Evropský parlament podpořil minulý týden vstup Bulharska a Rumunska do Unie. Členy evropského společenství by se mohly stát v roce 2007. Přístupové smlouvy by se měly podepsat 25. dubna. - více zde
Zejména u Rumunska panují obavy, že jeho ekonomika by v konkurenci unijního trhu dnes jen těžko obstála. V případě Bulharska jsou experti o něco optimističtější. Obě země podepíšou v pondělí v Lucemburku smlouvu o přistoupení k EU.
Když loni v květnu vstupovalo do unie deset ekonomicky i jinak různorodých zemí, HDP na obyvatele v paritě kupní síly nejchudší z nich (Lotyšska) činil 41 procent unijního průměru.
Rumunská a bulharská ekonomika dosahovala v tomto ukazateli ve stejné době (roce 2004) pouhých 30 procent úrovně EU (o 25 členech). Průměr deseti nováčků se při vstupu blížil polovině průměru unijního.
Rumunské vesnice versus města
Není proto divu, že až loni na podzim se Rumunsku dostalo v posudku Evropské komise označení "fungující tržní ekonomika", ovšem s dodatkem o nedostatečné konkurenceschopnosti.
Velké rozdíly panují i uvnitř této téměř 22milionové země: obyvatelé Bukurešti mají o 140 procent vyšší příjmy než lidé žijící na venkově. Jedním z mála makroekonomických ukazatelů, v němž si Rumunsko nezadá s unií, je nezaměstnanost. V loňském roce bylo bez práce 7,1 procenta Rumunů a devět procent obyvatel EU.
Pozitivně hodnotí ekonomové také nárůst v zahraničním obchodě Rumunska s EU v několika posledních letech. Na unijní trh šlo z této balkánské země v roce 2003 zhruba 68 procent jejího exportu (o osm procent více než v předchozím roce) a na rumunském dovozu se EU v roce 2003 podílela téměř 58 procenty (nárůst o 11,5 procenta oproti roku 2002).
Jako "dobrou fiskální politiku" ocenil Mezinárodní měnový fond nový zákon (platný od letošního ledna), který zavádí rovnou daň z příjmu - 16 procent.
Výsledky se lepší, ale...
V případě Bulharska zaznamenali evropští statistici výrazné zlepšení zejména u nezaměstnanosti, která z 19 procent v roce 2001 klesla na 12 procent loni. Snížit se bulharské vládě podařilo také inflaci, která ještě v roce 2001 činila 7,4 procenta a loni se čtyřmi procenty již přiblížila unijnímu průměru (2,1 procenta). Zhruba 56 procent bulharského vývozu směřovalo v roce 2003 na unijní trh a zhruba 50 procenty se podílely země EU na bulharském dovozu.
V podílu služeb na HDP se Sofia svými 58,5 procenta (v roce 2003) také přibližuje unijnímu průměru 65 procent. V Rumunsku přispěl sektor služeb k hrubému domácímu produktu v roce 2003 jen 49 procenty. Vysoký je však u obou zemí podíl osob zaměstnaných v zemědělství: zatímco unijní průměr se pohybuje kolem šesti procent, v Bulharsku pracuje v zemědělství a lesnictví 28 procent zaměstnané pracovní síly a v Rumunsku 24 procent.
