"Podařilo se dosáhnout maxima možného a dostat zpátky do směrnice řadu liberálních prvků," říká Martin Tlapa, náměstek ministra obchodu a průmyslu.
V Unii na sebe nadále narážejí dva protichůdné postoje: zájmy nových členských zemí služby co nejvíce uvolnit a obavy starých zemí z příliš levné konkurence z Východu.
Celkové vyznění směrnice je jasné, protože se na něm už členské země Evropské unie dohodly.
Při jednání v Evropském parlamentu letos v únoru z ní k velké lítosti nováčků v Evropské unii vypadl klíčový bod, takzvaný princip původu. Ten měl českým živnostníkům zajistit, že mohou nabízet své služby například v Německu, ale zároveň se řídit českými předpisy.
Nyní se dojednávají detaily, které jsou však podle diplomatů důležité kvůli rozdílným výkladům průlomové legislativy.
Česko usilovalo hlavně o to, aby vlády pravidelně prověřovaly svou legislativu, zjišťovaly, jaké předpisy mohou pohybu služeb bránit, a nahlásily to Evropské komisi. To se českým vyjednavačům podařilo prosadit. Navzdory tomu, že zejména Německo bylo proti a jeho státní tajemník Joachim Würmeling varoval před "tisíci stran" a před "hřbitovy zbytečných zpráv".
Podle Tlapy však naopak taková prověrka umožní v celé Evropské unii jasně zmapovat, která země pohyb služeb ztěžuje a zda její překážky jsou přiměřené a nediskriminační. Živnostníci tak budou mít jasno, kde je co čeká, a národní úřady se nebudou moci bránit cizím podnikatelům tím, že by pravidla vykládaly po svém.
Česko tuto změnu prosazovalo spolu se Slovenskem, Nizozemskem, Irskem a Velkou Británií.
