropských vlád.
Kromě sedmiletého rozpočtu může jakákoli unijní země zablokovat i chystaný záchranný balíček ve výši 750 miliard eur. Aby mohly státy začít čerpat peníze z nouzového fondu, musejí jejich parlamenty schválit takzvané rozhodnutí o vlastních zdrojích, které zavádí nové zdroje příjmů unijní pokladny. Po pondělním jednání špiček EU to vypadá, že Maďarsko ani Polsko se k tomuto kroku nechystají.
Maďarský premiér odmítá jakoukoliv kritiku a tvrdí, že za vše může EU:
3. dubna 2020 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvZpožděná obnova
Peníze z fondu obnovy určené na podporu evropských ekonomik se tak pravděpodobně zpozdí. Čerpání ze záchranného fondu se mělo původně rozběhnout v polovině příštího roku. Česko z něj mělo získat 182 miliard korun.
„Pokud respektujete vládu práva, nemáte se čeho bát. Odepírat Evropě krizové financování uprostřed nejhorší krize za poslední desetiletí je nezodpovědné,“ reagoval na twitteru Manfred Weber, který vede nejsilnější frakci v Evropském parlamentu.
The #ruleoflaw is not about one country or about East and West. It is neutral and applies to everybody. If you respect the rule of law there is nothing to fear. Denying the whole of Europe crisis funding in the worst crisis since decades is irresponsible. https://t.co/jrF8BuCxwO
Pokud by se rozpočet nepovedlo schválit do konce roku, od ledna by začalo platit provizorium vycházející z letošního rozpočtu. V případě neschválení fondu by unijní země, z nichž se většina potýká s druhou vlnou pandemie, musely zapomenout na výrazné stimuly v době ekonomické krize.
Maďaři a Poláci kritizují dlouhodobě podmínku, která má do budoucna při prohřeškům proti základním hodnotám EU umožnit krácení výplat peněz z eurofondů. Tento nástroj by se měl sice dostat ke slovu jen v případě, kdyby hrozilo zneužití evropských financí. To by ale mohlo nastat i tehdy, pokud by kvůli ohrožení nezávislosti soudů vzniklo podezření, že se zacházení z evropskými penězi nedá nezávisle kontrolovat, uvedla DPA.
