Tradiční marmeláda z Česka dostala v EU červenou, zůstane tak pouze džemem nebo

Tradiční marmeláda z Česka dostala v EU červenou, zůstane tak pouze džemem nebo rosolem. | foto: Profimedia.cz

Marmeláda se nevrátí, Unie odsoudila Česko k rosolu a džemu

  • 1335
Marmeláda se do regálů českých obchodů hned tak nevrátí. Tedy aspoň ne produkt, který si pod tímto pojmem představí většina nakupujících. Želé z jahod, meruněk či jiného ovoce se od vstupu Česka do Evropské unie může jmenovat pouze džem či rosol. A tak tomu i zůstane. Jediná marmeláda u nás tak i nadále musí být vyrobena z citrusů.

Evropská potravinářská komise totiž zamítla požadavek společnosti Hamé, která prostřednictvím ministerstva zemědělství usilovala o výjimku z evropské legislativy. Jako marmeládu chtěla označit své jahodové a meruňkové džemy. Podle marketingové ředitelky Hamé Marcely Mitáčkové firma doufala v uznání svých výrobků jako takzvaných zaručených tradičních specialit.

"Za pomoci archivních dokumentů jsme zmapovali tradici a receptury výroby marmelád u nás, abychom měli dostatek podkladů k žádosti. Bohužel bez úspěchu," popsala Mitáčková. "Rozhodnutí, které jsme obdrželi z Evropské unie, je konečné," dodala. Jediná marmeláda dostupná v Česku tak i nadále musí být vyrobena z citrusových plodů, s minimálním obsahem ovoce dvacet procent. Ale není tomu tak všude.

Marmeláda, která není vyrobena z pomerančů či citronů, je k dostání v Dánsku, Řecku nebo nejblíže za jižními hranicemi republiky, v Rakousku. Tyto státy si totiž pro směrnici platnou od roku 1979 vyjednaly výjimku. Čeští politici měli před vstupem do Unie v roce 2003 řadu starostí s označením jiných produktů.

V případě slivovice nebo olomouckých tvarůžků byli vyjednavači úspěšní, a tradiční produkty tak lze nadále koupit pod názvem, na který jsou zákazníci zvyklí. Ve známém případu tuzemského rumu však Brusel požadavek odmítl a v regálech obchodů se od té doby oblíbená lihovina objevuje například pod názvem Tuzemák.

Stejný problém řešilo i Rakousko

Džem, nebo marmeláda?

Džem
Podíl ovoce v jednom kilogramu džemu musí být minimálně 350 gramů, u určitých surovin jako
rybíz nebo zázvor může být nižší.

Džem extra
U džemů extra je stanoven vyšší podíl suroviny, podle které se výrobek nazývá. Jahodový džem extra tak obsahuje více jahod než jablek.

Marmeláda
Marmeláda a džem bylo až donedávna v Česku synonymum. Podle evropské legislativy se však takto může nazývat pouze výrobek z citrusových plodů. V jednom kilogramu musí být minimálně 200 gramů ovoce.

Rosol
Rosol je jen ze šťávy, nejsou v něm kousky ovoce. Ale i tak je stanoven povinný podíl ovocné složky na 350 gramů v jednom kilogramu.

Ovocná pomazánka
Tento ani podobné pojmy legislativa nezná. Takový výrobek může tedy obsahovat téměř cokoliv. Výrobci i prodejci podobných pojmů často zneužívají ke zmatení méně pozorných zákazníků.

Na marmeládu se tehdy vůbec nemyslelo. "Nejspíš to tenkrát zapadlo," přemítá europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL), který se angažuje například ve sporu o označování pomazánkového másla. Ačkoliv u mléčného výrobku není ještě definitivně rozhodnuto, šance, že si bude moci svůj dosavadní název zachovat, jsou také poměrně nízké.

S označením marmelády však nezaspali pouze Češi. Také Rakušané propásli příležitost pro žádost o výjimku, když se směrnice v roce 2001 novelizovala. Situaci pak začali řešit až v době, když výrobce tradiční meruňkové marmelády z dolnorakouského údolí Wachau dostal první pokutu.

Nakonec se alpské republice podařilo pro své výrobky po dlouhém nátlaku výjimku vymoci. Ta ovšem platí pouze pro domácí trh. Sklenice určené k vývozu musí být i nadále označeny slovem "Konfitüre" (německý výraz pro džem).

Změny nejspíše nepřijdou

Šance, že by se po vzoru Rakušanů mohlo podařit vydobýt výjimku dodatečně i Čechům, je podle Březinova asistenta Jana Tlamychy velmi malá. Výjimku v rámci zaručených tradičních specialit uděluje Brusel ve většině případů pouze výrobkům, jejichž rozšíření je omezeno na určitý region.

"Marmeláda je dynamickým produktem, se kterým se obchoduje na celém jednotném trhu, takže lze očekávat velký odpor," vysvětlil Tlamycha.

Jedinou možností, která zbývá, je tak už pouze změna příslušné směrnice. Také zde je však vyhlídka naprosto mizivá. Na zachování stávajícího stavu mají zájem především jihoevropské státy, kde se citrusové plodiny pěstují ve velkém. Ty společně utvořily blokační menšinu a jakýmkoliv snahám o změnu dokážou úspěšně čelit.