Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Míříme na nespokojené pacienty, říká šéf soukromých ambulancí a nemocnic

  20:00aktualizováno  20:00
Polikliniky lákají soukromé investory do zdravotnictví a EUC mezi nimi patří k největším. „Klasická lůžková péče v nemocnicích bude ustupovat, je to světový trend. Ve Spojených státech se v 80. letech jedenáct procent všech provedených operací uskutečnilo ambulantně, dnes je to 60 až 70 procent,“ předpovídá Václav Vachta, šéf zdravotnické sítě EUC.

Fronty vedou ke zvyšování stresu a napětí v ordinaci. Soukromá zdravotnická zařízení situaci změní, tvrdí šéf zdravotnické sítě EUC Václav Vachta. (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Letos jste už koupili Mamodiagnostické centrum v Pardubicích a kliniku Homolka Premium Care. Jaká je vaše poslední akvizice?
V Ostravě jsme získali velkou polikliniku Mephacentrum. Ostrava je pro nás strašně zajímavý trh: je to třetí největší město a z pohledu spádové oblasti se dá říct, že je významnější než Brno. Je to dobře vedená, udržovaná poliklinika s obratem přes 200 milionů korun (zisk v roce 2016 činil 2,2 milionu). Byl o ni velký zájem, protože dnes není moc pěkných zařízení na prodej.

Když jste se loni zajímali o pražskou polikliniku Modřany, cena, za kterou ji koupil investiční fond Hartenberg (patří do svěřenského fondu Andreje Babiše stejně jako MF DNES, pozn. red.) se vám údajně zdála přehnaně vysoká. Kolik to bylo tentokrát?
Cenu nemohu říct, ale jednalo se o pěkné aktivum, které když zapojíme do naší sítě, přinese úspory například při hromadných nákupech od dodavatelů. Klinika patřila rodině Fousků, kteří ji v roce 1998 privatizovali. Vlastníci prodávali, protože už byli v předdůchodovém věku. Je tam asi 28 odborností, mamocentrum, lékárna, perfektně to zapadá do naší sítě.

Václav Vachta (41)

Václav Vachta, šéf sítě zdravotnických zařízení EUC.

Vystudovaný ekonom se po dvou letech, kdy byl v představenstvu a souběžně studoval MBA, vrací do vedení EUC (dříve Euroclinicum). Největší síť ambulantních zařízení zahrnuje 12 poliklinik a 6 prémiových klinik pod značkami Canadian Medical, obsluhující zahraniční klientelu, a EUC Premium, poskytující péči hrazenou zaměstnavateli. Má dvě regionální nemocnice (Frýdlant, Zlín), mamocentra, lékárny a laboratoře. 

Letos očekává obrat 2,5 miliardy korun, zaměstnává 2,5 tisíce lidí

Za EUC stojí profesionální investoři prostřednictvím maltských fondů rizikového kapitálu Tuffieh Funds. Ty založil a řídí Jan Blaško, bývalý dlouholetý člen vedení PPF.

Jaké máte další plány na rozšiřování sítě?
Máme rozjetý ještě jeden velký projekt, o kterém zatím nemůžeme mluvit. V Praze na Waltrovce pak budeme 2. ledna 2018 otvírat luxusní privátní kliniku Canadian Medical. Navíc upravujeme stávající polikliniky v Praze 6 a v Praze 8, kde jsme v pronájmech, které končí. Takže se přesuneme do větších prostor a rozšíříme o další ordinace. Kromě toho chceme investorům nabídnout atraktivní investici – vydáváme veřejně obchodovatelné dluhopisy v hodnotě miliardy korun. Budou sloužit k refinancování bankovního úvěru.

Je to příprava na vstup EUC na burzu, takzvané IPO?
Chceme se na trhu představit, o IPO můžeme uvažovat v delším horizontu.

Jak bude podle vás česká síť zdravotnických zařízení vypadat v horizontu dvaceti let?
Ambulantní kliniky a menší nemocnice dospějí k plné privatizaci. Stát chce mít pod kontrolou strategickou část sektoru. Všechno směřuje k větší efektivnosti z hlediska elektronizace, sdílení informací napříč zdravotnickými zařízeními, využívání telemedicínských služeb. Privátní zdravotnická zařízení budou v těchto změnách rychlejší.

Připravujete telemedicínské projekty?
Ano. Není vždy nutné, aby klient přišel do ordinace, poradit se lze i na dálku. Začneme s klienty prémiové péče, ti jsou nejcitlivější na svůj čas. Už dnes jim nabízíme službu telefonické konzultace s lékařem či sestrou čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Nyní chceme, aby lékař mohl aktivně pracovat se zdravotní dokumentací pacienta odkudkoli a nebyl vázaný na ordinaci. Od příštího roku začneme se specializacemi praktický lékař, pediatr, gynekolog, alergolog a dermatolog.

Kde vidíte v českém zdravotnictví největší plýtvání zdroji?
Je nedostatek lékařů a ještě větší nedostatek středního zdravotnického personálu. Často dělají nelékařskou práci, místo aby to dělala administrativní podpora. Dnes není výjimkou, že přijdete do ordinace, lékař si o vás zapisuje informace, rodinnou anamnézu, pracuje s dokumentací, plánuje vám další návštěvu, vystavuje vám recept, žádanky... V zahraničí je běžné, že lékař pracuje ve dvou ordinacích, má k sobě jednu sestru a tři asistenty. Ti mu pacienta připraví a lékař jen přijde a léčí.

Proč podle vás lidé nadávají na veřejné zdravotnictví?
Ráno přijede k poliklinice autobus, z něj se vyhrnou lidi, sednou si do čekárny a nevědí, kdy se na ně dostane řada. Fronty vedou ke zvyšování stresu a napětí v ordinaci – pokud někdo pořád klepe na dveře a lékař tam musí neklientsky vyvěšovat nápis „pořadí určuje lékař“, není to pohodové pracoviště. Postupně jsou obslouženi a ve 12 hodin tam není ani noha, ordinační hodiny skončily. Budova je půl dne nevyužitá a klienti, kterým jde o čas a vidí plnou čekárnu, tam nepřijdou.

Největší síť poliklinik EUC nakupuje v Ostravě. Letos utrží 2,5 miliardy

Je to důvod, proč vznikají soukromá zdravotnická zařízení?
Vidíme velký prostor pro podnikatele. Je tu nespokojený klient, který něco chce, a systém mu to nedává. V mnoha ordinacích dnes lékař řeší, jestli pacientovi něco může nebo nemůže předepsat, aby se vešel do limitů nasmlouvaných pojišťovnou. Například o testu na boreliózu vám doktor řekne, že ho nemůže napsat, pokud nemáte akutní příznaky. Přitom by vám ho mohl nabídnout s tím, že si ho zaplatíte. Jenže to ho ani nenapadne, je to způsob myšlení z minulosti. Pak z ordinace odejdete s žádankou na magnetickou rezonanci a musíte řešit, kam půjdete, kam zavoláte. Stojí vás to spoustu času. Další důvod k nespokojenosti.

Ve vašich prémiových klinikách si pacienti doplácejí. Kolik u vás v průměru nechá pacient za nadstandard?
Máme programy od stokorun po tisíce měsíčně. Není to o žádném nadstandardu. Klient platí za organizaci a řízení péče o něj jak uvnitř polikliniky, tak mimo ni, protože jsme schopni mu domluvit vyšetření i na jiném pracovišti. Ordinační hodiny jsou také odpoledne. Klient se objednává, administrativu s ním vyřídí na recepci, kde také dostává informace. Co se týká zdravotní péče hrazené pojišťovnou, ta je nastavená velkoryse. Z pohledu klientského přístupu je zdravotnictví dvacet let za obory, jako je bankovnictví. Když jste kdysi přišli na pobočku banky, koukala na vás nepříjemná úřednice a ptala se, co chcete, a její častá odpověď byla „nemáme“! Dnes máte všechno v mobilní aplikaci, stačí kliknout. Jde o způsob poskytování služeb a zdravotnictví služba je. Je to i o spoluúčasti.

Takže návštěvy u lékaře bez čekání a vstřícného doktora, který nemusí papírovat, veřejné zdravotní pojištění zajistit neumí?
To tam nedostanete a je to i o personálu. Když jsme budovali kliniky prémiové péče, pečlivě jsme vybírali personál. Nemůže to dělat každý. Lékař musí být ochoten přistoupit na to, že k němu chodí klienti, nikoliv pacienti.

Soukromá zdravotnická zařízení si často stěžují, že k nim stát přistupuje diskriminačně. Jak?
Pokud řídíte veřejné zdravotnické zařízení a víte, že vám zřizovatel – kraj nebo stát v případě potřeby pošle dotaci, tak se nechováte ekonomicky racionálně. To je morální hazard. Podobně jako když v devadesátých letech manažeři velkých státních bank věděli, že i když budou ve ztrátě, stát je nenechá padnout.

Začínáte se také aktivně zabývat péčí o chronicky nemocné. Co si od toho slibujete?
V Česku je 800 tisíc diabetiků, od prediabetické fáze až po ty, kteří berou inzulin. Tito klienti mohou změnou přístupu ke svému zdraví a s podporou zdravotnického zařízení významně ovlivnit, jak se jejich zdravotní stav bude vyvíjet. V určitou chvíli se stává léčba velmi nákladnou, proto mají pojišťovny o tyto preventivní programy zájem. Snažíme se vytvořit užší partnerství s pojišťovnou. Zatím jsme v pilotní fázi, máme dnes řádově desítky diabetiků v řízené péči.

Autor:



Nejčtenější

Mrakodrap bohatých otevírá. Být Jágrovi sousedem vyjde na desítky milionů

V Tower na pražské Pankráci (stav v lednu 2017)

Byty v patrně nejdražším bytovém domě v Česku - pražském V Toweru si přebírají jejich noví majitelé. Jsou mezi nimi...

Soud dal řidiči německý plat, čeští dopravci se bojí růstu počtu žalob

Šofér kamionu Jiří Gabrhel

První český řidič kamionu vyhrál soud o to, že mu česká firma za řízení v Německu platila méně, než kolik je tamní...



Pět tisíc dolarů na ruku a sbohem. Amazon se zbavuje lidí bez motivace

Pracovníkům ve skladu Amazon se v USA důsledně říká „associates“, tedy...

Nestandardní cestou jde americký Amazon při propouštění zaměstnanců bez motivace. Svému personálu předložil „nabídku“,...

Fronty i na půl hodiny. Kaufland má málo pokladních, lidé si stěžují

(Ilustrační snímek)

V Kauflandu na pražském Bohdalci je 25 pokladen, v posledních dnech je však běžné, že fungují jen čtyři. Nakupujících...

Nejmladší český miliardář začal ve skladu. Dnes ovládá zbrojařské impérium

Majitel Czechoslovak Group Michal Strnad.

Pětadvacetiletý Michal Strnad se po převodu stoprocentního podílu zbrojařsko-průmyslového holdingu Czechoslovak Group...

Další z rubriky

Benzinky mají oproti 90. letům třetinové marže. Dolů je tlačí konkurence

Pohonné hmoty (ilustrační foto)

Česko patří s téměř čtyřmi tisíci veřejných čerpacích stanic mezi země s nejhustší sítí benzinek. Silně konkurenční...

Češi patří mezi nejtlustší v Evropě. Osmadvacítku drtíme i počtem kuřáků

(Ilustrační snímek)

V porovnání s ostatními evropskými státy je v Česku ohrožen sociálním vyloučením poměrně nízký podíl lidí. V Evropě...

Finanční arbitr vyřešil jen zlomek stížností, za průtahy musí zaplatit

Ilustrační snímek

Úřad finančního arbitra, který řeší spory spotřebitelů týkající se životního pojištění, úvěrů nebo stavebního spoření,...

Najdete na iDNES.cz