Ekonomové proto nečekají, že by nový kabinet prosadil pro lidi citlivé a úsporné změny penzí či zdravotnictví, bez kterých by stát v budoucnu jen těžko udržoval dluhy ve výši povolované Evropskou unií.
"Čekáme, že velkou prioritou by bylo zavedení eura v roce 2010 pouze v případě vlády sociálních demokratů, zelených a lidovců," říká ve své analýze ekonom UBS Reinhard Cluse.
Tyto tři politické strany jako jediné výměnu korun za eura už za tři a půl roku podporují, ale to, že sestaví vládu, pravděpodobné není.
Navíc poslední kroky sociálních demokratů provedené před volbami zvyšují příští rok sociální a rodinné dávky a s nimi i výdaje vlády zhruba o 40 miliard korun. Takže už příští rok bude problém povolený schodek dodržet.
Pro ODS, která bude jako první pověřena sestavením vlády, není euro priorita a její místopředseda Vlastimil Tlustý vždy říkal, že jej zavedou až po provedení reforem. Ty by totiž schodky státního rozpočtu značně prohloubily.
Teď bude muset navíc ODS od svých radikálních změn ustoupit. Avšak své averze k euru se asi nezbaví.
Proti euru mluví i celkem málo času, který na rozhodnutí nová vláda má. Cesta k evropské měně totiž začíná rozhodnutím omezit pohyby kurzu koruny, a tím prokázat její stabilitu a schopnost země vydržet zavedení eura.
O tom, jestli přijmout euro v roce 2010, tak musí vláda prakticky rozhodnout během příštích šesti až devíti měsíců. "Byl jsem skeptický k zavedení eura v roce 2010 už před volbami. A je vůbec otázka, jestli je to žádoucí," říká ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
Podle domácích i zahraničních ekonomů nebude zpoždění v zavádění eura o dva tři roky tak velký problém. Česko má už teď velmi nízké úroky, a to natolik, že zavedením eura by si nijak nepolepšilo.
V tom se liší třeba oproti Maďarsku. To kvůli rozhazovačné politice zřejmě euro v roce 2010 také nezavede. Ale na rozdíl od Česka by si je maďarský stát velmi přál, protože by ušetřil na úrocích, když splácí dluhy.
Bez ohledu na důvody se tak Česko s novou vládou kvalifikuje do skupinky zemí, jako je Polsko či Maďarsko, které zavedou euro později. Slovensko chce vyměnit své koruny v roce 2009, Slovinci tak dokonce učiní už od ledna příštího roku.
První test: rozpočet 2007
Nynější vláda si mohla zatím dovolit držet se data 2010 díky desítkám miliard korun, které jí každý rok připlynuly navíc do státní kasy na daních. Ty i při chybějících úsporách udržely například loni schodek pod povolenými třemi procenty hrubého domácího produktu.
Ale dát dohromady rozpočet na příští rok bude tvrdý oříšek, který by potrápil i silnou vládu, natož slabou.
Dosavadní vládní výhled počítal zatím se schodkem na příští rok přes 80 miliard korun. K tomu je nutné připočíst zhruba 40 miliard na už schválená přilepšení pro rodiny či nezaměstnané. Nehledě na to, že každé ministerstvo chce rok od roku více peněz na své věci.
Těsně před volbami v dotaznících MF DNES ekonomičtí lídři ODS, ČSSD, Strany zelených, KDU-ČSL i komunistů uvedli, že pro rozpočet na příští rok se schodkem vyšším než sto miliard ruku nezvednou.
Otázka bude, jak se čerstvě zrozená vláda dokáže dohodnout na nějakých úsporách a pak pro ně ještě najít podporu ve Sněmovně rozdělené na dvě půlky.
"Čekám, že vyjednávání o rozpočtu na příští rok bude velmi těžké a jeho přijetí bude záviset na hlasech jednoho dvou poslanců," říká i analytik Danske Bank Lars Christensen. Očekává proto, že hranice pro roční zadlužení stanovené Bruselem dodrženy nebudou.
Variantou, se kterou je nutné počítat, je také stav, kdy se vládě nepodaří rozpočet do konce roku ve Sněmovně prosadit. Pak by musel stát hospodařit podle takzvaného rozpočtového provizoria. To znamená, že každé ministerstvo by dostalo stejně peněz na utrácení jako letos.
Pokud však jde o důchody či sociální dávky, je jich vypláceno tolik, kolik je potřeba bez ohledu na limity z loňska.
