Slovenská meziroční míra inflace v dubnu vystoupila už na 11,8 procenta. Její tempo tak zůstává nejvyšší od června roku 2000. Zemi, která je Česku strukturou své ekonomiky velmi blízká, se tedy vysoké inflaci nepodařilo uniknout ani s eurem. Slovenské ceny táhnou nahoru podobné příčiny jako ty české. Jsou to zejména drahé komodity a energie propisující se do cen potravin nebo stavebních materiálů. Největší podíl na rostoucí inflaci pak mají vysoké ceny energií pro tamní domácnosti.
Riziko oslabení měny
„Nelze vyloučit, že by na Slovensku bez eura vyšší inflace nebyla. Dost by záleželo na aktuální makroekonomické i politické situaci a na kurzu slovenské koruny. Nároky na zmíněné oblasti by ale byly určitě vyšší, než jsou v současnosti. Případné oslabení měny by pak bylo impulzem pro růst celkové cenové hladiny,“ upozorňuje ekonomický analytik slovenské Tatra banky Boris Fojtík.
Euro area annual #inflation stable at 7.4% in April https://t.co/pJb0MBndOj https://t.co/Jobex4kmJ6
Tamní ekonomika by se ale v takovém případě podle něj mohla potýkat s více rizikovými faktory, jako je například možné oslabení domácí měny.
Banky následují ČNBCentrální banky zemí mimo eurozónu po zvyšování základních úrokových sazeb sahají už delší dobu. Úrokové sazby tak zvýšily například banky Velké Británie, Norska, Polska či Maďarska. Od března se k nim připojil i americký Fed, na léto podobný krok avizovala i ECB. |
To boj s inflací určitě komplikuje. Zažila to nedávno i česká koruna poté, co byl novým guvernérem ČNB jmenován Aleš Michl, dlouhodobý odpůrce zvyšování úrokových sazeb. Centrální banka proto musela zahájit intervence k posilování kurzu koruny, aby zabránila jejímu dlouhodobějšímu oslabení právě v kontextu vysoké inflace.
Na riziko oslabení slovenské koruny v době rostoucí inflace upozorňuje i analytička slovenské 356 Bank Jana Glasová. „V době ekonomické nejistoty je euro jistě stabilnější a silnější měnou, než by byla slovenská koruna. Ta by mohla výrazně oslabit po vypuknutí války na Ukrajině, protože Slovensko je geograficky blízko válečného konfliktu a je silně závislé na dovozu plynu a ropy z Ruska. Oslabení koruny by následně zdražilo dovážené zboží, což by zvýšilo i celkovou inflaci,“ dodává analytička.
Čekání na zvýšení sazeb
Ekonom Slovenské spořitelny Jan Horňák připouští, že jednotná měnová politika platná pro celou eurozónu Evropskou centrální banku omezuje v přijímání řady rozhodnutí. Banka totiž musí brát v potaz, že eurozóna je tvořena státy, které jsou na různém stupni ekonomického vývoje, mají odlišnou strukturu ekonomik, jiný trh práce a celkově odlišné strukturální problémy. Něco takového ale lokální centrální banka vůbec řešit nemusí a může tak reagovat flexibilněji.
Koruna investovaná do stavebnictví se vrátí třikrát, zaznělo na summitu |
Zároveň je ECB také nucena brát ohled na předlužené země, jako je Itálie, Francie nebo Řecko. Těm by totiž vyšší úroková sazba dost prodražila stávající splátky jejich závazků. Ze strany ECB by tak šlo o velice nepopulární krok.
„Vstup do eurozóny znamená ztrátu suverénní měnové politiky centrální banky, neboť tuto odpovědnost přebírá Evropská centrální banka. To může být v určitých situacích i nevýhoda, protože ECB musí při svém rozhodování zohledňovat hospodářský a inflační vývoj v celé eurozóně, nikoli pouze v jednotlivých zemích,“ potvrdila Glasová.
Slovensko je malá a otevřená ekonomika s vysokým podílem dovozu, většina inflace je tam tedy takzvaně dovezená. Podle Horňáka by proto Slovensku v současné krizi vlastní měnová politika tolik nepomohla, nepopírá ale, že by s vlastní měnou přeci jen mohli situaci řešit o něco dříve.
„Je pravda, že při vlastní měnové politice bychom uměli tlumit alespoň část inflačních tlaků o něco dřív, což by možná stačilo ke snížení inflačního očekávání. Bezpochyby bychom ale růst cen zažívali stejně, a to zejména vlivem drahých energií,“ odhaduje ekonom.
Rudé horko: inflace. V hlavní roli: ECB. Dále hrají: centrální banky zemí EU mimo eurozónu. Již dnes ve vašich peněženkách. #inflace https://t.co/CrYNfGlwp7 https://t.co/x4wfpXaCEt
To potvrzuje také analytička Jana Glasová. Vývoj na Slovensku sice ovlivňují stejné faktory jako v celé EU, a to vysoká inflace a zpomalení hospodářského růstu v důsledku války na Ukrajině. Národní banka Slovenska by se tak řídila stejnými podněty jako ECB, pokud by rozhodovala o nastavení měnové politiky sama. Mohla by ale reagovat rychleji, což by podle ní zemím, kde je dvouciferná inflace, prospělo.
Chorvati schválili euro jako měnu, na cenovkách bude vedle kuny už v září |
„Na druhé straně je třeba mít na paměti i riziko zpomalení ekonomiky, které by mohlo nastat v případě rychlého zvýšení sazeb. Nelze také zapomínat na to, že rychlé zvýšení hlavní úrokové sazby by vedlo také k výraznému zvýšení sazeb na úvěrovém trhu,“ doplňuje Glasová.
Ekonom Horňák ale upozornil, že ani téměř nulové úrokové sazby, které zatím razí ECB, pro Slovensko nejsou ideální. Politika Evropské centrální banky založená na nízkých sazbách totiž z dlouhodobého hlediska způsobuje, že spotřebitelé a firmy si na nízké sazby zvyknou. Ty se stanou běžnou součástí fungování ekonomiky a tím pádem už nebudou představovat pro ekonomiku stimul. „I proto vítáme signály Evropské centrální banky, že zvýší sazby a postupně normalizuje měnovou politiku,“ uvedl pro iDNES.cz slovenský ekonom Horňák.
„Společná monetární politika je do jisté míry omezující, přesto si však myslím, že má euro pro Slovensko velký smysl a z ekonomického pohledu přináší jednoznačně více výhod než nevýhod,“ uzavírá Horňák.
